1 Takto řekl Hospodin: Sejdi do domu krále Judského, a mluv tam slovo toto,2 A rci: Slyš slovo Hospodinovo, králi Judský, kterýž sedíš na stolici Davidově, ty i služebníci tvoji i lid tvůj, kteříž chodíte skrze brány tyto.3 Takto praví Hospodin: Konejte soud a spravedlnost, a vychvacujte obloupeného z ruky násilníka; příchozímu tolikéž, sirotku, ani vdově nečiňte křivdy, aniž jich utiskujte, a krve nevinné nevylévejte na místě tomto.4 Nebo budete-li to pilně vykonávati, jistě že poberou se skrze brány domu tohoto králové, sedící místo Davida na stolici jeho, jezdíce na vozích, neb na koních, král s služebníky svými i s lidem svým.5 Jestliže pak neuposlechnete slov těchto, skrze sebe přisahám, dí Hospodin, že poušť bude dům tento.6 Nebo takto praví Hospodin o domu krále Judského: Byl jsi mi jako Galád a vrch Libánský, ale obrátím tě jistotně v poušť jako města, v nichž se bydliti nemůže.7 A přistrojím na tebe zhoubce, jednoho každého se zbrojí jeho, kteřížto zpodtínají nejvýbornější cedry tvé, a vmecí na oheň.8 A když půjdou národové mnozí mimo město toto, a řekne jeden druhému: Proč tak učinil Hospodin městu tomuto velikému?9 Tedy řeknou: Proto že opustili smlouvu Hospodina Boha svého, a klaněli se bohům cizím a sloužili jim.10 Neplačtež mrtvého, aniž ho litujte, ale ustavičně plačte příčinou toho, kterýž odchází; neboť se nenavrátí více, aby pohleděl na zemi, v níž se narodil.11 Nebo takto praví Hospodin o Sallumovi synu Joziáše, krále Judského, kterýž kraluje místo Joziáše otce svého: Když vyjde z místa tohoto, nenavrátí se sem více.12 Ale tam v tom místě, kamž jej zastěhují, umře, a tak země této neuzří více.13 Běda tomu, kdož staví dům svůj s útiskem, a paláce své s křivdou, kterýž bližního svého v službu podrobuje darmo, mzdy pak jeho nedává jemu;14 Kterýž říká: Vystavím sobě dům veliký a paláce prostranné, kterýž prolamuje sobě okna, a tafluje cedrovím, a maluje barvou.15 Zdaliž kralovati budeš, že se pleteš v to cedrové stavení? Otec tvůj zdaliž nejídal a nepíjel? Když konal soud a spravedlnost, tedy dobře bylo jemu.16 Když soudíval při chudého a nuzného, tedy dobře bylo. Zdaliž mně to není známé? dí Hospodin.17 Ale oči tvé i srdce tvé nehledí než lakomství tvého, a abys krev nevinnou proléval, a nátisk a křivdu činil.18 Protož takto praví Hospodin o Joakimovi synu Joziáše, krále Judského: Nebudouť ho kvíliti: Ach, bratře můj, aneb ach, sestro. Nebudou ho kvíliti: Ach, pane, aneb ach, kdež důstojnost jeho?19 Pohřbem osličím pohřben bude, vyvlečen a vyvržen jsa za brány Jeruzalémské.20 Vstup na Libán a křič, i na hoře Bázan vydej hlas svůj; křič také přes brody, když potříni budou všickni milovníci tvoji.21 Mluvíval jsem s tebou v největším štěstí tvém, říkávalas: Nebuduť poslouchati. Tať jest cesta tvá od dětinství tvého; neuposlechlas zajisté hlasu mého.22 Všecky pastýře tvé zpase vítr, a milovníci tvoji v zajetí půjdou. Tehdáž jistě hanbiti a styděti se budeš za všelikou nešlechetnost svou.23 Ó ty, kteráž jsi usadila se na Libánu, jenž se hnízdíš na cedroví, jak milostná budeš, když na tě přijdou svírání a bolest jako rodičky!24 Živť jsem já, dí Hospodin, že byť pak byl Koniáš syn Joakima, krále Judského, prstenem pečetním na mé ruce pravé, však tě i odtud strhnu.25 A vydám tě v ruku těch, kteříž hledají bezživotí tvého, a v ruku těch, jejichž ty se oblíčeje lekáš, totiž v ruku Nabuchodonozora krále Babylonského, a v ruku Kaldejských.26 A hodím tebou i matkou tvou, kteráž tě porodila, do země cizí, tam, kdež jste se nezrodili, a tam zemřete.27 Do země pak, po níž toužiti budete, abyste se navrátili tam, tam se nenavrátíte.28 Zdaliž modlou ničemnou, kteráž roztřískána bývá, bude muž tento Koniáš? Zdali nádobou, v níž není žádné líbosti? Proč by vyházíni byli on i símě jeho, a uvrženi do země, o níž nevědí?29 Ó země, země, země, slyš slovo Hospodinovo.30 Takto praví Hospodin: Zapište to, že muž tento bez dětí bude, a že se jemu nepovede šťastně za dnů jeho. Anobrž nepovede se šťastně i tomu muži, kterýž by z semene jeho seděl na stolici Davidově, a panoval ještě nad Judou.

