1 Tedy řekl Hospodin ke mně: Byť se postavil Mojžíš i Samuel před oblíčejem mým, nikoli srdce nemohu míti k lidu tomuto. Pusť je ode mne, a nechť jdou pryč.2 A řeknou-liť: Kam bychom šli? tedy díš jim: Takto praví Hospodin: Kdo k smrti, na smrt, a kdo k meči, pod meč, a kdo k hladu, k hladu, a kdo k zajetí, do zajetí.3 Představím zajisté jim to čtvero, dí Hospodin: Meč k zmordování, a psy, aby je rozsmýkali, a ptactvo nebeské i zvěř zemskou, aby je sežrala a zkazila.4 A musejí se smýkati po všech královstvích země příčinou Manassesa syna Ezechiášova, krále Judského, pro ty věci, kteréž páchal v Jeruzalémě.5 Nebo kdo by se slitoval nad tebou, Jeruzaléme? A kdo by tě politoval? Aneb kdo by přišel, aby se zeptal, jakť se vede?6 Tys opustil mne, dí Hospodin, odšels nazpět; protož vztáhnu ruku svou na tebe, abych tě zkazil. Ustal jsem, želeje.7 Protož přetříbím je věječkou skrze brány země této, na sirobu přivedu a zkazím lid svůj, nebo se od cest svých nenavracují.8 Větší bude počet vdov jeho než písku mořského. Přivedu na ně, na matky, na mládence zhoubce i v poledne; způsobím to, aby náhle připadli na to město, i budou zděšeni.9 Zemdlí i ta, kteráž rodívala po sedmerém; vypustí duši svou, zapadne jí slunce ještě ve dne, hanbiti a styděti se bude. Ostatek pak jich vydám pod meč před oblíčejem nepřátel jejich, dí Hospodin.10 Běda mně, matko má, že jsi mne porodila, muže sváru a muže různice vší zemi. Nepůjčoval jsem jim, aniž mi oni půjčovali, a každý mi zlořečí.11 I řekl Hospodin: Zdaliž tobě, kterýž pozůstaneš, nebude dobře? Zdaliž nebudu tvým zástupcím u nepřítele v čas trápení a v čas ssoužení?12 Zdaliž železo poláme půlnoční železo a ocel?13 Jmění tvé, ó Judo, i poklady tvé vydám v rozchvátání darmo, po všech končinách tvých, a to pro všelijaké hříchy tvé.14 A způsobím to, že musíš jíti s nepřátely svými do země cizí, když oheň zanícený v prchlivosti mé na vás pálati bude.15 Ty znáš mne, Hospodine, rozpomeň se na mne, a navštěv mne, a pomsti mne nad těmi, kteříž dotírají na mne. Shovívaje jim, nezachvacuj mne; věz, že snáším pro tebe pohanění.16 Když se naskytly řeči tvé, snědl jsem je, a měl jsem slovo tvé za radost a potěšení srdce svého, poněvadž jsi ty mne povolal sám, ó Hospodine Bože zástupů.17 Nesedám v radě posměvačů, aniž pléši; pro přísnost tvou samotný sedám, nebo prchlivostí naplnils mne.18 Proč má býti bolest má věčná, a rána má smrtelná, kteráž se nechce zhojiti? Proč mi býti máš naprosto jako oklamavatelný, jako vody nestálé?19 Protož takto praví Hospodin: Jestliže se obrátíš, také tě zase obrátím, abys stál před oblíčejem mým; oddělíš-li věc drahou od ničemné, jako ústa má budeš. Nechť se oni obrátí k tobě, ty pak neobracej se k nim.20 Nebo jsem tě postavil proti lidu tomuto jako zed měděnou pevnou. Kteříž bojovati budou proti tobě, ale neodolají tobě; nebo já jsem s tebou, abych tě vysvobozoval a vytrhoval, dí Hospodin.21 Vytrhnu tě zajisté z rukou nešlechetníků, a vykoupím tě z ruky násilníků.

1 Disse-me Jeová: Ainda que Moisés e Samuel se apresentassem diante de mim, todavia a minha alma não poderia estar com este povo; lança-os de diante de mim, e saiam.2 Quando te perguntarem: Para onde sairemos? então lhes responderás: Assim diz Jeová: O que é para a morte, para a morte; o que é para a espada, para a espada; o que é para a fome, para a fome; e o que é para o cativeiro, para o cativeiro.3 Porei sobre eles quatro sortes de castigo, diz Jeová: a espada para matar, e os cães para dilacerarem, e as aves do céu e os animais para devorarem e destruírem.4 Farei que sejam um espetáculo horrendo a todos os reinos da terra, por causa de Manassés, filho de Ezequias, rei de Judá, e por causa do que fez em Jerusalém.5 Pois quem se compadecerá de ti, Jerusalém? quem se condoerá de ti? ou quem se desviará para perguntar pela tua paz?6 Tu me rejeitaste, diz Jeová, voltaste para trás; por isso estendi a minha mão contra ti, e te destruí; cansado estou de me arrepender.7 Eu os cirandei com a pá nas portas da terra; já desfilhei, já destruí o meu povo: não voltaram dos seus caminhos.8 As suas viúvas se me têm multiplicado mais do que a areia dos mares; fiz vir sobre eles, até sobre a mãe de mancebos, um despojador ao meio dia; fiz cair de repente sobre ela angústia e pavor.9 Desfalece a que teve sete filhos; exalou o seu espírito; já se pôs o seu sol enquanto ainda era dia: ficou envergonhada e confundida. Os que ficaram deles, entregá-los-ei à espada diante dos seus inimigos, diz Jeová.10 Ai de mim, minha mãe, porque me deste à luz homem de rixas e homem de contendas para a terra toda! Nunca lhes dei dinheiro à usura, nem me deram a mim à usura; contudo cada um deles me amaldiçoa.11 Jeová disse: Na verdade te fortalecerei para o bem; na verdade farei que o inimigo te suplique no tempo de calamidade e no tempo de aflição.12 Acaso pode alguém quebrar o ferro, o ferro do norte, e o bronze?13 A tua substância e os teus tesouros eu os darei sem preço ao saque, por todos os teus pecados, e em todos os teus termos.14 Farei que passes com os teus inimigos para uma terra que não sabes; porque o fogo se ateou na minha ira, e sobre vós arderá.15 Tu sabes, Jeová; lembra-te de mim, visita-me e vinga-me dos meus perseguidores; pela tua longanimidade não me arrebates, eu te peço. Sabe que por amor de ti tenho sofrido afrontas.16 Acharam-se as tuas palavras, e eu as comi; e as tuas palavras eram para mim o gozo e a alegria do meu coração. Pois sou chamado do teu nome, Jeová, Deus dos exércitos.17 Não me sentei na assembléia dos que se alegram, nem me regozijei; sentei-me a sós por causa da tua mão, pois me encheste de indignação.18 Por que é perpétua a minha dor, e incurável a minha ferida, que se recusa a ser curada? acaso ser-me-ás como um ribeiro enganoso, como águas que não são fiéis?19 Portanto assim diz Jeová: Se te tornares, então te farei voltar, para que te apresentes diante de mim; e se tirares do vil o precioso, serás como a minha boca: voltar-se-ão eles para ti, mas tu não te voltarás para eles.20 Dar-te-ei a este povo por um muro fortificado e de bronze: eles pelejarão contra ti, porém contra ti não prevalecerão: porque eu sou contigo para te salvar e para te livrar, diz Jeová.21 Livrar-te-ei das mãos dos iníquos e remir-te-ei das mãos dos terríveis.