1 Stalo se pak v ten čas, že sstupuje Juda od bratří svých, uchýlil se k muži Odolamitskému, jehož jméno bylo Híra.

2 I uzřel tam Juda dceru muže Kananejského, kterýž sloul Sua; a pojav ji, všel k ní.

3 Kterážto počala a porodila syna; i nazval jméno jeho Her.

4 A počavši opět, porodila syna; a nazvala jméno jeho Onan.

5 Porodila pak ještě syna, jehož jméno nazvala Séla. A byl Juda v Chezib, když ona jej porodila.

6 I dal Juda Herovi prvorozenému svému manželku, jménem Támar.

7 A byl Her, prvorozený Judův, zlý před očima Hospodina; i zabil jej Hospodin.

8 Tedy řekl Juda Onanovi: Vejdi k ženě bratra svého, a podlé příbuznosti pojmi ji, abys vzbudil símě bratru svému.

9 Věděl pak Onan, že to símě nebude jeho. Protož kdykoli vcházel k ženě bratra svého, vypouštěl símě na zem, aby nezplodil synů bratru svému.

10 I nelíbilo se Hospodinu to, co dělal Onan; protož ho také zabil.

11 Tedy řekl Juda k Támar nevěstě své: Pobuď v domě otce svého vdovou, dokudž nedoroste Séla, syn můj. (Nebo řekl: Aby on také neumřel, jako i bratří jeho.) I odešla Támar, a bydlila v domě otce svého.

12 A po mnohých dnech umřela dcera Suova, manželka Judova. Kterýžto potěšiv se zas, šel do Tamnas k těm, kteříž střihli ovce jeho, a s ním Híra Odolamitský, přítel jeho.

13 I oznámeno jest Támar těmito slovy: Aj, tchán tvůj vstupuje do Tamnas, aby střihl ovce své.

14 Tedy ona složivši s sebe šaty své vdovské, zavila se v rouchu, a oděla se a seděla na rozcestí, kudy se jde do Tamnas. Nebo viděla, že Séla dorostl, a že není dána jemu za manželku.

15 Kteroužto uzřev Juda, za to měl, že jest nevěstka; nebo zakryla tvář svou.

16 Protož uchýliv se k ní s cesty, řekl: Dopusť medle, ať vejdu k tobě. (Nebo nevěděl, aby nevěsta jeho byla.) I řekla: Co mi dáš, jestliže vejdeš ke mně?

17 Odpověděl: Pošliť kozelce z stáda. Dí ona: Kdybys něco zastavil, dokavadž nepošleš.

18 I řekl: Cožť mám dáti v zástavě? Odpověděla ona: Pečetní prsten svůj, a halži svou, a hůl svou, kterouž máš v ruce své. I dal jí, a všel k ní; a počala z něho.

19 Tedy vstavši, odešla, a sňavši rouchu svou s sebe, oblékla se v šaty své vdovské.

20 I poslal Juda kozelce po příteli svém Odolamitském, aby vzal zase základ od ženy. A nenalezl jí.

21 I ptal se mužů toho místa, řka: Kde jest ta nevěstka, kteráž seděla na rozcestí této cesty? Řekli oni: Nebylotě zde nevěstky.

22 Tedy navrátiv se k Judovi, řekl: Nenašel jsem jí; a také muži místa toho pravili: Nebylo zde nevěstky.

23 I řekl Juda: Nechť sobě to má, abychom neuvedli se v lehkost. Jáť jsem poslal toho kozelce, ale tys jí nenalezl.

24 I stalo se okolo tří měsíců, že oznámili Judovi, řkouce: Dopustila se smilství Támar nevěsta tvá, a jest již i těhotná z smilství. I řekl Juda: Vyveďte ji, aby byla upálena.

25 Když pak vedena byla, poslala k tchánu svému, řkuci: Z muže, jehož tyto věci jsou, těhotná jsem. A při tom řekla: Pohleď, prosím, čí jsou tyto věci, pečetní prsten, halže a hůl tato?

26 Tedy pohleděv na to Juda, řekl: Spravedlivějšíť jest než já, poněvadž jsem nedal jí Sélovi synu svému. A více jí nepoznával.

27 Stalo se pak, že když přišel čas porodu jejího, aj, bliženci v životě jejím.

28 A když rodila, jeden z nich vyskytl ruku, kteroužto chytivši baba, uvázala na ni červenou nitku, řkuci: Ten vyjde prvé.

29 Když pak vtáhl ruku svou zase, hle, vyšel bratr jeho. I řekla: Jak jsi protrhl? Tvéť jest protržení. I nazváno jest jméno jeho Fáres.

