1 Proti Moábovi. Takto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraelský: Běda městu Nébo, neboť popléněno bude; zahanbeno a vzato bude Kariataim, zahanbeno bude Misgab a děsiti se bude.2 Nebudeť míti více žádné pochvaly Moáb z Ezebon, obmýšlejí proti němu zlé: Poďte, a vyhlaďme je z národu. I ty, ó Madmen, vypléněno budeš, půjde za tebou meč.3 Hlas žalostný z Choronaim: Ó poplénění a potření veliké.4 Potřín bude Moáb, slyšán bude křik maličkých jeho.5 Proto že na cestě Luchitské ustavičný bude pláč, a že kudyž se chodí k Choronaim, nepřátelé křik hrozný slyšeti budou:6 Utecte, vysvoboďte život svůj, a buďte jako vřes na poušti.7 Nebo proto, že doufáš v statku svém a v pokladích svých, také ty jat budeš; i půjde Chámos do zajetí, kněží jeho, též i knížata jeho.8 Přitáhne zajisté zhoubce na každé město, aniž ho které město znikne; zahyne i údolí, a zahlazena bude rovina, jakž praví Hospodin.9 Dejte brky Moábovi, ať rychle uletí; nebo města jeho v poušť obrácena budou, tak že nebude žádného obyvatele v nich.10 Zlořečený ten, kdož dělá dílo Hospodinovo lstivě, a zlořečený ten, kdož zdržuje meč svůj od krve.11 Mělť jest pokoj Moáb od dětinství svého, a usadil se na kvasnicích svých, aniž býval přelíván z nádoby do nádoby, totiž do zajetí nechodíval; pročež zůstala v něm chuť jeho, a vůně jeho není proměněna.12 Protož aj, dnové jdou, dí Hospodin, že pošli na něj ty, kteříž vpády činí, a zajmou jej, sudy pak jeho vyprázdní, a nádoby jeho roztříští.13 I zahanben bude Moáb od Chámos, jako zahanbeni jsou dům Izraelský od Bethel naděje své.14 Kterakž říkáte: Silní jsme a muži stateční k boji?15 Pohuben bude Moáb a z měst svých vyjde, a nejvýbornější mládenci jeho půjdou k zabití, dí král, jehož jméno Hospodin zástupů.16 Blízkoť jest bída Moábova, aby přišla, a trápení jeho pospíchá velice.17 Litujte ho všickni okolní jeho, a všickni, kteříž víte o jménu jeho, rcete: Jak polámána jest hůl nejpevnější, prut nejozdobnější?18 Sejdi z slávy své, a seď v žíni, ó ty, kterážs se usadila, dcero Dibonská; neboť zhoubce Moábův přitáhne proti tobě, zkazí ohrady tvé.19 Postav se na cestě, a ohlédni se pilně, obyvatelkyně Aroer; vyptej se toho, kdož utíká, a té, kteráž uchází, rci: Co se děje?20 Stydí se Moáb, že jest potřín. Kvělte a křičte, oznamte u Arnon, že hubí Moába.21 Nebo soud přišel na zemi té roviny, na Holon a na Jasa a na Mefat,22 I na Dibon a Nébo, a na Betdiblataim,23 I na Kariataim a na Betgamul, a na Betmeon,24 A na Kariot, a na Bozru i na všecka města země Moábské, daleká i blízká.25 Odťat bude roh Moábův, a rámě jeho zlámáno bude, dí Hospodin.26 Opojte jej, poněvadž se proti Hospodinu zpínal, až by se válel Moáb v vývratku svém, a byl za smích i on také.27 Nebo zdali v posměchu nebyl u tebe Izrael? Zdali mezi zloději zastižen jest, že jakž jen promluvíš o něm, poskakuješ?28 Zanechte měst, a přebývejte v skále, ó obyvatelé Moábští, a buďte podobni holubici hnízdící se daleko v rozsedlinách.29 Slýchaliť jsme o pýše Moábově, že velmi pyšný jest, o vysokomyslnosti jeho a pýše jeho, i o nadutosti jeho, a povyšování se srdce jeho.30 Známť já, dí Hospodin, vzteklost jeho, ale špatnáť jest ona k tomu; lži jeho nedovedouť toho.31 Protož nad Moábskými kvílím, a nade vším Moábem křičím, pro obyvatele Kircheres úpí srdce.32 Více než plakáno bylo Jazerských, plači tebe, ó vinný kmene Sibma. Rozvodové tvoji dostanouť se za moře, až k moři Jazerskému dosáhnou; na letní ovoce tvé a na vinobraní tvé zhoubce připadne.33 I přestane veselé a plésání nad polem úrodným v zemi Moábské, a vínu z presu přítrž učiním; nebudou ho tlačívati s prokřikováním. Prokřikování nebudeť prokřikováním.34 Více křičeti budou než Ezebonští, až do Eleale, až do Jasa vydávati budou hlas svůj, od Ségor až