1 Ježíš pak, pln jsa Ducha svatého, vrátil se od Jordánu, a puzen jest v Duchu na poušť.
2 A za čtyřidceti dní pokoušín byl od ďábla, a nic nejedl v těch dnech. A když se skonali dnové ti, potom zlačněl.
3 I řekl jemu ďábel: Jestliže jsi Syn Boží, rci kamenu tomuto, ať jest chléb.
4 I odpověděl jemu Ježíš: Psánoť jest: Že ne samým chlebem živ bude člověk, ale každým slovem Božím.
5 I vedl jej ďábel na horu vysokou, a ukázal mu všecka království okršlku země pojednou.
6 A řekl jemu ďábel: Toběť dám tuto všecku moc i slávu těchto království, nebo mně dána jest, a komuž bych koli chtěl, dám ji.
7 Protož ty pokloníš-li se přede mnou, budeť všecko tvé.
8 I odpověděv Ježíš, řekl jemu: Jdi pryč ode mne, satanáši; neboť psáno jest: Pánu Bohu svému budeš se klaněti a jemu samému sloužiti.
9 Tedy vedl jej do Jeruzaléma, a postavil ho na vrchu chrámu, a řekl mu: Jsi-li Syn Boží, pusť se odtud dolů.
10 Nebo psáno jest: Že andělům svým přikáže o tobě, aby tě ostříhali,
11 A že tě na ruce uchopí, abys neurazil o kámen nohy své.
12 A odpovídaje, dí mu Ježíš: Povědínoť jest: Nebudeš pokoušeti Pána Boha svého.
13 A dokonav všecka pokušení ďábel, odšel od něho až do času.
14 I navrátil se Ježíš v moci Ducha do Galilee, a vyšla pověst o něm po vší té okolní krajině.
15 A on učil v školách jejich, a slaven byl ode všech.
16 I přišel do Nazaréta, kdež byl vychován, a všel podle obyčeje svého v den sobotní do školy. I vstal, aby četl.
17 I dána jemu kniha Izaiáše proroka. A otevřev knihu, nalezl místo, kdež bylo napsáno:
18 Duch Páně nade mnou, protože pomazal mne, kázati evangelium chudým poslal mne, a uzdravovati zkroušené srdcem, zvěstovati jatým propuštění a slepým vidění, a propustiti soužené v svobodu,
19 A zvěstovati léto Páně vzácné.
20 A zavřev knihu a vrátiv služebníku, posadil se. A všech v škole oči byly obráceny naň.
21 I počal mluviti k nim: Že dnes naplnilo se písmo toto v uších vašich.
22 A všickni jemu posvědčovali, a divili se libým slovům, pocházejícím z úst jeho, a pravili: Zdaliž tento není syn Jozefův?
23 I dí k nim: Zajisté díte mi toto podobenství: Lékaři, uzdrav se sám. Které věci slyšeli jsme, žes činil v Kafarnaum, učiň také i zde v své vlasti.
24 I řekl jim: Amen pravím vám, žeť žádný prorok není vzácen v vlasti své.
25 Ale v pravdě pravím vám, že mnoho vdov bylo za dnů Eliáše v lidu Izraelském, kdyžto zavříno bylo nebe za tři léta a za šest měsíců, takže byl hlad veliký po vší zemi,
26 Však Eliáš k nižádné z nich není poslán, než toliko do Sarepty Sidonské k ženě vdově.
27 A mnoho malomocných bylo v lidu Izraelském za Elizea proroka, a žádný z nich není očištěn, než Náman Syrský.
28 I naplněni jsou všickni v škole hněvem, slyšíce to.
29 A povstavše, vyvedli jej ven z města, a vedli ho až na vrch hory, na nížto město jejich bylo vzděláno, aby jej dolů sstrčili.
30 Ale on bera se prostředkem jich, ušel.
31 I sstoupil do Kafarnaum, města Galilejského, a tu učil je ve dny sobotní.
32 I divili se velmi učení jeho, nebo mocná byla řeč jeho.
33 Byl pak tu v škole člověk jeden, mající ducha ďábelství nečistého. I zvolal hlasem velikým,
34 Řka: Ach, což jest tobě do nás, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi zatratiti nás? Znám tě, kdo jsi, že jsi ten svatý Boží.
35 I přimluvil jemu Ježíš, řka: Umlkniž a vyjdi od něho. A povrha jej ďábel mezi ně, vyšel od něho, a nic mu neuškodil.
36 I přišel strach na všecky, a rozmlouvali vespolek, řkouce: Jaké jest toto slovo, že v moci a síle přikazuje nečistým duchům, a vycházejí?
37 I rozcházela se o něm pověst po všem okolí té krajiny.
38 Vstav pak Ježíš ze školy, všel do domu Šimonova. Svegruše pak Šimonova trápena byla těžkou zimnicí. I prosili ho za ni.
39 Tedy stoje nad ní, přimluvil zimnici, i přestala jí. A ona hned vstavši, posluhovala jim.
40 Při západu pak slunce všickni, kteříž měli nemocné rozličnými neduhy, vodili je k němu, a on na jednoho každého z nich ruce vzkládav, uzdravoval je.
41 Od mnohých také ďábelství vycházela, křičící a říkající: Ty jsi Kristus, Syn Boží. Ale on přimlouvaje, nedopouštěl jim mluviti; nebo věděli, že jest on Kristus.
