1 Lepší jest chudý, jenž chodí v upřímnosti své, nežli převrácený ve rtech svých, kterýž jest blázen.2 Jistě že bez umění duši není dobře, a kdož jest kvapných noh, hřeší.3 Bláznovství člověka převrací cestu jeho, ačkoli proti Hospodinu zpouzí se srdce jeho.4 Statek přidává přátel množství, ale chudý od přítele svého odloučen bývá.5 Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, neuteče.6 Mnozí pokoří se před knížetem, a každý jest přítel muži štědrému.7 Všickni bratří chudého v nenávisti jej mají; čím více přátelé jeho vzdalují se od něho! Když volá za nimi, není jich.8 Ten, kdož miluje duši svou, nabývá moudrosti, a ostříhá opatrnosti, aby nalezl dobré.9 Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, zahyne.10 Nesluší na blázna rozkoš, a ovšem, aby služebník nad knížaty panoval.11 Rozum člověka zdržuje hněv jeho, a čest jeho jest prominouti provinění.12 Prchlivost královská jako řvání mladého lva jest, a ochotnost jeho jako rosa na bylinu.13 Trápení otci svému jest syn bláznivý, a ustavičné kapání žena svárlivá.14 Dům a statek jest po rodičích, ale od Hospodina manželka rozumná.15 Lenost přivodí tvrdý sen, a duše váhavá lačněti bude.16 Ten, kdož ostříhá přikázaní, ostříhá duše své; ale kdož pohrdá cestami svými, zahyne.17 Kdo uděluje chudému, půjčuje Hospodinu, a onť za dobrodiní jeho odplatí jemu.18 Tresci syna svého, dokudž jest o něm naděje, a k zahynutí jeho neodpouštěj jemu duše tvá.19 Veliký hněv ukazuj, odpouštěje trestání, proto že poněvadž odpouštíš, potom více trestati budeš.20 Poslouchej rady, a přijímej kázeň, abys vždy někdy moudrý byl.21 Mnozí úmyslové jsou v srdci člověka, ale uložení Hospodinovo toť ostojí.22 Žádaná věc člověku jest dobře činiti jiným, ale počestnější jest chudý než muž lživý.23 Bázeň Hospodinova k životu. Takový jsa nasycen, bydlí, aniž neštěstím navštíven bývá.24 Lenivý schovává ruku svou za ňadra, ani k ústům svým jí nevztáhne.25 Ubí posměvače, ať se hlupec dovtípí; a potresci rozumného, ať porozumí umění.26 Syn, kterýž hanbu a lehkost činí, hubí otce, a zahání matku.27 Přestaň, synu můj, poslouchati učení, kteréž od řečí rozumných odvozuje.28 Svědek nešlechetný posmívá se soudu, a ústa bezbožných přikrývají nepravost.29 Nebo na posměvače hotoví jsou nálezové, a rány na hřbet bláznů.

1 Melhor é o pobre que anda na sua integridade, Do que aquele que é perverso de lábios e tolo.2 Não é bom proceder sem refletir; E erra o alvo quem é precipitado.3 A estultícia do homem subverte os seus caminhos; E é contra Jeová que o seu coração se irrita.4 As riquezas multiplicam muito os amigos, Mas o pobre está separado do seu amigo.5 A testemunha falsa não ficará impune; E quem profere mentira não escapará.6 Muitos procurarão o favor do homem liberal, E todos são amigos de quem espalha dádivas.7 Todos os irmãos do pobre o aborrecem; Quanto mais se afastam dele os seus amigos! Persegue-os com súplicas, mas eles já desapareceram.8 Quem adquire a sabedoria, ama a sua alma; E quem guarda o entendimento, achará o bem.9 A testemunha falsa não ficará impune, E quem profere mentiras, perecerá.10 O luxo não convém ao tolo, Muito menos ao servo dominar os príncipes.11 A discrição do homem fá-lo tardio em irar-se, E é a sua glória esquecer ofensas.12 Como o bramido do leão é a indignação do rei, Mas o seu favor é como o orvalho sobre a erva.13 O filho insensato é a calamidade do pai, E as rixas da mulher são uma goteira contínua.14 Casa e riquezas são herdadas dos pais, Mas a mulher sábia vem de Jeová.15 A preguiça faz cair em profundo sono, E a alma remissa padecerá fome.16 Quem guarda os mandamentos, guarda a sua alma, Mas aquele que não faz caso dos seus caminhos, morrerá.17 Quem se compadece do pobre, empresta a Jeová, Que lhe retribuirá o seu benefício.18 Castiga a teu filho, porque ainda há esperança; E não consintas na sua destruição.19 Quem se deixa levar pela cólera deve sofrer-lhe a pena; Porque se o livrares, terás de o fazer de novo.20 Ouve o conselho, e recebe a instrução, Para que sejas sábio nos teus últimos dias.21 Muitos são os projetos no coração do homem, Mas o desígnio de Jeová permanecerá.22 O que faz um homem desejável é a sua benignidade, Mais vale o pobre do que o mentiroso.23 O temor de Jeová conduz à vida; Aquele que a tem, ficará satisfeito E mal nenhum o visitará.24 O preguiçoso mete a mão no prato, E nem ao menos quer levá-la à boca.25 Fere ao escarnecedor, e o simples aprenderá a prudência; E repreende ao que tem entendimento, e crescerá na ciência.26 Aquele que aflige a seu pai, a faz fugir a sua mãe, É filho que causa vergonha e desonra.27 Cessa, filho meu, de ouvir a instrução, Se é para te desviares das palavras do conhecimento.28 A testemunha vil zomba da justiça, E a boca dos perversos engole a iniqüidade.29 Aparelhados estão os juízos para os escarnecedores, E os açoites para as costas dos tolos.