1 Svémyslný hledá toho, což se jemu líbí, a ve všelijakou věc plete se.2 Nezalibuje sobě blázen v rozumnosti, ale v tom, což zjevuje srdce jeho.3 Když přijde bezbožný, přichází také pohrdání, a s lehkomyslným útržka.4 Slova úst muže vody hluboké, potok rozvodnilý pramen moudrosti.5 Přijímati osobu bezbožného není dobré, abys převrátil spravedlivého v soudu.6 Rtové blázna směřují k svadě, a ústa jeho bití se domluví.7 Ústa blázna k setření jemu, a rtové jeho osídlem duši jeho.8 Slova utrhače jsou jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.9 Také ten, kdož jest nedbalý v práci své, bratr jest mrhače.10 Věže pevná jest jméno Hospodinovo; k němu se uteče spravedlivý, a bude povýšen.11 Zboží bohatého jest město pevné jeho, a jako zed vysoká v mysli jeho.12 Před setřením vyvyšuje se srdce člověka, ale před povýšením bývá ponížení.13 Kdož odpovídá něco, prvé než vyslyší, počítá se to za bláznovství jemu a za lehkost.14 Duch muže snáší nemoc svou, ducha pak zkormouceného kdo snese?15 Srdce rozumného dosahuje umění, a ucho moudrých hledá umění.16 Dar člověka uprostranňuje jemu, a před oblíčej mocných přivodí jej.17 Spravedlivý zdá se ten, kdož jest první v své při, ale když přichází bližní jeho, tedy stihá jej.18 Los pokojí svady, a mezi silnými rozeznává.19 Bratr křivdou uražený tvrdší jest než město nedobyté, a svárové jsou jako závora u hradu.20 Ovocem úst jednoho každého nasyceno bývá břicho jeho, úrodou rtů svých nasycen bude.21 Smrt i život jest v moci jazyka, a ten, kdož jej miluje, bude jísti ovoce jeho.22 Kdo nalezl manželku, nalezl věc dobrou, a navážil lásky od Hospodina.23 Poníženě mluví chudý, ale bohatý odpovídá tvrdě.24 Ten, kdož má přátely, má se míti přátelsky, poněvadž přítel bývá vlastnější než bratr.

1 Quem vive isolado busca o que deseja E incomoda-se com toda a verdadeira sabedoria.2 O tolo não tem prazer no entendimento, Mas tão somente em se revelar tal como é.3 Quando vier o perverso, vem também o desprezo, E com a ignomínia vem o opróbrio.4 As palavras da boca do homem são como águas profundas, E a fonte da sabedoria é como ribeiro que corre.5 Não é bom guardar respeito à pessoa do perverso, Nem oprimir o justo no juízo.6 Os lábios do tolo metem-se em contendas, E a sua boca provoca açoites.7 A boca do tolo é a sua destruição, E os seus lábios são o laço da sua alma.8 As palavras do caluniador são como doces bocados, Que penetram até o fundo das entranhas.9 Aquele que é remisso na sua obra, É irmão do que é destruidor.10 O nome de Jeová é uma torre forte, À qual o justo se acolhe e está seguro.11 Os bens do rico são a sua cidade forte, E como um muro alto na sua imaginação.12 Antes da ruína eleva-se o coração do homem, E adiante da honra vai a humildade.13 Quem responde antes de ouvir, Estultícia lhe é e vergonha.14 O espírito do homem o sustentará na enfermidade, Mas quem poderá levantar a um espírito quebrantado?15 O coração do inteligente adquire conhecimento, E o ouvido dos sábios busca ao conhecimento.16 Os presentes do homem alegram-lhe o caminho, E levam-no perante os grandes.17 O primeiro que pleitea a sua causa parece justo; Mas vem a outra parte, e o sonda.18 A sorte faz cessar os pleitos, E decide entre os poderosos.19 O irmão ofendido é mais difícil de conquistar do que uma cidade forte, E tais contendas são como os ferrolhos dum castelo.20 O ventre dum homem se fartará do fruto da sua boca, E com os renovos dos seus lábios estará satisfeito.21 A morte e a vida estão no poder da língua, Cujos amadores comerão dos frutos dela.22 Quem acha uma esposa, acha o bem, E alcança o favor de Jeová.23 O pobre fala com súplicas, Mas o rico responde com asperezas.24 Quem faz para si muitos amigos, fá-los para sua desgraça; Mas há um amigo que é mais chegado do que um irmão.