1 Kterýž řekl ke mně: Synu člověčí, postav se na nohy své, ať mluvím s tebou.2 I vstoupil do mne duch, když promluvil ke mně, a postavil mne na nohy mé, a slyšel jsem, an mluví ke mně.3 Kterýž řekl mi: Synu člověčí, já tě posílám k synům Izraelským, k národům zpurným, kteříž zpurně se postavovali proti mně; oni i otcové jejich zpronevěřovali se mi, až právě do tohoto dne.4 K těch, pravím, synům nestydaté tváři a zatvrdilého srdce já posílám tě, a díš k nim: Takto praví Panovník Hospodin,5 Již oni slyšte neb nechte: Že dům zpurný jsou. Ať vědí, že prorok byl u prostřed nich.6 Ty pak synu člověčí, neboj se jich, aniž se boj slov jejich, že zpurní a jako trní jsou proti tobě, a že mezi štíry bydlíš. Slov jejich neboj se, a tváři jejich se nestrachuj, proto že dům zpurný jsou.7 Ale mluv slova má k nim, již oni slyšte neb nechte: Že zpurní jsou.8 Ty pak synu člověčí, slyš, co já pravím tobě: Nebuď zpurný jako ten dům zpurný. Otevři ústa svá, a sněz, co já tobě dám.9 I viděl jsem, a aj, ruka vztažena byla ke mně, a aj, v ní svinutá kniha.10 Kteroužto rozvinul přede mnou, a byla popsaná s předu i z zadu, a bylo v ní psáno naříkání, kvílení a běda.

1 Esta voz disse-me: Filho do homem, põe-te sobre os teus pés e falarei contigo.2 Falando-me ele, entrou em mim o espírito, e pus-me sobre os meus pés; ouvi aquele que me falava.3 Ele disse-me: Filho do homem, eu te envio aos filhos de Israel, às nações rebeldes que se rebelaram contra mim. Eles e seus pais têm transgredido contra mim até o dia de hoje.4 Os filhos são desavergonhados e obstinados de coração. Eu te envio a eles, e tu lhes dirás: Assim diz o Senhor Deus.5 Eles, quer queiram ouvir, quer não queiram (porque são casa rebelde), saberão que tem estado no meio deles um profeta.6 Tu, filho do homem, não tenhas medo deles, nem temas as suas palavras, ainda que estejam contigo sarças e espinhos, e habites entre escorpiões; não temas as suas palavras, nem te assustes com os seus semblantes, ainda que são casa rebelde.7 Dir-lhes-ás as minhas palavras, quer queiram ouvir, quer não queiram; pois são rebeldes.8 Tu, porém, filho do homem, ouve o que eu te digo; não sejas rebelde, como aquela casa rebelde. Abre a tua boca, e come o que eu te dou.9 Quando olhei, eis que uma mão se estendia para mim, e nela se achava o rolo dum livro;10 abriu-o diante de mim; o rolo estava escrito por dentro e por fora. Nele estavam escritas lamentações, e suspiros e ais.