1 Alzai di nuovo gli occhi, guardai, ed ecco quattro carri che uscivano in mezzo a due monti; e i monti erano monti di bronzo. 2 Al primo carro c’erano dei cavalli rossi; al secondo carro dei cavalli neri; 3 al terzo carro dei cavalli bianchi, e al quarto carro dei cavalli chiazzati di rosso. 4 Io chiesi all’angelo che parlava con me: "Che significano queste cose, mio signore?". 5 L’angelo rispose e mi disse: "Questi sono i quattro venti del cielo, che escono dopo essersi presentati al Signore di tutta la terra. 6 Il carro dei cavalli neri va verso il paese del settentrione; i cavalli bianchi lo seguono; i chiazzati vanno verso il paese del sud, 7 e i rossi escono e chiedono di andare a percorrere la terra". L’angelo disse loro: "Andate, percorrete la terra!". Ed essi percorsero la terra. 8 Poi egli mi chiamò e mi parlò così: "Ecco, quelli che escono verso il paese del settentrione placano la mia ira sul paese del settentrione".

9 La parola dell’Eterno mi fu rivolta in questi termini: 10 "Prendi dai deportati, cioè da quelli di Eldai, di Tobia e di Iedaia, e recati oggi stesso in casa di Giosia, figlio di Sofonia, dove essi sono giunti da Babilonia; 11 prendi dell’argento e dell’oro, fanne delle corone, e mettile sul capo di Giosuè, figlio di Iosadac, sommo sacerdote. 12 Parlagli e digli: Così parla l’Eterno degli eserciti: ‘Ecco un uomo, che si chiama il Germoglio, germoglierà nel suo luogo e costruirà il tempio dell’Eterno; 13 egli costruirà il tempio dell’Eterno, riceverà la gloria, si siederà e dominerà sul suo trono, sarà sacerdote sul suo trono, e vi sarà fra i due un accordo di pace’. 14 Le corone saranno per Chelem, per Tobia, per Iedaia e per Chen, figlio di Sofonia, come un ricordo nel tempio dell’Eterno. 15 Quelli che sono lontani verranno e lavoreranno alla costruzione del tempio dell’Eterno; voi conoscerete che l’Eterno degli eserciti mi ha mandato da voi. Questo avverrà se date veramente ascolto alla voce dell’Eterno, del vostro Dio".

1 Potom opět pozdvihna očí svých, viděl jsem, a aj, čtyři vozové vycházeli z prostředku dvou hor, hory pak ty byly hory ocelivé. 2 V prvním voze byli koni ryzí, a v druhém voze byli koni vraní, 3 V voze pak třetím koni bílí, a v voze čtvrtém koni strakatí a hnědí. 4 Tedy odpovídaje, řekl jsem andělu, kterýž mluvil se mnou: Co tyto věci, pane můj? 5 I odpověděl anděl ten a řekl mi: To jsou čtyři větrové nebeští, vycházející odtud, kdež stáli před Panovníkem vší země. 6 Koni vraní zapřežení vycházejí do země půlnoční, a bílí vycházejí za nimi, strakatí pak vycházejí do země polední. 7 Hnědí také vyšedše, chtěli jíti, aby schodili zemi. Protož řekl: Jděte, schoďte zemi. I schodili zemi. 8 A povolav mne, mluvil ke mně, řka: Aj ti, kteříž vyšli do země půlnoční, spokojili ducha mého v zemi půlnoční. 9 I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí: 10 Vezmi od zajatých, od Cheldaje a od Tobiáše a od Jedaiáše, (a přijdeš ty téhož dne, a vejdeš do domu Joziáše syna Sofoniášova), kteříž jdou z Babylona, 11 Vezmi, pravím, stříbro a zlato, a udělej koruny, a vstav na hlavu Jozue syna Jozadakova, kněze nejvyššího. 12 A mluviti budeš k němu, řka: Takto praví Hospodin zástupů, řka: Aj muž, jehož jméno jest Výstřelek, kterýž z místa svého pučiti se bude, ten vystaví chrám Hospodinův. 13 Nebo ten má vystavěti chrám Hospodinův, a tentýž zase přinese slávu, a seděti a panovati bude na trůnu svém, a bude knězem na trůnu svém, a rada pokoje bude mezi nimi oběma. 14 Budou pak ty koruny Chelemovi, a Tobiášovi, a Jedaiášovi, a Chenovi synu Sofoniášovu na památku v chrámě Hospodinově. 15 Nebo dalecí přijdou, a budou stavěti chrám Hospodinův, i zvíte, že Hospodin zástupů poslal mne k vám. A to se stane, jestliže skutečně poslouchati budete hlasu Hospodina Boha svého.