1 Il piccolo Samuele serviva l’Eterno sotto gli occhi di Eli. La parola dell’Eterno era rara a quei tempi e le visioni non erano frequenti. 2 In quello stesso tempo, Eli, la cui vista cominciava a offuscarsi e non gli consentiva di vedere, se ne stava un giorno coricato nel suo luogo consueto; 3 la lampada di Dio non era ancora spenta e Samuele era coricato nel tempio dell’Eterno dove si trovava l’arca di Dio. 4 E l’Eterno chiamò Samuele, il quale rispose: "Eccomi!" 5 e corse da Eli e disse: "Eccomi, poiché tu mi hai chiamato". Eli rispose: "Io non ti ho chiamato, torna a coricarti". Ed egli se ne andò a coricarsi. 6 L’Eterno chiamò di nuovo Samuele. E Samuele si alzò, andò da Eli e disse: "Eccomi, poiché tu mi hai chiamato". Egli rispose: "Figlio mio, io non ti ho chiamato; torna a coricarti". 7 Ora Samuele non conosceva ancora l’Eterno e la parola dell’Eterno non gli era ancora stata rivelata. 8 L’Eterno chiamò di nuovo Samuele, per la terza volta. Ed egli si alzò, andò da Eli e disse: "Eccomi, poiché tu mi hai chiamato". Allora Eli comprese che l’Eterno chiamava il bambino. 9 Ed Eli disse a Samuele: "Va’ a coricarti; e, se sarai chiamato ancora, dirai: ‘Parla, o Eterno, poiché il tuo servo ascolta’". Samuele andò dunque a coricarsi al suo posto. 10 E l’Eterno venne, si fermò lì vicino, e chiamò come le altre volte: "Samuele, Samuele!". Samuele rispose: "Parla, poiché il tuo servo ascolta". 11 Allora l’Eterno disse a Samuele: "Ecco, io sto per fare in Israele una cosa tale che chi la udrà ne avrà intronati entrambi gli orecchi. 12 In quel giorno io metterò a effetto contro Eli, dal principio fino alla fine, tutto ciò che ho detto circa la sua casa. 13 Gli ho predetto che avrei esercitato i miei giudizi sulla sua casa per sempre, a causa dell’iniquità che egli ben conosce, poiché i suoi figli hanno attratto su di sé la maledizione, ed egli non li ha rimproverati. 14 Perciò io giuro alla casa di Eli che l’iniquità della casa di Eli non sarà mai espiata né con sacrifici né con oblazioni". 15 Samuele rimase coricato fino alla mattina, poi aprì le porte della casa dell’Eterno. Egli temeva di raccontare a Eli la visione. 16 Ma Eli chiamò Samuele e disse: "Samuele, figlio mio!", egli rispose: "Eccomi". 17 Ed Eli: "Qual è la parola che egli ti ha detto? Ti prego, non me la nascondere! Iddio ti tratti con il massimo rigore, se mi nascondi qualcosa di tutto quello che egli ti ha detto". 18 Samuele allora gli raccontò tutto, senza nascondergli nulla. Ed Eli disse: "Egli è l’Eterno: faccia quello che gli sembrerà bene". 19 Samuele intanto cresceva, l’Eterno era con lui e non lasciò cadere a terra nessuna delle sue parole. 20 Tutto Israele, da Dan fino a Beer-Sceba, riconobbe che Samuele era stabilito profeta dell’Eterno. 21 L’Eterno continuò ad apparire a Silo, poiché a Silo l’Eterno si rivelava a Samuele mediante la sua parola.

1 Mládenček pak Samuel přisluhoval Hospodinu při Elí, a řeč Hospodinova byla vzácná v těch dnech, aniž bývalo vidění zjevného. 2 Stalo se pak jednoho dne, když Elí ležel na místě svém, (a již byl počal scházeti na oči, a nemohl viděti), 3 Samuel také spal, a světlo Boží ještě zhašeno nebylo v chrámě Hospodinově, v němž byla truhla Boží, 4 Že zavolal Hospodin Samuele. Kterýž řekl: Teď jsem. 5 I běžel k Elí a řekl: Teď jsem, nebo jsi mne volal. I odpověděl: Nevolal jsem, jdi zase spáti. Kterýž odšed, spal. 6 Opět pak Hospodin zavolal Samuele. A vstav Samuel, šel k Elí a řekl: Teď jsem, nebo jsi mne volal. I odpověděl: Nevolalť jsem, synu můj; jdi zase, spi. 7 Samuel pak ještě neznal Hospodina, a ještě nebyla mu zjevena řeč Hospodinova. 8 Tedy opět Hospodin zavolal Samuele po třetí. Kterýžto vstav, šel k Elí a řekl: Teď jsem, nebo jsi mne volal. Tedy srozuměl Elí, že byl Hospodin volal mládence. 9 I řekl Elí k Samuelovi: Jdi, spi, a bude-li tě volati, řekneš: Mluv, Hospodine, nebo slyší služebník tvůj. Odšel tedy Samuel, a spal na místě svém. 10 I přišel Hospodin, a stál a zavolal, jako i prvé, a řekl: Samueli, Samueli! Odpověděl Samuel: Mluv, nebo slyší služebník tvůj. 11 I řekl Hospodin Samuelovi: Aj, já učiním věc takovou v Izraeli, kterouž kdokoli uslyší, zníti jemu bude v obou uších jeho. 12 V ten den uvedu na Elí všecko to, což jsem mluvil proti domu jeho; počnuť i dokonám. 13 A ukáži jemu, že já soudím dům jeho až na věky pro nepravost, o níž věděl; nebo znaje, že na se zlořečenství uvodí synové jeho, a však nezbránil jim. 14 A protož jsem zapřisáhl domu Elí, že nebude vyčištěna nepravost domu Elí žádnou obětí, ani obětí suchou až na věky. 15 I spal Samuel až do jitra, a otevřel dvéře domu Hospodinova; ostýchal se pak Samuel oznámiti Elí toho vidění. 16 Tedy povolal Elí Samuele a řekl: Samueli, synu můj. Kterýž odpověděl: Teď jsem. 17 I řekl: Jaká jest to řeč, kterouž mluvil tobě? Netaj medle přede mnou. Toto učiň tobě Bůh a toto přidej, jestliže co zatajíš přede mnou ze všech slov, kteráž mluvil tobě. 18 A tak oznámil jemu Samuel všecka slova, a ničeho nezatajil před ním. A on řekl: Hospodinť jest, nechť učiní, což ráčí. 19 Rostl pak Samuel, a Hospodin byl s ním, tak že nedopustil padnouti žádnému slovu jeho na zem. 20 Z čehož poznal všecken Izrael od Dan až do Bersabé, že Samuel jest věrný prorok Hospodinův. 21 Nebo se jemu i potom ukazoval Hospodin v Sílo, jakož se byl prvé zjevil Hospodin Samuelovi v Sílo, skrze řeč Hospodinovu.