1 Chi si separa dagli altri cerca la propria soddisfazione e s’arrabbia contro tutto ciò ch’è profittevole.2 Lo stolto prende piacere, non nella prudenza, ma soltanto nel manifestare ciò che ha nel cuore.3 Quando viene l’empio, viene anche lo sprezzo; e, con la vergogna, viene l’obbrobrio.4 Le parole della bocca d’un uomo sono acque profonde; la fonte di sapienza è un rivo che scorre perenne.5 Non è bene aver per l’empio de’ riguardi personali, per far torto al giusto nel giudizio.6 Le labbra dello stolto menano alle liti, e la sua bocca chiama le percosse.7 La bocca dello stolto è la sua rovina, e le sue labbra sono un laccio per l’anima sua.8 Le parole del maldicente son come ghiottonerie, e penetrano fino nell’intimo delle viscere.9 Anche colui ch’è infingardo nel suo lavoro è fratello del dissipatore.10 Il nome dell’Eterno è una forte torre; il giusto vi corre, e vi trova un alto rifugio.11 I beni del ricco son la sua città forte; son come un’alta muraglia… nella sua immaginazione.12 Prima della rovina, il cuor dell’uomo s’innalza, ma l’umiltà precede la gloria.13 Chi risponde prima d’aver ascoltato, mostra la sua follia, e rimane confuso.14 Lo spirito dell’uomo lo sostiene quand’egli è infermo; ma lo spirito abbattuto chi lo solleverà?15 Il cuore dell’uomo intelligente acquista la scienza, e l’orecchio dei savi la cerca.16 I regali che uno fa gli apron la strada e gli dànno adito ai grandi.17 Il primo a perorare la propria causa par che abbia ragione; ma vien l’altra parte, e scruta quello a fondo.18 La sorte fa cessare le liti e decide fra i grandi.19 Un fratello offeso è più inespugnabile d’una città forte; e le liti tra fratelli son come le sbarre d’un castello.20 Col frutto della sua bocca l’uomo sazia il corpo; si sazia col provento delle sue labbra.21 Morte e vita sono in potere della lingua; chi l’ama ne mangerà i frutti.22 Chi ha trovato moglie ha trovato un bene e ha ottenuto un favore dall’Eterno.23 Il povero parla supplicando, il ricco risponde con durezza.24 Chi ha molti amici li ha per sua disgrazia; ma v’è tale amico, ch’è più affezionato d’un fratello.

1 Svémyslný hledá toho, což se jemu líbí, a ve všelijakou věc plete se.2 Nezalibuje sobě blázen v rozumnosti, ale v tom, což zjevuje srdce jeho.3 Když přijde bezbožný, přichází také pohrdání, a s lehkomyslným útržka.4 Slova úst muže vody hluboké, potok rozvodnilý pramen moudrosti.5 Přijímati osobu bezbožného není dobré, abys převrátil spravedlivého v soudu.6 Rtové blázna směřují k svadě, a ústa jeho bití se domluví.7 Ústa blázna k setření jemu, a rtové jeho osídlem duši jeho.8 Slova utrhače jsou jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.9 Také ten, kdož jest nedbalý v práci své, bratr jest mrhače.10 Věže pevná jest jméno Hospodinovo; k němu se uteče spravedlivý, a bude povýšen.11 Zboží bohatého jest město pevné jeho, a jako zed vysoká v mysli jeho.12 Před setřením vyvyšuje se srdce člověka, ale před povýšením bývá ponížení.13 Kdož odpovídá něco, prvé než vyslyší, počítá se to za bláznovství jemu a za lehkost.14 Duch muže snáší nemoc svou, ducha pak zkormouceného kdo snese?15 Srdce rozumného dosahuje umění, a ucho moudrých hledá umění.16 Dar člověka uprostranňuje jemu, a před oblíčej mocných přivodí jej.17 Spravedlivý zdá se ten, kdož jest první v své při, ale když přichází bližní jeho, tedy stihá jej.18 Los pokojí svady, a mezi silnými rozeznává.19 Bratr křivdou uražený tvrdší jest než město nedobyté, a svárové jsou jako závora u hradu.20 Ovocem úst jednoho každého nasyceno bývá břicho jeho, úrodou rtů svých nasycen bude.21 Smrt i život jest v moci jazyka, a ten, kdož jej miluje, bude jísti ovoce jeho.22 Kdo nalezl manželku, nalezl věc dobrou, a navážil lásky od Hospodina.23 Poníženě mluví chudý, ale bohatý odpovídá tvrdě.24 Ten, kdož má přátely, má se míti přátelsky, poněvadž přítel bývá vlastnější než bratr.