1 Slovo, kteréž se stalo k Jeremiášovi proti všemu lidu Judskému, léta čtvrtého Joakima syna Joziášova, krále Judského, (jenž jest první rok Nabuchodonozora krále Babylonského),

2 Kteréž mluvil Jeremiáš prorok ke všemu lidu Judskému, i ke všechněm obyvatelům Jeruzalémským, řka:

3 Od třináctého léta Joziáše syna Amonova, krále Judského, až do tohoto dne, po těchto třimecítma let, bývalo slovo Hospodinovo ke mně, kteréž jsem vám mluvíval, ráno přivstávaje, a to ustavičně, ale neposlouchali jste.

4 Posílal také Hospodin k vám všecky slouhy své proroky, ráno přivstávaje, a to ustavičně, (jichžto neposlouchali jste, aniž jste naklonili ucha svého, abyste slyšeli).

5 Kteříž říkali: Navraťtež se již jeden každý z cesty své zlé a od nešlechetnosti předsevzetí svých, a tak osazujte se v té zemi, kterouž dal Hospodin vám i otcům vašim od věků až na věky.

6 A nechoďte za bohy cizími, abyste sloužiti měli jim, aniž se jim klanějte, aniž hněvejte mne dílem rukou svých, a neučinímť vám zle.

7 Ale neposlouchali jste mne, dí Hospodin, abyste jen hněvali mne dílem rukou svých k svému zlému.

8 Protož takto praví Hospodin zástupů: Proto že jste neuposlechli slov mých,

9 Aj, já pošli, a pojmu všecky národy půlnoční, dí Hospodin, i k Nabuchodonozorovi králi Babylonskému, služebníku svému, a přivedu je na zemi tuto i na obyvatele její, i na všecky národy tyto okolní, kteréž jako proklaté vyhladím, a způsobím to, aby byli k užasnutí, na odivu, a poustkou věčnou.

10 Také způsobím to, aby zahynul jim hlas radosti i hlas veselé, hlas ženicha i hlas nevěsty, hluk žernovu i světlo svíce.

11 I bude všecka země tato pustinou a pouští, a sloužiti budou národové tito králi Babylonskému sedmdesáte let.

12 Potom pak po vyplnění sedmdesáti let trestati budu na králi Babylonském a na tom národu, dí Hospodin, nepravost jejich, totiž na zemi Kaldejské, tak že obrátím ji v pustiny věčné.

13 A uvedu na zemi tu všecka slova svá, kteráž jsem mluvil o ní, všecko, což psáno jest v knize této, cožkoli prorokoval Jeremiáš o všech národech.

14 Když je v službu podrobí, i jiné národy mnohé a krále veliké, tehdáž odplatím jim podlé skutků jejich a podlé činů rukou jejich.

15 Nebo takto mi řekl Hospodin, Bůh Izraelský: Vezmi kalich vína prchlivosti této z ruky mé, a napájej jím všecky ty národy, k kterýmž já pošli tebe,

16 Aby pili a potáceli se, anobrž bláznili příčinou meče, kterýž já pošli mezi ně.

17 I vzal jsem kalich z ruky Hospodinovy, a napájel jsem všecky ty národy, k nimž mne poslal Hospodin,

18 Jeruzalémské i města země Judské, a krále její i knížata její, abych je oddal v pustinu a v zpuštění, na odivu, i k proklínání tohoto dnešního dne,

19 Faraona krále Egyptského i služebníky jeho, i knížata jeho, i všecken lid jeho,

20 I všecku tu směsici, totiž všecky krále země Uz, všecky také krále země Filistinské, i Aškalon, i Gázy, i Akaron, i ostatek Azotu,

21 Idumejské, i Moábské, i syny Ammon,

22 I všecky krále Tyrské, i všecky krále Sidonské, i krále krajiny té, kteráž jest při moři,

23 Dedana a Temu, a Buzu i všecky přebývající v koutech nejzadnějších,

24 I všecky krále Arabské, i všecky krále té směsice, kteříž bydlí na poušti,

25 Všecky také krále Zamritské, i všecky krále Elamitské, též všecky krále Médské,

26 Anobrž všecky krále půlnoční, blízké i daleké, jednoho jako druhého, všecka také království země, kterážkoli jsou na svrchku země. Král pak Sesák píti bude po nich.