42 A jakž byl den, vyšed, bral se na pusté místo. I hledali ho zástupové, a přišli až k němu, a zdržovali ho, aby neodcházel od nich.
43 On pak řekl jim: I jinýmť městům musím zvěstovati království Boží; nebo na to poslán jsem.
44 I kázal v školách Galilejských.
1 And Jesus, full of the Holy Spirit, turned back from the Jordan, and was brought in the Spirit to the wilderness,
2 forty days being tempted by the Devil, and he did not eat anything in those days, and they having been ended, he afterward hungered,
3 and the Devil said to him, `If Son thou art of God, speak to this stone that it may become bread.`
4 And Jesus answered him, saying, `It hath been written, that, not on bread only shall man live, but on every saying of God.`
5 And the Devil having brought him up to an high mountain, shewed to him all the kingdoms of the world in a moment of time,
6 and the Devil said to him, `To thee I will give all this authority, and their glory, because to me it hath been delivered, and to whomsoever I will, I do give it;
7 thou, then, if thou mayest bow before me -- all shall be thine.`
8 And Jesus answering him said, `Get thee behind me, Adversary, for it hath been written, Thou shalt bow before the Lord thy God, and Him only thou shalt serve.`
9 And he brought him to Jerusalem, and set him on the pinnacle of the temple, and said to him, `If the Son thou art of God, cast thyself down hence,
10 for it hath been written -- To His messengers He will give charge concerning thee, to guard over thee,
11 and -- On hands they shall bear thee up, lest at any time thou mayest dash against a stone thy foot.`
12 And Jesus answering said to him -- `It hath been said, Thou shalt not tempt the Lord thy God.`
13 And having ended all temptation, the Devil departed from him till a convenient season.
14 And Jesus turned back in the power of the Spirit to Galilee, and a fame went forth through all the region round about concerning him,
15 and he was teaching in their synagogues, being glorified by all.
16 And he came to Nazareth, where he hath been brought up, and he went in, according to his custom, on the sabbath-day, to the synagogue, and stood up to read;
17 and there was given over to him a roll of Isaiah the prophet, and having unfolded the roll, he found the place where it hath been written:
18 `The Spirit of the Lord [is] upon me, Because He did anoint me; To proclaim good news to the poor, Sent me to heal the broken of heart, To proclaim to captives deliverance, And to blind receiving of sight, To send away the bruised with deliverance,
19 To proclaim the acceptable year of the Lord.`
20 And having folded the roll, having given [it] back to the officer, he sat down, and the eyes of all in the synagogue were gazing on him.
21 And he began to say unto them -- `To-day hath this writing been fulfilled in your ears;`
22 and all were bearing testimony to him, and were wondering at the gracious words that are coming forth out of his mouth, and they said, `Is not this the son of Joseph?`
23 And he said unto them, `Certainly ye will say to me this simile, Physician, heal thyself; as great things as we heard done in Capernaum, do also here in thy country;`
24 and he said, `Verily I say to you -- No prophet is accepted in his own country;
25 and of a truth I say to you, Many widows were in the days of Elijah, in Israel, when the heaven was shut for three years and six months, when great famine came on all the land,
26 and unto none of them was Elijah sent, but -- to Sarepta of Sidon, unto a woman, a widow;
27 and many lepers were in the time of Elisha the prophet, in Israel, and none of them was cleansed, but -- Naaman the Syrian.`
28 And all in the synagogue were filled with wrath, hearing these things,
29 and having risen, they put him forth without the city, and brought him unto the brow of the hill on which their city had been built -- to cast him down headlong,
30 and he, having gone through the midst of them, went away.
31 And he came down to Capernaum, a city of Galilee, and was teaching them on the sabbaths,
32 and they were astonished at his teaching, because his word was with authority.
33 And in the synagogue was a man, having a spirit of an unclean demon, and he cried out with a great voice,
34 saying, `Away, what -- to us and to thee, Jesus, O Nazarene? thou didst come to destroy us; I have known thee who thou art -- the Holy One of God.`
35 And Jesus did rebuke him, saying, `Be silenced, and come forth out of him;` and the demon having cast him into the midst, came forth from him, having hurt him nought;
36 and amazement came upon all, and they were speaking together, with one another, saying, `What [is] this word, that with authority and power he doth command the unclean spirits, and they come forth?`
37 and there was going forth a fame concerning him to every place of the region round about.
38 And having risen out of the synagogue, he entered into the house of Simon, and the mother-in-law of Simon was pressed with a great fever, and they did ask him about her,
39 and having stood over her, he rebuked the fever, and it left her, and presently, having risen, she was ministering to them.
40 And at the setting of the sun, all, as many as had any ailing with manifold sicknesses, brought them unto him, and he on each one of them [his] hands having put, did heal them.
41 And demons also were coming forth from many, crying out and saying -- `Thou art the Christ, the Son of God;` and rebuking, he did not suffer them to speak, because they knew him to be the Christ.
42 And day having come, having gone forth, he went on to a desert place, and the multitudes were seeking him, and they came unto him, and were staying him -- not to go on from them,
43 and he said unto them -- `Also to the other cities it behoveth me to proclaim good news of the reign of God, because for this I have been sent;`
44 and he was preaching in the synagogues of Galilee.