1 I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:2 Synu člověčí, prorokuj proti prorokům Izraelským, kteříž prorokují, a rci prorokujícím z srdce svého: Slyšte slovo Hospodinovo:3 Takto praví Panovník Hospodin: Běda prorokům bláznivým, kteříž následují ducha svého, ješto však nic neviděli.4 Podobni jsou liškám na pustinách proroci tvoji, Izraeli.5 Nevstupujete k mezerám, aniž děláte hradby okolo domu Izraelského, aby ostáti mohl v boji v den Hospodinův.6 Vídají marnost a hádání lživé. Říkají: Praví Hospodin, ješto jich neposlal Hospodin, a troštují lidi, aby jen utvrdili slovo své.7 Zdaliž vidění marného nevídáte, a hádání lživého nevypravujete? A říkáte: Praví Hospodin, ješto jsem já nemluvil.8 Pročež takto praví Panovník Hospodin: Proto že mluvíte marnost, a vídáte lež, protož aj, já jsem proti vám, praví Panovník Hospodin.9 Nebo bude ruka má proti prorokům, kteříž vídají marnost a hádají lež. V losu lidu mého nebudou, a v popisu domu Izraelského nebudou zapsáni, aniž do země Izraelské vejdou. I zvíte, že já jsem Panovník Hospodin,10 Proto, proto že v blud uvedli lid můj, říkajíce: Pokoj, ješto nebylo žádného pokoje. Jeden zajisté ustavěl stěnu hliněnou, a jiní obmítali ji vápnem ničemným.11 Rciž těm, kteříž obmítají vápnem ničemným: I však to padne. Přijde příval rozvodnilý, a vy, kamenové krupobití velikého, spadnete, a vítr bouřlivý roztrhne ji.12 A aj, když padne ta stěna, zdaliž vám nebude řečeno: Kdež jest to obmítání, jímž jste obmítali?13 Protož takto praví Panovník Hospodin: Roztrhnu ji, pravím, větrem bouřlivým v prchlivosti své, a příval rozvodnilý v hněvě mém přijde, a kamení krupobití velikého v prchlivosti mé k vyhlazení jí.14 Nebo rozbořím stěnu tu, kterouž jste obmetali vápnem ničemným, a porazím ji na zem, tak že odkryt bude grunt její. I padne, a zkaženi budete u prostřed ní, a zvíte, že já jsem Hospodin.15 A tak vykonaje prchlivost svou na té stěně, a na těch, kteříž ji obmítají vápnem ničemným, dím vám: Není více té stěny, není ani těch, kteříž ji obmítali,16 Totiž proroků Izraelských, kteříž prorokují Jeruzalému, a ohlašují jemu vidění pokoje, ješto není žádného pokoje, praví Panovník Hospodin.17 Ty pak, synu člověčí, obrať tvář svou k dcerám lidu svého, kteréž prorokují z srdce svého, a prorokuj i proti nim.18 A rci: Takto praví Panovník Hospodin: Běda těm, kteréž šijí polštáříky pod všeliké lokty rukou lidu mého, a dělají kukly na hlavu všeliké postavy, aby lovily duše. Zdaliž loviti máte duše lidu mého, abyste se živiti mohly?19 Nebo zlehčujete mne u lidu mého pro hrst ječmene a pro kus chleba, umrtvujíce duše, kteréž neumrou, a obživujíce duše, kteréž živy nebudou, lhouce lidu mému, kteříž poslouchají lži.20 Protož takto praví Panovník Hospodin: Aj, já dám se v polštáříky vaše, jimiž vy lovíte tam duše, abyste je oklamaly. Nebo strhnu je s ramenou vašich, a propustím duše, duše, kteréž vy lovíte, abyste je oklamaly.21 I strhnu kukly vaše, a vytrhnu lid svůj z ruky vaší, tak abyste jich nemohly více loviti, i zvíte, že já jsem Hospodin;22 Proto že kormoutíte srdce spravedlivého lžmi, ješto jsem já ho nekormoutil, a posilujete rukou bezbožného, aby se neodvrátil od zlé cesty své, obživujíce jej.23 Protož nebudete vídati marnosti, a s hádáním nebudete se obírati více; nebo vytrhnu lid svůj z ruky vaší, i zvíte, že já jsem Hospodin.

