1 Mikor valaki ételáldozatot akar áldozni az Úrnak, lisztlángból áldozzék, és öntsön arra olajat, és temjént is tegyen arra.

2 És vigye azt az Áron fiaihoz, a papokhoz, és vegyen ki abból egy tele marokkal; annak lisztlángjából és olajából, az egész temjénével együtt, és füstölögtesse el a pap az oltáron annak emlékeztetõ részéül. Ez a tûzáldozat kedves illatú az Úrnak.

3 A mi pedig megmarad az ételáldozatból, Ároné és az õ fiaié legyen; szentséges [áldozat] ez az Úrnak tûzáldozatai között.

4 Hogyha pedig ételáldozatot kemenczében sültbõl akar áldozni valaki lisztlángból, olajjal elegyített kovásztalan lepényei, vagy olajjal megkent kovásztalan pogácsái legyenek.

5 Ha pedig a te áldozatod serpenyõben sült ételáldozat, olajjal elegyített kovásztalan lisztlángból legyen.

6 Darabold azt el, és önts reá olajat, ételáldozat ez.

7 Ha pedig a te ételáldozatod rostélyon sült, lisztlángból, olajjal készíttessék.

8 És vidd el az ételáldozatot, a mi ezekbõl készült, az Úrnak, és azt a papnak bemutatván, az vigye azt el az oltárhoz.

9 És vegyen a pap az ételáldozatból emlékeztetõ részt, és füstölögtesse el az oltáron; tûzáldozat ez, kedves illatú az Úrnak.

10 A mi pedig megmarad az ételáldozatból, Ároné és az õ fiaié legyen; szentséges áldozat ez az Úrnak tûzáldozatai között.

11 Semmi ételáldozat, a mit az Úrnak áldoztok, kovászszal ne készüljön; mert kovászból és mézbõl semmit se füstölögtethettek az Úrnak a tûzáldozatok között.

12 Zsengeáldozatul felvihetitek azokat az Úrnak, de az oltárra nem juthatnak fel kedves illatul.

13 Minden te ételáldozatodat pedig sózd meg sóval, és a te ételáldozatodból soha el ne maradjon a te Istened szövetségének sója; minden te áldozatodhoz sót adj.

14 Ha zsengékbõl való ételáldozatot áldozol az Úrnak, tûznél pergelt kalászból, és zsenge gabona-darából áldozzad a te zsengéidnek áldozatát.

15 Adj hozzá olajat, és tégy reá tömjént; ételáldozat ez.

16 A pap pedig füstölögtesse el annak emlékeztetõ részét a darából és olajból, az egész tömjénnel együtt. Tûzáldozat ez az Úrnak.

1 Když by pak který člověk obětoval dar oběti suché Hospodinu, mouka bělná bude obět jeho. I poleje ji olejem a vloží na ni kadidlo.

2 Přinese ji pak k synům Aronovým kněžím, a vezme odtud plnou hrst svou té mouky bělné a toho oleje se vším kadidlem jejím; i páliti to bude kněz na památku její na oltáři v obět ohnivou, vůně spokojující Hospodina.

3 Ostatek pak té oběti suché bude Aronovi i synům jeho, svaté svatých, z ohnivých obětí Hospodinových.

4 Když bys pak obětoval dar oběti suché, pečené v peci, ať jsou z mouky bělné koláčové nekvašení, zadělaní olejem, aneb oplatkové přesní olejem pomazaní.

5 Jestliže pak obět suchou na pánvici smaženou obětovati budeš, bude z mouky bělné olejem zadělané a nenakvašené.

6 Rozlámeš ji na kusy a naleješ na ni oleje, obět suchá jest.

7 Pakli obět suchou v kotlíku připravenou obětovati budeš, z mouky bělné s olejem bude.

8 I přineseš obět suchou, kteráž z těch věcí bude Hospodinu, a dáš ji knězi, kterýžto donese ji k oltáři.

9 A vezma kněz z oběti té pamětné její, páliti je bude na oltáři, v obět ohnivou, vůně spokojující Hospodina.

10 Což pak zůstane z oběti té suché, bude Aronovi i synům jeho, svaté svatých, z ohnivých obětí Hospodinových.

11 Žádná obět suchá, kterouž obětovati budete Hospodinu, nebude kvašena; nebo nižádného kvasu, ani medu nebudete obětovati v obět ohnivou Hospodinu.

12 V oběti prvotin toliko obětovati budete je Hospodinu, ale na tento oltář neobětujte jich u vůni spokojující.

13 Také všeliký dar suché oběti své solí osolíš, a neodejmeš soli smlouvy Boha svého od suché oběti své. Při každé oběti své sůl obětovati budeš.

14 Jestliže bys pak obětoval obět suchou z prvotin Hospodinu, klasy nové ohněm upražíš, a což vymneš z těch klasů nových, to obětovati budeš, suchou obět prvotin svých.

15 A poleješ ji svrchu olejem, kadidlo také vložíš na ni; obět suchá jest.

16 I páliti bude kněz pamětné její z obilí zetřeného, a z oleje toho, se vším tím kadidlem jejím; v obět ohnivou bude Hospodinu.