1 Assim diz Jeová: Desce à casa do rei de Judá, e fala ali esta palavra,2 e dize: Ouve a palavra de Jeová, ó rei de Judá, que te sentas sobre o trono de Davi. Ouvi, tu, e os teus servos e o teu povo, que entrais por estas portas.3 Assim diz Jeová: Executai juízo e justiça, e livrai das mãos do opressor aquele que foi despojado. Não façais mal, não façais violência ao estrangeiro, nem ao órfão, nem à viúva; não derrameis neste lugar sangue inocente.4 Pois se deveras fizerdes isto, pelas portas desta casa entrarão reis que se assentarão sobre o trono de Davi, que andarão em carros e montados em cavalos, eles, os seus servos e o seu povo.5 Mas se não ouvirdes estas palavras, juro por mim mesmo, diz Jeová, que esta casa se tornará uma desolação.6 Pois assim diz Jeová acerca da casa do rei de Judá: Tu és Gileade para mim, e a cabeça de Líbano; todavia certamente farei de ti um ermo, e cidades não habitadas.7 Prepararei contra ti destruidores, cada um com as suas armas; eles cortarão os teus cedros escolhidos, e lançá-los-ão no fogo.8 Muitas nações passarão por esta cidade, e dirá cada um ao seu próximo: Por que se houve Deus assim com esta grande cidade?9 Responder-se-lhes-á: Porque abandonaram a Jeová seu Deus, adoraram a outros deuses e os serviram.10 Não choreis o morto, nem o lastimeis; mas chorai muito aquele que sai. Pois não voltará mais, nem verá a terra onde nasceu.11 Porque assim diz Jeová acerca de Salum, filho de Josias, rei de Judá, que reinou em lugar de seu pai Josias, e que saiu deste lugar: Nunca mais voltará para cá;12 mas no lugar para onde o levaram cativo, ali morrerá, e nunca mais verá esta terra.13 Ai daquele que edifica a sua casa na iniqüidade, e as suas câmaras na injustiça; que se serve do trabalho do seu próximo sem remunerá-lo, e não lhe dá o salário;14 que diz: Edificar-me-ei uma casa larga, e câmaras espaçosas, e que abre para si janelas; que de cedro forra a sua casa e a pinta de vermelhão.15 Acaso reinarás, porque tu procuras exceder no uso de cedro? acaso teu pai não comia, não bebia? Mas ele praticou o juízo e a justiça, então tudo lhe corria bem.16 Julgou a causa do pobre e necessitado; então ia bem. Porventura não é isto conhecer-me? diz Jeová.17 Pois os teus olhos e o teu coração atentam tão somente para a ganância, e para derramar sangue inocente, e para praticar a opressão e a violência.18 Portanto assim diz Jeová acerca de Jeoaquim, filho de Josias, rei de Judá: Não o lamentarão, dizendo: Ah, meu irmão! nem: Ah, irmã! não o lamentarão, dizendo: Ah, senhor! nem: Ah, sua glória!19 Com a sepultura dum jumento será ele sepultado, sendo arrastado e lançado fora das portas de Jerusalém.20 Sobe ao Líbano, e clama; em Basã levanta a tua voz, e clama desde Abarim: porque todos os teus amantes são destruídos.21 Falei-te no tempo da tua prosperidade; mas disseste: Não ouvirei. Este tem sido o teu caminho desde a tua mocidade, o não obedeceres à minha voz.22 O vento apascentará a todos os teus pastores, e os teus amantes irão para o cativeiro; certamente então ficarás envergonhado e confundido, por causa de toda a tua maldade.23 Ó tu, que habitas no Líbano e fazes o teu ninho nos cedros, quão digna de lástima serás, quando te vierem as dores, o sofrer como duma mulher que está de parto!24 Pela minha vida, diz Jeová, ainda que Coniá, filho de Jeoaquim, rei de Judá, fosse o anel do selo na minha mão direita, contudo dali te arrancaria.25 Entregar-te-ei nas mãos dos que procuram tirar-te a vida, e nas mãos daqueles a quem temes, a saber, nas mãos de Nabucodonozor, rei de Babilônia, e nas mãos dos caldeus.26 A ti, e a tua mãe que te deu à luz, lançar-vos-ei para outro país, em que não nascestes; e ali morrereis.27 Mas para a terra, para que a alma deles almeja voltar, para lá não voltarão.28 Acaso este homem Coniá é algum vaso desprezado e quebrado? acaso é ele vaso de que ninguém se agrada? porque foram lançados, ele e a sua linhagem, e arrojados para a terra que não conhecem?29 Ó terra, terra, terra, ouve a palavra de Jeová.30 Assim diz Jeová: Escreve que este homem não terá filhos, homem que não prosperará nos seus dias; pois nenhum da sua linhagem prosperará, sentado sobre o trono de Davi e reinando daqui em diante em Judá.