1 Když mluvíval Efraim, býval strach; vznešený byl v Izraeli, ale prohřešiv při Bálovi, tožť umřel.2 A i nyní ještě předce hřeší. Nebo dělají sobě a slévají z stříbra svého podlé rozumu svého strašidla, ješto všecko to není než dílo řemeslníků, o čemž říkají: Lidé, kteříž obětují, telata ať líbají.3 Protož budou jako oblak ranní a jako rosa jitřní, kteráž odchází, jako plevy vichřicí zachvácené z humna, a jako dým z komínu,4 Ješto já jsem Hospodin Bůh tvůj od vyjití z země Egyptské, a Boha kromě mne nepoznal jsi, aniž jest jiný vysvoboditel kromě mne.5 Jáť jsem tě poznal na poušti v zemi velmi vyprahlé.6 Dobré pastvy měvše, nasyceni jsou, ale když se nasytili, pozdvihlo se srdce jejich, protož zapomenuli na mne.7 Pročež budu jim jako lítý lev, jako pardus vedlé cesty číhati budu.8 Potkám se s nimi jako nedvěd osiřelý, a roztrhám všecko srdce jejich, a sežeru je tam jako lev, jako zvěř divoká roztrhující je.9 Z tebeť jest zhouba tvá, ó Izraeli, ješto ve mně všecka pomoc tvá.10 Kdež jest král tvůj? Kdež jest? Nechť tě zachová ve všech městech tvých. Aneb soudcové tvoji, o nichž jsi řekl: Dej mi krále a knížata?11 Dal jsem tobě krále v hněvě svém, a odjal jsem v prchlivosti své.12 Svázánať jest nepravost Efraimova, schován jest hřích jeho.13 Bolesti rodičky přijdou na něj; jest syn nemoudrý, sic jinak nezůstával by tak dlouho v životě matky.14 Z ruky hrobu vyplatím je, od smrti vykoupím je; budu zhoubcím tvým, ó smrti, budu zkažením tvým, ó hrobe, želení skryto bude od očí mých.15 Nebo on mezi bratřími ovoce ponese, ač prv přijde vítr východní, vítr Hospodinův od pouště vstupující, a vysuší studnice jeho, osuší i vrchoviště jeho; onenno rozchvátá poklad všech nejdražších klénotů.16 Zpuštěna bude Samaří, proto že se protivila Bohu svému; od meče padnou, dítky jejich zrozrážíny budou, a těhotné ženy jejich zroztínány.

1 Quando Efraim falava, tremia-se; exaltou-se em Israel; mas quando se fez culpado no tocante a Baal, morreu.2 Agora pecam cada vez mais, e da sua prata tem feito para si imagens fundidas, a saber, ídolos segundo o seu entendimento, todos eles obra de artífices; deles dizem: Os homens que oferecem sacrifícios, beijem aos bezerros.3 Por isso serão como a nuvem da manhã, e como o orvalho que cedo passa, como o folhelho que o turbilhão lança da eira, e como o fumo duma chaminé.4 Contudo eu sou Jeová teu Deus desde a terra do Egito; tu não conhecerás outro deus fora de mim, e não há salvador senão eu.5 Eu te conheci no deserto, na terra de grande seca.6 Segundo o seu pasto, assim eles se fartaram; fartaram-se, e foi o seu coração exaltado; portanto se esqueceram de mim.7 Por isso sou para eles como um leão, como um leopardo espreitarei junto ao caminho;8 como uma ursa roubada dos seus cachorros lhes sairei ao encontro, e lhes rasgarei os muros do coração; ali os devorarei como um leão; as feras os despedaçarão.9 É a tua destruição, ó Israel, estares tu contra mim, contra o teu auxílio.10 Onde está agora o teu rei, para que te salve em todas as tuas cidades? onde estão os teus juízes, de quem disseste: Dá-me rei e príncipes?11 Dei-te um rei na minha ira, e tirei-o no meu furor.12 A iniqüidade de Efraim está atada; o seu pecado está depositado.13 Sobre ele virão as dores duma mulher que está de parto, ele é um filho insensato; pois é tempo dele não se demorar no lugar donde saem os filhos.14 Resgatá-los-ei do poder do Cheol; remi-los-ei da morte. Onde estão, ó morte, as tuas pragas? Onde está, ó Cheol, a tua destruição? o arrependimento será escondido dos meus olhos.15 Ainda que ele dê fruto entre seus irmãos, virá um vento oriental, vento de Jeová que sobe do deserto, e o seu manancial secará e a sua fonte será esgotada; ele saqueará o tesouro de todos os vasos preciosos.16 Samaria levará sobre si a sua culpa, porque se rebelou contra o seu Deus; cairão à espada; seus filhos serão despedaçados, e as suas mulheres grávidas serão fendidas.