27 A rci jim: Takto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraelský: Pítež a opojte se, anobrž vyvracejte z sebe, a padejte, tak abyste nepovstali pro meč, kterýž já pošli mezi vás.

28 Jestliže by pak nechtěli vzíti kalichu z ruky tvé, aby pili, tedy díš jim: Takto praví Hospodin zástupů: Konečně že píti musíte.

29 Nebo poněvadž na to město, kteréž nazváno jest od jména mého, já začínám uvozovati zlé věci, a vy abyste bez hodné pomsty byli? Nebudete bez pomsty, nebo já zavolám meče na všecky obyvatele té země, dí Hospodin zástupů.

30 Protož ty prorokuj proti nim všecka slova tato, a rci jim: Hospodin s výsosti řváti bude, a z příbytku svatosti své vydá hlas svůj, mocně řváti bude z obydlí svého. Křik ponoukajících se, jako presovníků, rozléhati se bude proti všechněm obyvatelům té země,

31 I průjde hřmot až do konce země. Nebo rozepři má Hospodin s těmi národy, v soud vchází sám se všelikým tělem; bezbožníky vydá pod meč, dí Hospodin.

32 Takto praví Hospodin zástupů: Aj, bída půjde z národu na národ, a vichřice veliká strhne se od končin země.

33 I budou zbiti od Hospodina v ten čas od konce země až do konce země; nebudou oplakáni, ani sklizeni, ani pochováni, místo hnoje na svrchku země budou.

34 Kvělte pastýři a křičte, anobrž válejte se v popele, vy nejznamenitější toho stáda; nebo naplnili se dnové vaši, abyste zbiti byli, a abyste rozptýleni byli, i budete padati jako nádoba drahá.

35 I zahyne útočiště pastýřům a utíkání nejznamenitějším toho stáda.

36 Hlas žalostný pastýřů a kvílení nejznamenitějších toho stáda; nebo zkazí Hospodin pastvu jejich.

37 Zkažena budou i pastviska pokoj mající, pro prchlivost hněvu Hospodinova,

38 Jako lev opustí jeskyni svou; nebo přijde země jejich na spuštění, pro prchlivost zhoubce a pro prchlivost hněvu jeho.

1 A palavra que veio a Jeremias acerca de todo o povo de Judá no quarto ano de Jeoaquim, rei de Judá (que era o primeiro ano de Nabucodonozor, rei de Babilônia);

2 palavra que o profeta Jeremias falou a todo o povo de Judá e todos os habitantes de Jerusalém:

3 Desde o ano treze de Josias, filho de Amom, rei de Judá, até o dia de hoje, período de vinte e três anos, tem vindo a mim a palavra de Jeová, e tenho-vos falado, levantando-me cedo e falando-vos; porém não tendes escutado.

4 Jeová vos tem enviado a vós todos os seus servos, os profetas, levantando-se e enviando-os; porém vós não tendes escutado, nem inclinado os vossos ouvidos,

5 dizendo-vos Jeová: Retirai-vos, cada um do seu mau caminho, e da maldade dos seus feitos, e habitai na terra que Jeová vos deu a vós e a vossos pais desde os tempos antigos e para sempre;

6 não vades após outros deuses, para os servirdes, e para os adorardes, nem me provoqueis à ira com as obras das vossas mãos; e não vos farei mal algum.

7 Porém não me escutastes, assim provocando-me à ira com as obras das vossas mãos, para o vosso mal.

8 Portanto assim diz Jeová dos exércitos: Porquanto não me tendes escutado,

9 eis que enviarei e tomarei todas as famílias do norte, diz Jeová, como também enviarei o meu servo Nabucodonozor, rei de Babilônia, e os trarei contra esta terra, e contra os seus habitantes, e contra todas estas nações ao redor; eu os destruirei de todo, e farei que sejam objeto de espanto, de assobios, e de perpétuas desolações.

10 Farei cessar dentre eles a voz de gozo e a voz de alegria, a voz do noivo e a voz da noiva, o som da mó, e a luz da candeia.