do Choronaim jako jalovice tříletá; nebo také i vody Nimrim vymizejí.35 A tak učiním, dí Hospodin, přítrž Moábovi, obětujícímu na výsosti a kadícímu bohům jeho.36 Protož srdce mé nad Moábem jako píšťalky zníti bude, srdce mé i nad obyvateli Kircheres jako píšťalky zníti bude, proto že i zboží nashromážděná se v nic obrátí.37 Nebo na každé hlavě bude lysina, a každá brada oholena, na všech rukou řezání, a na bedrách žíně.38 Na všech střechách Moábových i po ulicích jeho všudy jen kvílení; nebo rozrazím Moába jako nádobu neužitečnou, dí Hospodin.39 Kvíliti budou: Jakť jest potřín, jak se obrátil zpět Moáb s hanbou! A jest Moáb v posměchu a k předěšení všechněm, kteříž jsou vůkol něho.40 Nebo takto praví Hospodin: Aj, jako orlice přiletí a roztáhne křídla svá na Moába.41 Vzato bude Kariot, i pevnosti pobrány budou, a bude srdce silných Moábských v ten den podobné srdci ženy svírající se.42 I vyhlazen bude Moáb z lidu, proto že se proti Hospodinu zpínal.43 Strach a jáma a osídlo nad tebou, ó obyvateli Moábský, praví Hospodin.44 Kdo uteče před strachem, vpadne do jámy, a kdo vyleze z jámy, osídlem lapen bude; nebo uvedu na něj, totiž na Moába, rok navštívení jejich, dí Hospodin.45 Stávaliť jsou v stínu Ezebon ti, kteříž utíkávali před násilím, ale oheň vyjde z Ezebon, a plamen z prostřed Seon, a zžíře kout Moábův a vrch hlavy těch, kteříž jen bouří.46 Běda tobě, Moábe, zahyneť lid Chámosův; nebo pobráni budou synové tvoji do zajetí, i dcery tvé do zajetí.47 A však zase přivedu zajaté Moábské v posledních dnech, dí Hospodin. Až potud soud o Moábovi.

1 A respeito de Moabe. Assim diz Jeová dos exércitos, Deus de Israel: Ai de Nebo! porque está devastado; envergonhada está Quiriataim, está tomada; Misgabe está envergonhada e espantada.2 O louvor de Moabe já não existe mais; em Hesbom formaram maus desígnios contra ela dizendo: Vinde, exterminemo-la para que não seja mais uma nação. Também tu, ó Madmém, serás reduzida ao silêncio; a espada te perseguirá.3 Um grito soa de Horonaim, estrago e grande destruição!4 Destruído está Moabe; os seus pobrezinhos fizeram ouvir um clamor.5 Pois pela subida de Luíte subirão com choro contínuo; na descida de Horonaim ouviram a angústia do grito da destruição.6 Fugi, salvai as vossas vidas, e tornai-vos como um junipero no deserto.7 Pois, porquanto confiaste nas tuas obras e nos teus tesouros, também tu serás tomada; irá Camos para o cativeiro juntamente com os seus sacerdotes e os seus príncipes.8 O espoliador virá sobre todas as cidades, e nenhuma escapará; também perecerá o vale, e será destruída a planície; como Jeová o disse.9 Dai asas a Moabe, porque tem de fugir. As suas cidades se tornarão em desolação sem que haja quem nelas habite.10 Maldito seja quem fizer negligentemente a obra de Jeová, e maldito quem vedar do sangue a sua espada!11 Moabe tem estado sossegado desde a sua mocidade, e tem repousado nas suas fezes, e não tem sido deitado de vasilha em vasilha, nem tem ido para o cativeiro; por isso conserva o seu sabor, e o seu cheiro não se muda.12 Portanto eis que vêm os dias, diz Jeová, em que lhe enviarei trasfegadores, que o trasfegarão; despejarão as suas vasilhas, e despedaçarão os seus jarros.13 Moabe terá vergonha de Camos, como a casa de Israel teve vergonha de Betel, sua confiança.14 Como dizeis: Valentes somos e homens fortes para a guerra?15 Devastado está Moabe, entradas as suas cidades, os seus mancebos escolhidos desceram à matança, diz o Rei, cujo nome é Jeová dos exércitos.16 Está prestes a chegar a calamidade de Moabe, e vem vindo a largos passos a sua aflição.17 Condoei-vos dele, todos os que estais ao redor dele, e todos os que sabeis o seu nome; dizei: Como se fez em pedaços a vara forte, o báculo formoso!18 Ó