1 Figliuol mio, se ricevi le mie parole e serbi con cura i miei comandamenti,2 prestando orecchio alla sapienza e inclinando il cuore all’intelligenza;3 sì, se chiami il discernimento e rivolgi la tua voce all’intelligenza,4 se la cerchi come l’argento e ti dài a scavarla come un tesoro,5 Allora intenderai il timor dell’Eterno, e troverai la conoscenza di Dio.6 Poiché l’Eterno dà la sapienza; dalla sua bocca procedono la scienza e l’intelligenza.7 Egli tiene in serbo per gli uomini retti un aiuto potente, uno scudo per quelli che camminano integramente,8 affin di proteggere i sentieri della equità e di custodire la via dei suoi fedeli.9 Allora intenderai la giustizia, l’equità, la rettitudine, tutte le vie del bene.10 Perché la sapienza t’entrerà nel cuore, e la scienza sarà gradevole all’anima tua;11 la riflessione veglierà su te, e l’intelligenza ti proteggerà;12 ti scamperà così dalla via malvagia, dalla gente che parla di cose perverse,13 da quelli che lasciano i sentieri della rettitudine per camminare nella via delle tenebre,14 che godono a fare il male e si compiacciono delle perversità del malvagio,15 che seguono sentieri storti e battono vie tortuose.16 Ti scamperà dalla donna adultera, dalla infedele che usa parole melate,17 che ha abbandonato il compagno della sua giovinezza e ha dimenticato il patto del suo Dio.18 Poiché la sua casa pende verso la morte, e i suoi sentieri menano ai defunti.19 Nessuno di quelli che vanno da lei ne ritorna, nessuno riprende i sentieri della vita.20 Così camminerai per la via dei buoni, e rimarrai nei sentieri dei giusti.21 Ché gli uomini retti abiteranno la terra, e quelli che sono integri vi rimarranno;22 ma gli empi saranno sterminati di sulla terra e gli sleali ne saranno divelti.

1 Synu můj, přijmeš-li slova má, a přikázaní má schováš-li u sebe;2 Nastavíš-li moudrosti ucha svého, a nakloníš-li srdce svého k opatrnosti;3 Ovšem, jestliže na rozumnost zavoláš, a na opatrnost zvoláš-li;4 Budeš-li jí hledati jako stříbra, a jako pokladů pilně vyhledávati jí:5 Tehdy porozumíš bázni Hospodinově, a známosti Boží nabudeš;6 Nebo Hospodin dává moudrost, z úst jeho umění a opatrnost.7 Chová upřímým dlouhověkosti, pavézou jest chodícím v sprostnosti,8 Ostříhaje stezek soudu; on cesty svatých svých ostříhá.9 Tehdy porozumíš spravedlnosti a soudu, a upřímosti i všeliké cestě dobré,10 Když vejde moudrost v srdce tvé, a umění duši tvé se zalíbí.11 Prozřetelnost ostříhati bude tebe, a opatrnost zachová tě,12 Vysvobozujíc tě od cesty zlé, a od lidí mluvících věci převrácené,13 Kteříž opouštějí stezky přímé, aby chodili po cestách tmavých,14 Kteříž se veselí ze zlého činění, plésají v převrácenostech nejhorších,15 Jejichž stezky křivolaké jsou, anobrž zmotaní jsou na cestách svých;16 Vysvobozujíc tě i od ženy postranní, od cizí, kteráž řečmi svými lahodí,17 Kteráž opouští vůdce mladosti své, a na smlouvu Boha svého se zapomíná;18 K smrti se zajisté nachyluje dům její, a k mrtvým stezky její;19 Kteřížkoli vcházejí k ní, nenavracují se zase, aniž trefují na cestu života;20 Abys chodil po cestě dobrých, a stezek spravedlivých abys ostříhal.21 Nebo upřímí bydliti budou v zemi, a pobožní zůstanou v ní;22 Bezbožní pak z země vyťati budou, a přestupníci vykořeněni budou z ní.