1 I vznesl mne Duch, a přivedl mne k bráně východní domu Hospodinova, kteráž patří na východ, a aj, ve vratech brány té pětmecítma mužů, mezi kterýmiž jsem viděl Jazaniáše syna Azurova, a Pelatiáše syna Banaiášova, knížata lidu.
2 Tedy řekl mi: Synu člověčí, to jsou ti muži, kteříž smýšlejí nepravost, a skládají radu zlou v městě tomto,
3 Říkajíce: Nestavějme domů blízko, sic město bude hrnec a my maso.
4 Protož prorokuj proti nim, prorokuj, synu člověčí.
5 I sstoupil na mne Duch Hospodinův, a řekl mi: Rci: Takto dí Hospodin: Tak říkáte, dome Izraelský. Nebo což vám koli vstupuje na mysl, o tom já vím.
6 Veliké množství zmordovali jste v městě tomto, a naplnili jste ulice jeho zbitými.
7 Protož takto praví Panovník Hospodin: Ti, kteříž jsou zbiti od vás, kteréž jste skladli u prostřed něho, oniť jsou maso, město pak hrnec, ale vás vyvedu z prostředku jeho.
8 Báli jste se meče, ale meč uvedu na vás, praví Panovník Hospodin.
9 A vyvedu vás z prostředku jeho, a dám vás v ruku cizích, a vykonám nad vámi soudy.
10 Mečem padnete, na pomezí Izraelském souditi vás budu, a zvíte, že já jsem Hospodin.
11 Město nebude vám hrnec, aniž vy budete u prostřed něho maso, na pomezí Izraelském souditi vás budu.
12 I zvíte, že já jsem Hospodin, poněvadž jste v ustanoveních mých nechodili, a soudů mých nečinili, a podlé soudů těch národů, kteříž jsou vůkol vás, činili jste.
13 Stalo se pak, když jsem prorokoval, že Pelatiáš syn Banaiášův umřel. Pročež padl jsem na tvář svou, a zvolal jsem hlasem velikým, řka: Ach, Panovníče Hospodine, skonání, činíš ostatkům Izraelským.
14 Tedy stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
15 Synu člověčí, bratří tvoji, bratří tvoji, příbuzní tvoji, a všecken dům Izraelský, všecken dům, kterýmž říkali obyvatelé Jeruzalémští: Daleko zajděte od Hospodina, nám jest dána země tato v dědictví.
16 Protož rci: Takto praví Panovník Hospodin: Ačkoli daleko zahnal jsem je mezi národy, a ačkoli rozptýlil jsem je do zemí, však budu jim svatyní i za ten malý čas v zemích těch, do kterýchž přijdou.
17 Protož rci: Takto praví Panovník Hospodin: Shromáždím vás z národů a zberu vás z zemí, do kterýchž rozptýleni jste, a dám vám zemi Izraelskou.
18 I vejdou tam, a vyvrhou všecky mrzkosti její, i všecky ohavnosti její z ní.
19 Nebo dám jim srdce jedno, a Ducha nového dám do vnitřností vašich, a odejmu srdce kamenné z těla jejich, a dám jim srdce masité,
20 Aby v ustanoveních mých chodili, a soudů mých ostříhali, a činili je. I budou lidem mým, a já budu jejich Bohem.
21 Kterýchž pak srdce chodilo by po žádostech mrzkostí svých a ohavností svých, těch cestu na hlavu jejich obrátím, praví Panovník Hospodin.
22 Tedy vznesli cherubínové křídla svá i kola s nimi, sláva pak Boha Izraelského nad nimi svrchu.
23 I odešla sláva Hospodinova z prostředku města, a stála na hoře, kteráž jest na východ městu.
24 Duch pak vznesl mne, a zase mne přivedl do země Kaldejské k zajatým, u vidění skrze Ducha Božího. I odešlo ode mne vidění, kteréž jsem viděl.