filha que habitas em Dibom, desce da tua glória, e senta-te sequiosa; porque o espoliador de Moabe é vindo contra ti, já destruiu as tuas fortalezas.19 Põe-te junto ao caminho, e espia, ó moradora de Aroer; pergunta ao que foge e à que escapa: Que sucedeu?20 Envergonhado está Moabe, porque está espantado; uivai e gritai; anunciai em Arnom que Moabe está devastado.21 O juízo é vindo sobre a terra da campina; sobre Holom, e sobre Jaza, e sobre Mefaate,22 sobre Dibom, e sobre Nebo, e sobre Bete-Diblataim,23 sobre Quiriataim, e sobre Bete-Gamul, e sobre Bete-Meom;24 sobre Queriote, e sobre Bozra, e sobre todas as cidades de Moabe, quer as de longe, quer as de perto.25 Decepado está o chifre de Moabe, quebrado o seu braço, diz Jeová.26 Embriagai-o, porque se engrandeceu contra Jeová; Moabe revolver-se-á no seu vômito, e tornar-se-á também objeto de ludíbrio.27 Pois não se tornou Israel objeto de ludíbrio para ti? não foi ele achado entre ladrões? porquanto sempre que falas dele, meneias a cabeça.28 Deixai as cidades, e habitai nos penhascos, ó moradores de Moabe: sede como a pomba que faz o seu ninho nos lados da boca da caverna.29 Temos ouvido o orgulho de Moabe, que é orgulhoso em extremo, a sua sobranceria, o seu orgulho, a sua arrogância e a altivez do seu coração.30 Eu sei, diz Jeová, a sua indignação, que nada é; as suas jactâncias nada têm efetuado.31 Portanto uivarei por Moabe; gritarei por todo Moabe: pelos homens de Quir-Heres prantearei.32 Com choro maior do que o de Jazer te chorarei, ó vide de Sibma; os teus ramos passaram o mar, chegaram até o mar de Jazer; o espoliador lançou-se sobre os teus frutos de verão e sobre a tua víndima.33 A alegria e o gozo acham-se desterrados do campo fértil e da terra de Moabe; fiz cessar dos lagares o vinho; ninguém com júbilo pisará as uvas; o júbilo não será júbilo.34 Do grito de Hesbom até Eleale, até Jaaz fizeram ouvir a sua voz, desde Zoar até Horonaim, até Eglate-Selisias; pois também as águas de Ninrim virão a ser desolação.35 Demais, farei cessar em Moabe aquele que faz ofertas no alto e queima incenso aos seus deuses.36 Portanto o meu coração ressoará como flautas por causa de Moabe, e o meu coração ressoará como flautas por causa dos homens de Quir-Heres, porque já pereceu a abundância que ele adquiriu.37 Pois todas as cabeças são calvas, e todas as barbas rapadas: em todas as mãos há sarjaduras, e sobre os lombos sacos.38 Sobre todos os eirados de Moabe, e em todas as suas praças há pranto por toda a parte; pois fiz a Moabe em pedaços como um vaso que não agrada, diz Jeová.39 Como está espantado! como uivam! como vira as costas Moabe envergonhado! assim se tornará Moabe objeto de ludíbrio e de espanto a todos os que estiverem ao redor dele.40 Pois assim diz Jeová: Eis que o inimigo voará como uma águia, e estenderá as suas asas contra Moabe.41 Tomada está Queriote, ocupadas as fortalezas, e naquele dia será o coração dos valentes de Moabe como o coração da mulher que está com dores de parto.42 Moabe será destruído para que não seja uma nação, porque se engrandeceu contra Jeová.43 O pavor, e a cova, e o laço estão sobre ti, ó morador de Moabe, diz Jeová.44 Quem fugir do pavor cairá na cova; e quem sair da cova será apanhado no laço; porque trarei sobre ele, sobre Moabe, o ano da sua visitação, diz Jeová.45 À sombra de Hesbom param sem forças os que fugiram; porque o fogo saiu de Hesbom, e do meio de Seom a labareda; e devorou as fontes da cabeça de Moabe e o alto da cabeça dos filhos do tumulto.46 Ai de ti, Moabe! desfeito está o povo de Camos, porque teus filhos foram levados cativos, e tuas filhas para o cativeiro.47 Contudo farei voltar o cativeiro de Moabe nos últimos dias, diz Jeová. Até aqui o juízo contra Moabe.