1 Veio a mim a palavra de Jeová, dizendo:2 Filho do homem, profetiza contra os profetas de Israel que profetizam do seu coração: Ouvi a palavra de Jeová.3 Assim diz o Senhor Jeová: Ai dos profetas insensatos, que seguem o seu próprio espírito, e não viram nada!4 Os teus profetas, ó Israel, têm sido como raposas nos lugares desertos.5 Não subistes às brechas, nem fizestes uma cerca em defesa da casa de Israel, para estardes firmes na batalha no dia de Jeová.6 Viram vaidade e adivinhação mentirosa, os que dizem: Jeová diz; quando Jeová os não enviou. Fizeram que os homens esperassem fosse cumprida a palavra.7 Acaso não tivestes visão de vaidade, e não falastes adivinhação mentirosa, porquanto dizeis: Jeová diz; sendo que eu não falei?8 Portanto assim diz o Senhor Jeová: Porque tendes falado vaidade, e visto mentiras, por isso eis que eu sou contra vós, diz o Senhor Jeová.9 A minha mão será contra os profetas que vêem vaidade, e que adivinham mentiras; não estarão no concílio do meu povo, nem serão escritos nos registros da casa de Israel, nem entrarão na terra de Israel. Sabereis que eu sou o Senhor Jeová.10 Porquanto, sim porquanto seduziram o meu povo, dizendo: Paz; e não há paz; e quando se edifica uma parede, eis que eles a rebocam de argamassa magra:11 dize aos que a rebocam de argamassa magra que cairá. Haverá uma chuva de inundação; vós, ó grandes pedras de saraiva, caireis, e um vento tempestuoso a fenderá.12 Eis que quando tiver caído a parede, não se vos dirá: Onde está o reboco, com que a rebocastes?13 Portanto assim diz o Senhor Jeová: Fendê-la-ei no meu furor com um vento impetuoso; e na minha ira haverá uma chuva de inundação, e grandes pedras de saraiva com furor para a consumir.14 Assim demolirei a parede que rebocastes de argamassa magra, e darei com ela por terra, de sorte que seja descoberto o seu fundamento. Ela cairá, e vós sereis consumidos no meio dela; e sabereis que eu sou Jeová.15 Assim cumprirei o meu furor contra a parede, e contra os que a rebocaram de argamassa magra, e vos direi: Já não há parede, nem existem os que a rebocaram,16 a saber, os profetas de Israel que profetizam acerca de Jerusalém, e para ela têm visões de paz, quando não há paz, diz o Senhor Jeová.17 Tu, filho do homem, volta o teu rosto contra as filhas do teu povo, que profetizam do seu coração; e profetiza contra elas,18 dizendo: Assim diz o Senhor Jeová: Ai das mulheres que cosem almofadas para todos os cotovelos, e fazem lenços para as cabeças de pessoas de toda a estatura a fim de caçarem almas! Acaso caçareis as almas do meu povo, e conservareis em vida almas para vosso proveito?19 Profanastes-me entre o meu povo por punhados de cevada e por pedaços de pão, para fazerdes morrer as almas que não devem morrer, e para conservardes em vida as almas que não devem viver, mentindo ao meu povo que escuta mentiras.20 Pelo que assim diz o Senhor Deus: Eis que eu sou contra as vossas almofadas, com as quais vós ali caçais as almas como a pássaros, e as arrancarei dos vossos braços; soltarei as almas, sim as almas que vós caçais como pássaros.21 Também rasgarei os vossos lenços, e livrarei das vossas mãos o meu povo, e não ficarão mais nas vossas mãos para serem caçados. Sabereis que eu sou Jeová.22 Pois com mentiras fizestes entristecer o coração do justo, a quem eu não entristeci; e fortalecestes as mãos do ímpio, para que não volte do seu mau caminho, e seja conservado em vida.23 Por isso não tornareis mais a ver a vaidade, nem adivinhar adivinhações; livrarei das vossas mãos o meu povo, e sabereis que eu sou Jeová.