25 A mluvil jsem k zajatým všecky ty věci Hospodinovy, kteréž mi ukázal.
1 Demais o espírito levantou-me, e levou-me à porta oriental da casa de Jeová, a qual olha para o oriente. Eis que estavam à entrada da porta vinte e cinco homens, e vi no meio deles a Jaazanias, filho de Azur, e a Pelatias, filho de Benaias, príncipes do povo.
2 E disse-me: Filho do homem, estes são os homens que maquinam iniqüidade e que dão perversos conselhos nesta cidade;
3 e que dizem: O tempo não está próximo de edificar casas; esta cidade é a caldeira, e nós somos a carne.
4 Portanto profetiza contra eles, filho do homem, profetiza.
5 O espírito de Jeová caiu sobre mim, e Jeová me disse: Fala: Assim diz Jeová: Isto é o que dissestes, casa de Israel; pois eu conheço as coisas que vos entram na mente.
6 Multiplicastes os vossos mortos nesta cidade, e enchestes de mortos as suas ruas.
7 Portanto assim diz o Senhor Jeová: Os vossos mortos que deitastes no meio dela, esses são a carne, e esta cidade é a caldeira; e eu vos tirarei do meio dela.
8 Tivestes medo da espada; e farei vir sobre vós a espada, diz o Senhor Jeová.
9 Tirar-vos-ei do meio dela, e vos entregarei nas mãos de estrangeiros, e exercerei juízos entre vós.
10 Caireis à espada; nos confins de Israel vos julgarei e sabereis que eu sou Jeová.
11 Esta cidade não será a vossa caldeira, nem vós sereis a carne no meio dela; nos confins de Israel vos julgarei,
12 e sabereis que eu sou Jeová. Pois não tendes andado nos meus estatutos, nem executado os meus juízos, porém tendes feito conforme as ordenanças das nações que estão ao redor de vós.
13 Ao tempo em que eu profetizava, morreu Pelatias, filho de Benaias. Então caí com o rosto em terra, clamei em alta voz e disse: Ah! Senhor Jeová! darás cabo por completo do resto de Israel?
14 Veio a mim a palavra de Jeová, dizendo:
15 Filho do homem, teus irmãos, sim teus irmãos, os homens do teu parentesco, e toda a casa de Israel, todos eles, são aqueles a quem os habitantes de Jerusalém disseram: Apartai-vos para longe de Jeová; a nós nos é dada esta terra para a possuirmos.
16 Portanto dize: Assim diz o Senhor Jeová: Ainda que os removi para longe entre as nações, e os espalhei entre os países, todavia lhes servirei de santuário por um pouco de tempo nos países para onde foram.
17 Portanto dize: Assim diz o Senhor Jeová: Ajuntar-vos-ei dos povos e vos congregarei do meio dos países, para onde tendes sido espalhados, e vos darei a terra de Israel.
18 Entrarão nela, e tirarão dela todas as suas coisas detestáveis e todas as suas abominações.
19 Dar-lhes-ei um só coração, e porei dentro deles um novo espírito; tirarei da sua carne o coração de pedra, e lhes darei um coração de carne:
20 para que andem nos meus estatutos, e guardem as minhas ordenações e as cumpram. Eles serão o meu povo, e eu serei o seu Deus.
21 Mas quanto àqueles cujo coração anda após o coração das suas coisas detestáveis e das suas abominações, farei recair nas suas cabeças o seu caminho, diz o Senhor Jeová.
22 Então os querubins levantaram as suas asas, estando as rodas ao lado deles; e a glória do Deus de Israel estava em cima sobre eles.
23 A glória de Jeová subiu do meio da cidade, e pôs-se sobre o monte que está ao oriente da cidade.
24 O espírito levantou-me, e levou-me na visão pelo espírito de Deus, para Caldeia, para os do cativeiro. Assim se retirou de mim a visão que eu tinha tido.
25 Então falei aos do cativeiro todas as coisas que Jeová me mostrara.