1 Vzácnější jest jméno dobré než bohatství veliké, a přízeň lepší než stříbro a zlato.

2 Bohatý a chudý potkávají se, učinitel obou jest Hospodin.

3 Opatrný vida zlé, vyhne se, ale hloupí předce jdouce, těžkosti docházejí.

4 Pokory a bázně Hospodinovy odplata jest bohatství a sláva i život.

5 Trní a osídla jsou na cestě převráceného; kdož ostříhá duše své, vzdálí se od nich.

6 Vyučuj mladého podlé způsobu cesty jeho; nebo když se i zstará, neuchýlí se od ní.

7 Bohatý nad chudými panuje, a vypůjčující bývá služebníkem toho, jenž půjčuje.

8 Kdo rozsívá nepravost, žíti bude trápení; prut zajisté prchlivosti jeho přestane.

9 Oko dobrotivé, onoť požehnáno bude; nebo udílí z chleba svého chudému.

10 Vyvrz posměvače, a odejdeť svada, anobrž přestane svár a lehkost.

11 Kdo miluje čistotu srdce, a v čích rtech jest příjemnost, takového král přítelem bývá.

12 Oči Hospodinovy ostříhají umění, ale snažnosti ošemetného převrací.

13 Říká lenoch: Lev jest vně, naprostřed ulic byl bych zabit.

14 Jáma hluboká ústa postranních; ten, na kohož se hněvá Hospodin, vpadne tam.

15 Bláznovství přivázáno jest k srdci mladého, ale metla kázně vzdálí je od něho.

16 Kdo utiská nuzného, aby rozmnožil své, a dává bohatému, jistotně bude v nouzi.

17 Nakloň ucha svého, a slyš slova moudrých, a mysl svou přilož k učení mému.

18 Nebo to bude utěšenou věcí, jestliže je složíš v srdci svém, budou-li spolu nastrojena ve rtech tvých.

19 Aby bylo v Hospodinu doufání tvé, oznamujiť to dnes. I ty také ostříhej toho.

20 Zdaližť jsem nenapsal znamenitých věcí z strany rad a umění,

21 Aťbych v známost uvedl jistotu řečí pravých, tak abys vynášeti mohl slova pravdy těm, kteříž by k tobě poslali?

22 Nelup nuzného, proto že nuzný jest, aniž potírej chudého v bráně.

23 Nebo Hospodin povede při jejich, a vydře duši těm, kteříž vydírají jim.

24 Nebývej přítelem hněvivého, a s mužem prchlivým neobcuj,

25 Abys se nenaučil stezkám jeho, a nevložil osídla na duši svou.

26 Nebývej mezi rukojměmi, mezi slibujícími za dluhy.

27 Nemáš-li, čím bys zaplatil, proč má kdo bráti lůže tvé pod tebou?

28 Nepřenášej mezníku starodávního, kterýž učinili otcové tvoji.

29 Vídáš-li, že muž snažný v díle svém před králi stává? Nestává před nepatrnými.

1 Mais vale a escolha dum bom nome do que as grandes riquezas, E melhor é a estima do que a prata e o ouro.

2 O rico e o pobre se encontram, Jeová é quem faz tanto um como outro.

3 O homem prudente vê o mal e esconde-se, Os simples passam adiante e recebem dano.

4 A recompensa da humildade e do temor a Jeová É a riqueza, a honra e a vida.

5 Espinhos e laços acham-se no caminho do perverso; Quem guarda a sua alma, afastar-se-á deles.

6 Educa a criança no caminho em que deve andar, E ainda quando for velho, não se desviará dele.

7 O rico domina sobre os pobres, E quem toma emprestado, servo é do que lhe empresta.

8 Aquele que semeia a iniqüidade, colherá males; E a vara da sua indignação se acabará.

9 Quem é caritativo, será abençoado; Porque dá do seu pão ao pobre.

10 Lança fora o escarnecedor, e com ele se irá a contenda; Cessarão a rixa e a ignomínia.

11 Quem ama a pureza do coração, E tem graça nos seus lábios, desse será amigo o rei.

12 Os olhos de Jeová conservam o que tem conhecimento, Mas ele transtorna as palavras do prevaricador.

13 O preguiçoso diz: Há um leão lá fora; Serei morto no meio das ruas.

14 Cova profunda é a boca das mulheres estranhas; Quem é odiado de Jeová, cairá nela.

15 A estultícia está ligada ao coração da criança, Mas a vara da correção a afastará dela.

16 Quem para aumentar o seu lucro oprime ao pobre, E dá ao rico, só consegue a penúria.

17 Inclina o teu ouvido e ouve as palavras do sábio, E aplica o teu coração ao meu conhecimento.

18 Porque é coisa suave se os guardares dentro de ti, E forem eles presentes nos teus lábios.

19 Para que a tua confiança esteja em Jeová, A ti te quero hoje instruir.

20 Porventura não te escrevi coisas excelentes Acerca dos conselhos e dos conhecimentos,

21 Para te fazer conhecer a certeza das palavras da verdade, A fim de que em resposta refiras palavras de verdade aos que te enviarem?

22 Não roubes ao pobre, porque é pobre, Nem oprimas ao aflito na porta;

23 Pois Jeová pleiteará a causa deles, E tirará a vida daqueles que os despojam.

24 Não te associes com o homem iracundo, Nem andes com o homem colérico,

25 Para que não aprendas as suas veredas, E tragas a destruição sobre a tua alma.

26 Não sejas dos que se comprometem, E dos que servem de fiadores de dívidas.

27 Se não tens com que pagar, Por que tiraria alguém a tua cama de debaixo de ti?

28 Não removas o antigo marco, Que teus pais puseram.

29 Vês tu a um homem perito na sua vocação? Esse não assistirá perante homens obscuros.