11 Toda esta terra virá a ser uma desolação e um espanto; estas nações servirão o rei de Babilônia setenta anos.

12 Findos que forem os setenta anos, castigarei o rei de Babilônia, e aquela nação, diz Jeová, por causa da sua iniqüidade, e bem assim a terra dos caldeus; e farei dela perpétuas desolações.

13 Trarei sobre aquela terra todas as minhas palavras que tenho proferido contra ela, a saber, tudo o que está escrito neste livro, que profetizou Jeremias contra todas as nações.

14 Deles, sim deles, se servirão muitas nações e grandes reis; e lhes recompensarei a eles segundo os seus feitos, e segundo as obras das suas mãos.

15 Pois assim me disse Jeová, Deus de Israel: Toma da minha mão o cálice do vinho deste furor, e faze que dele bebam todas as nações às quais eu te enviar.

16 Eles beberão, e cambalearão, e enlouquecerão por causa da espada que eu enviarei entre elas.

17 Tomei da mão de Jeová o cálice, e fiz que bebessem todas as nações, às quais Jeová me enviou,

18 a saber, a Jerusalém, às cidades de Judá, aos seus reis e aos seus príncipes, para fazer deles uma desolação, um espanto, um assobio e uma maldição, como hoje se vê;

19 a Faraó, rei do Egito, aos seus servos, aos seus príncipes e a todo o seu povo;

20 a todo o povo misto, a todos os reis da terra de Uz, a todos os reis da terra dos filisteus, a Ascalom, a Gaza, a Ecrom e ao que resta de Asdode;

21 a Edom, a Moabe, e aos filhos de Amom;

22 a todos os reis de Tiro, a todos os reis de Sidom e aos reis da ilha que está além do mar;

23 a Dedã, a Tema, a Buz, e a todos os que têm os cabelos cortados em redondo;

24 a todos os reis da Arábia e todos os reis do povo misto que habita no deserto;

25 a todos os reis de Zinri, a todos os reis de Elão, e a todos os reis dos medos;

26 a todos os reis do norte, aos de longe e aos de perto, assim a um como a outro, e a todos os reinos da terra, que estão sobre a face da terra. O rei de Sisaque beberá depois deles.

27 Dir-lhes-ás: Assim diz Jeová dos exércitos, Deus de Israel: Bebei, e embriagai-vos, e vomitai e nunca mais vos levanteis, por causa da espada que eu enviarei entre vós.

28 Se recusarem tomar da tua mão o cálice para que bebam, dir-lhes-ás: Assim diz Jeová dos exércitos: Certamente bebereis.

29 Pois eis que com a cidade que é chamada do meu nome, eu vou começar a trazer o mal, e haveis vós de ficar de todo impunes? Não ficareis impunes; porque eu vou chamar uma espada que venha sobre todos os habitantes da terra, diz Jeová dos exércitos.

30 Portanto profetiza contra eles todas estas palavras, e dize-lhes: Jeová rugirá lá do alto, e desde a sua santa morada fará ouvir a sua voz; rugirá fortemente contra a sua habitação; contra todos os habitantes da terra dará um brado, como os que pisam as uvas.

31 É chegado o estrondo até os confis da terra, porque Jeová tem uma controvérsia com as nações, entra em juízo com toda a carne; quanto aos iníquos, já os entregou à espada, diz Jeová.

32 Assim diz Jeová dos exércitos: Eis que o mal passará de nação em nação, e grande tempestade se levantará das extremidades da terra.

33 Os mortos de Jeová se estenderão naquele dia desde uma à outra extremidade da terra; não serão pranteados, nem recolhidos, nem enterrados; servirão de esterco sobre a face da terra.

34 Uivai, pastores, e clamai; revolvei-vos em cinzas, vós que sois os principais do rebanho; pois estão cumpridos os vossos dias em que haveis de ser mortos, e far-vos-ei em pedaços, e caireis como vaso precioso.

35 Os pastores não terão para onde fugir, nem os principais do rebanho para onde escaparem.

36 Eis os gritos dos pastores e os uivos dos principais do rebanho! porque Jeová está devastando o pasto deles.

37 Os prados de paz serão reduzidos ao silêncio por causa do ardor da ira de Jeová.

38 Deixou como leão o seu covil; porque a terra deles já se tornou em espanto, por causa da espada opressora, e por causa do ardor da sua ira.