1 L’angelo che parlava con me tornò e mi svegliò come si sveglia un uomo dal sonno. 2 Mi chiese: "Che vedi?". Io risposi: "Ecco, vedo un candelabro tutto d’oro, che ha in cima un vaso, ed è munito delle sue sette lampade e di sette tubi per le lampade che stanno in cima; 3 vicino al candelabro stanno due ulivi; uno a destra del vaso e l’altro alla sua sinistra". 4 Io presi a dire all’angelo che parlava con me: "Che significano queste cose, mio signore?". 5 L’angelo che parlava con me rispose e mi disse: "Non sai cosa significano queste cose?". Io dissi: "No, mio signore". 6 Allora egli rispondendo, mi disse: "Questa è la parola che l’Eterno rivolge a Zorobabele: ‘Non per potenza, né per forza, ma per il mio Spirito’, dice l’Eterno degli eserciti. 7 Chi sei tu, o grande montagna? Davanti a Zorobabele diventerai pianura; egli asporterà la pietra della vetta, in mezzo alle grida di: ‘Grazia, grazia su di lei!’". 8 La parola dell’Eterno mi fu rivolta in questi termini: 9 "Le mani di Zorobabele hanno gettato le fondamenta di questa casa e le sue mani la termineranno; tu saprai che l’Eterno degli eserciti mi ha mandato da voi. 10 Chi potrebbe, infatti, disprezzare il giorno delle piccole cose, quando quei sette là, gli occhi dell’Eterno che percorrono tutta la terra, vedono con gioia il piombino in mano a Zorobabele?". 11 Io risposi e gli dissi: "Che significano questi due ulivi a destra e a sinistra del candelabro?". 12 Per la seconda volta io presi a dire: "Che significano questi due ramoscelli di ulivo che stanno accanto ai due condotti d’oro per cui scorre l’olio dorato?". 13 Egli rispose e mi disse: "Non sai che significano queste cose?". Io risposi: "No, mio signore". 14 Allora egli disse: "Questi sono i due unti che stanno presso il Signore di tutta la terra".

1 Potom navrátil se anděl, kterýž mluvil se mnou, a zbudil mne jako muže, kterýž zbuzen bývá ze sna svého. 2 I řekl mi: Co vidíš? Jemuž jsem řekl: Vidím, že aj, svícen zlatý všecken, a olejný dčbán na vrchu jeho, a sedm lamp jeho na něm, a sedm nálevek k těm sedmi lampám, kteréž jsou na vrchu jeho. 3 A dvě olivy při něm, jedna po pravé straně dčbánu olejného, a druhá po levé straně jeho. 4 Tehdy odpověděl jsem a řekl jsem andělu tomu, kterýž mluvil ke mně, řka: Co ty věci jsou, pane můj? 5 A odpovídaje anděl, kterýž mluvil se mnou, řekl mi: Což nevíš, co ty věci jsou? I řekl jsem: Nevím, pane můj. 6 Tedy odpovídaje, mluvil ke mně, řka: Toto jest slovo Hospodinovo k Zorobábelovi, řkoucí: Ne silou, ani mocí, ale Duchem mým, praví Hospodin zástupů. 7 Co jsi ty, ó horo veliká, před Zorobábelem? Rovina. Nebo doloží nejvyšší kámen s hlučným prokřikováním: Milost, milost jemu. 8 I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí: 9 Ruce Zorobábelovy založily dům tento, a ruce jeho dokonají. I zvíš, že Hospodin zástupů poslal mne k vám. 10 Nebo kdož by pohrdal dnem malých začátků, poněvadž se veselí, hledíce na ten kámen, totiž na závaží v ruce Zorobábelově, těch sedm očí Hospodinových, procházejících všecku zemi? 11 Tedy odpovídaje jemu, řekl jsem? Co ty dvě olivy po pravé straně toho svícnu, i po levé straně jeho? 12 Opět odpovídaje jemu, řekl jsem: Co ty dvě olivky, kteréž jsou mezi dvěma trubicemi zlatými, kteréž vylévají z sebe zlato? 13 I mluvil ke mně, řka: Víš-liž, co ty věci jsou? I řekl jsem: Nevím, pane můj. 14 Tedy řekl: To jsou ty dvě olivy, kteréž jsou u Panovníka vší země.