1 Davide tenne consiglio con i capi di migliaia e di centinaia, cioè con tutti i prìncipi del popolo, 2 poi disse a tutta la comunità d’Israele: "Se vi sembra bene, e se l’Eterno, il nostro Dio, lo approva, mandiamo dappertutto a dire ai nostri fratelli che sono rimasti in tutte le regioni d’Israele, e così pure ai sacerdoti e ai Leviti nelle loro città e nelle loro campagne, che si uniscano a noi; 3 e riconduciamo qui da noi l’arca del nostro Dio; poiché non ce ne siamo occupati ai tempi di Saul". 4 E tutta l’assemblea rispose che si facesse così, poiché la cosa sembrò buona agli occhi di tutto il popolo. 5 Davide dunque radunò tutto Israele dal Sicor d’Egitto fino all’ingresso di Camat, per ricondurre l’arca di Dio da Chiriat-Iearim. 6 Davide, con tutto Israele, salì verso Baala, cioè verso Chiriat-Iearim, che appartiene a Giuda, per trasferire di là l’arca di Dio, davanti alla quale è invocato il nome dell’Eterno, che siede su di essa fra i cherubini. 7 Posero l’arca di Dio sopra un carro nuovo, portandola via dalla casa di Abinadab; e Uzza e Aio conducevano il carro. 8 Davide e tutto Israele festeggiavano a tutta forza davanti a Dio, cantando e suonando cetre, saltèri, timpani, cembali e trombe. 9 Quando giunsero all’aia di Chidon, Uzza stese la mano per reggere l’arca, perché i buoi la facevano inclinare. 10 L’ira dell’Eterno si accese contro Uzza, e l’Eterno lo colpì per avere steso la mano sull’arca; e Uzza morì là davanti a Dio. 11 Davide si rattristò perché l’Eterno aveva fatto una breccia nel popolo, colpendo Uzza; e quel luogo è stato chiamato Perez-Uzza fino a oggi. 12 In quel giorno Davide ebbe paura di Dio e disse: "Come farò a portare a casa mia l’arca di Dio?". 13 Davide non ritirò l’arca presso di sé, nella città di Davide, ma la fece portare in casa di Obed-Edom di Gat. 14 L’arca di Dio rimase tre mesi dalla famiglia di Obed-Edom, in casa sua; e l’Eterno benedisse la casa di Obed-Edom e tutto quello che gli apparteneva.

1 David pak poradil se s hejtmany nad tisíci, s setníky a se všemi vývodami. 2 A řekl David všemu shromáždění Izraelskému: Jestliže se vám líbí, a jestli to od Hospodina Boha našeho, rozešleme posly k bratřím našim pozůstalým do všech zemí Izraelských, a též kněžím a Levítům do měst a předměstí jejich, a nechť se shromáždí k nám, 3 Abychom zase k nám přivezli truhlu Boha našeho; nebo jsme jí nehledali ve dnech Saulových. 4 I řeklo všecko množství, aby se tak stalo; nebo líbila se ta věc všemu lidu. 5 Protož shromáždil David všecken lid Izraelský od Nílu Egyptského, až kudy se vchází do Emat, aby přivezli truhlu Hospodinovu z Kariatjeharim. 6 A tak vstoupil David a všecken lid Izraelský do Bála, v Kariatjeharim, kteréž jest v Judstvu, aby přenesli odtud truhlu Boha Hospodina, sedícího nad cherubíny, jehož se jméno vzývá. 7 I vstavili truhlu Boží na nový vůz, vzavše ji z domu Abinadabova, Uza pak a Achio spravovali vůz. 8 Ale David a všecken lid Izraelský hrali před Bohem ze vší síly, v zpěvích na harfy, na loutny, na bubny, na cymbály a na trouby. 9 A když přišli až k humnu Kídon, vztáhl Uza ruku svou, aby pozdržel truhly; nebo uchýlili se volové. 10 Protož rozhněval se Hospodin na Uzu a zabil jej, proto že vztáhl ruku svou k truhle; a umřel tu před Bohem. 11 Tedy zkormoutil se David, proto že se Hospodin tak přísně obořil na Uzu. I nazval to místo Perez Uza až do tohoto dne. 12 A boje se David Boha v ten den, řekl: Kterakž mám k sobě přivezti truhlu Boží? 13 Pročež nepřenesl David truhly k sobě do města Davidova, ale obrátil ji do domu Obededoma Gittejského. 14 I pozůstala truhla Boží mezi čeledí Obededomovou, v domě jeho za tři měsíce, a požehnal Hospodin domu Obededomovu a všem věcem jeho.