1 Fratelli, il desiderio del mio cuore e la mia preghiera a Dio per loro è che siano salvati. 2 Poiché io rendo loro testimonianza che hanno zelo per le cose di Dio, ma zelo senza conoscenza. 3 Perché, ignorando la giustizia di Dio e cercando di stabilire la propria, non si sono sottoposti alla giustizia di Dio, 4 poiché il termine della legge è Cristo, per essere giustizia a ognuno che crede.

5 Infatti Mosè descrive così la giustizia che viene dalla legge: "L’uomo che farà quelle cose, vivrà per esse". 6 Ma la giustizia che viene dalla fede dice così: "Non dire in cuor tuo: ‘Chi salirà in cielo?’ (questo è un farne scendere Cristo) né: 7 ‘Chi scenderà nell’abisso?’ (questo è un far risalire Cristo dai morti)". 8 Ma che dice invece? "La parola è presso di te, nella tua bocca e nel tuo cuore"; questa è la parola della fede che noi proclamiamo, 9 perché, se con la bocca avrai confessato Gesù come Signore e avrai creduto con il cuore che Dio lo ha risuscitato dai morti, sarai salvato; 10 infatti con il cuore si crede per ottenere la giustizia e con la bocca si fa confessione per essere salvati. 11 Difatti la Scrittura dice: "Chiunque crede in lui, non sarà svergognato".

12 Poiché non vi è distinzione fra Giudeo e Greco, perché lo stesso Signore è Signore di tutti, ricco verso tutti quelli che lo invocano, 13 infatti chiunque avrà invocato il nome del Signore, sarà salvato.

14 Come dunque invocheranno colui nel quale non hanno creduto? E come crederanno in colui del quale non hanno sentito parlare? E come udranno, se non c’è chi predichi? 15 E come predicheranno se non sono mandati? Com’è scritto:

"Quanto sono belli i piedi di quelli che annunciano buone novelle!".

16 Ma tutti non hanno ubbidito all’evangelo; perché Isaia dice:

"Signore, chi ha creduto alla nostra predicazione?".

17 Così la fede viene dall’udire e l’udire si ha per mezzo della parola di Cristo.

18 Ma io dico: Non hanno essi udito? Anzi

"la loro voce è andata per tutta la terra, e le loro parole fino agli estremi confini del mondo".

19 Ma io dico: Israele non ha compreso? Mosè per primo dice: "Io vi muoverò a gelosia di una nazione che non è nazione; contro una nazione senza intelletto provocherò il vostro sdegno". 20 E Isaia si fa ardito quando dice:

"Sono stato trovato da quelli che non mi cercavano; mi sono manifestato a quelli che non chiedevano di me".

21 Ma riguardo a Israele dice:

"Tutto il giorno ho teso le mani verso un popolo disubbidiente e contestatore".

1 Bratří, příchylnost zajisté s zvláštní libostí srdce mého jestiť k Izraelovi, i modlitba za něj k Bohu, aby spasen byl. 2 Neboť jim svědectví vydávám, žeť horlivost Boží mají, ale ne podle umění. 3 Nebo neznajíce Boží spravedlnosti, a svou vlastní spravedlnost hledajíce vystaviti, spravedlnosti Boží nebyli poddáni. 4 Nebo konec Zákona jest Kristus k ospravedlnění všelikému věřícímu. 5 Nebo Mojžíš píše o spravedlnosti, kteráž jest z Zákona, pravě: Který by koli člověk činil ty věci, živ bude v nich. 6 Ta pak spravedlnost, kteráž jest z víry, takto praví: Neříkej v srdci svém: Kdo vstoupí na nebe? To jest Krista s výsosti svésti. 7 Aneb kdo sstoupí do propasti? To jest Krista z mrtvých vzbuditi. 8 Ale co dí spravedlnost z víry? Blízko tebe jestiť slovo, v ústech tvých a v srdci tvém. A toť jest slovo to víry, kteréž kážeme, 9 Totiž, vyznáš-li ústy svými Pána Ježíše a srdcem svým uvěříš-li, že jej Bůh vzkřísil z mrtvých, spasen budeš. 10 Nebo srdcem se věří k spravedlnosti, ale ústy vyznání děje se k spasení. 11 Nebo dí Písmo: Všeliký, kdož věří v něj, nebude zahanben. 12 Neníť zajisté rozdílu mezi Židem a Řekem; nebo tentýž Pán všech, bohatý jest ke všem vzývajícím jej. 13 Každý zajisté, kdožkoli vzýval by jméno Páně, spasen bude. 14 Ale kterak budou vzývati toho, v kteréhož neuvěřili? A kterak uvěří tomu, o němž neslyšeli? A kterak uslyší bez kazatele? 15 A kterak kázati budou, jestliže nebudou posláni? Jakož psáno jest: Aj, jak krásné nohy zvěstujících pokoj, zvěstujících dobré věci. 16 Ale ne všickni uposlechli evangelium. Nebo Izaiáš praví: Pane, kdo uvěřil kázání našemu? 17 Tedy víra z slyšení, a slyšení skrze slovo Boží. 18 Ale pravímť: Zdaliž jsou neslyšeli? Anobrž po vší zemi rozšel se zvuk jejich a až do končin okršlku země slova jejich. 19 Ale pravím: Zdaliž nepoznal Izrael toho? Ano první z nich Mojžíš řekl: Já k závisti vás přivedu skrze národ ten, kteréhož nemáte za lid můj; skrze lid nemoudrý k hněvu popudím vás. 20 A Izaiáš směle dí: Nalezen jsem od těch, kteříž mne nehledali; zjeven jsem těm, kteříž se na mne neptali. 21 Ale proti lidu Izraelskému dí: Přes celý den roztahoval jsem ruce své k lidu nepovolnému a protivnému.