30 A potom vyšel bratr jeho, kterýž měl na ruce nitku červenou. I nazváno jest jméno jeho Zára.

1 Judas pasitraukė nuo savo brolių ir apsigyveno pas vieną adulamietį, vardu Hyras.

2 Ten Judas pamatė kanaaniečio Šūvos dukterį ir paėmė ją, ir įėjo pas ją.

3 Ji pastojo ir pagimdė sūnų, kurį pavadino Eru.

4 Ji pastojo dar kartą ir pagimdė sūnų, kurį pavadino Onanu.

5 Ir dar kartą ji pastojo, ir pagimdė sūnų, kurį pavadino Šela. Judas tada gyveno Kezibe.

6 Judas paėmė savo pirmagimiui Erui žmoną, vardu Tamara.

7 Eras, Judo pirmagimis, buvo nedoras Viešpaties akyse, ir Viešpats jį numarino.

8 Tada Judas tarė sūnui Onanui: "Įeik pas savo brolio žmoną ir vesk ją, ir atgaivink savo brolio palikuonis".

9 Onanas žinojo, kad palikuonys nepriklausys jam. Todėl įeidamas pas savo brolio žmoną išliejo sėklą žemėn, kad neduotų broliui palikuonių.

10 Viešpačiui nepatiko jo elgesys, todėl ir jį numarino.

11 Judas tarė savo marčiai Tamarai: "Gyvenk kaip našlė savo tėvo namuose, kol užaugs mano sūnus Šela". Nes jis bijojo, kad ir tas nemirtų kaip jo broliai. Tamara nuėjo gyventi į savo tėvo namus.

12 Po kurio laiko mirė Judo žmona, Šūvos duktė. Gedulo laikui praėjus, Judas su savo draugu adulamiečiu Hyru ėjo į Timną pas savo avių kirpėjus.

13 Tamarai buvo pranešta: "Štai tavo uošvis eina į Timną avių kirpti".

14 Ji nusivilko savo našlės drabužius, apsidengė šydu ir atsisėdo prie Enaimo vartų, kurie yra pakelėje į Timną. Ji žinojo, kad Šela buvo užaugęs, tačiau ji nebuvo jam duota į žmonas.

15 Judas ją palaikė paleistuve, nes ji buvo uždengusi savo veidą.

16 Jis pasuko prie jos ir tarė: "Leisk man įeiti pas tave". Jis nežinojo, kad tai buvo jo marti, o ji klausė: "Ką man duosi?"

17 Jis atsakė: "Aš tau atsiųsiu ožiuką iš savo bandos". Ji paklausė: "Ar duosi man užstatą, kol jį atsiųsi?"

18 Jis paklausė: "Ko nori užstatu?" Ji atsakė: "Tavo antspaudo, virvės ir lazdos, kuri yra tavo rankoje". Jis davė jai tai, įėjo pas ją, ir ji pastojo.

19 Jam išėjus, ji nusiėmė šydą, persirengė našlės drabužiais ir grįžo namo.

20 Kai Judo draugas adulamietis nuvedė ožiuką, kad atsiimtų užstatą iš moteriškės, jos nerado.

21 Jis klausinėjo vietos žmonių: "Kur yra paleistuvė, kuri buvo Enaime prie kelio?" Jie atsakė: "Čia nebuvo jokios paleistuvės".

22 Jis tada sugrįžo pas Judą ir pasakė: "Aš jos neradau, ir tos vietos žmonės sakėsi nieko nežiną apie jokią paleistuvę".

23 Judas tarė: "Tegul pasilaiko mano užstatą, kad neapsijuoktume. Aš jai siunčiau ožiuką, bet tu negalėjai jos surasti".

24 Po trijų mėnesių Judui buvo pranešta: "Tavo marti Tamara paleistuvavo ir pastojo". Judas liepė: "Atveskite ją, kad ji būtų sudeginta".

25 Kai ją išvedė, ji pasiuntė žinią savo uošviui: "Aš pastojau nuo vyro, kuriam priklauso šitie daiktai. Ištirk, kam priklauso šitas antspaudas, virvė ir lazda".

26 Judas atpažinęs tarė: "Ji yra teisesnė už mane, nes aš jos nedaviau savo sūnui Šelai". Ir daugiau jis jos nepažino.

27 Gimdymo metu paaiškėjo, kad dvyniai yra jos įsčiose.

28 Jai begimdant, vienas iškišo ranką. Pribuvėja paėmė ir užrišo ant jo rankos raudoną siūlą, sakydama: "Šitas pirmas išėjo".

29 Bet jis įtraukė ranką atgal, ir štai išėjo jo brolis. Ji tarė: "Štai kaip tu prasiveržei". Jį tad pavadino Perecu.

30 Paskui gimė jo brolis, ant kurio rankos buvo raudonas siūlas; jį pavadino Zerachu.