1 Szóla ismét az Úr Mózesnek: Szólj a papoknak, Áron fiainak, és mondd meg nékik: [Senki közülök] meg ne fertõztesse magát halottal az õ népe között;
2 Hanem ha a hozzá legközelebb álló vérrokonával: anyjával, atyjával, fiával, leányával és fiútestvérével,
3 Vagy a hozzá legközelebb álló hajadon leánytestvérével, a ki még nem ment férjhez: ezt megérintheti.
4 Mint fõ-ember ne fertõztesse meg magát az õ népe között, hogy szentségtelenné ne legyen.
5 Ne nyírjanak kopaszságot a fejükön, szakálluk szélét le ne messék, és a testükbe vágásokat ne vágjanak.
6 Szentek legyenek Istenöknek, és az õ Istenöknek nevét meg ne szentségtelenítsék, mert az Úrnak tûzáldozatait, Istenöknek kenyerét õk áldozzák; azért szentek legyenek.
7 Parázna és megszeplõsített asszonyt el ne vegyenek, se olyan asszonyt, a ki elûzetett az õ férjétõl, el ne vegyenek; mert a [pap] az õ Istenének van szentelve.
8 Te is szentnek tartsad õt, mert Istenednek kenyerét õ áldozza: szent legyen azért elõtted, mert szent vagyok én, az Úr, a ti megszentelõtök.
9 Hogyha valamely papnak leánya vetemedik paráznaságra, megszentségteleníti az õ atyját, azért tûzzel égettessék meg.
10 A ki pedig fõpap az õ attyafiai között, a kinek fejére töltötték a kenetnek olaját, és a kit felavattak az õ szolgálatára, hogy a szent ruhákba felöltözzék: fejét meg ne meztelenítse, se ruháit meg ne szaggassa,
11 És semmiféle holttesthez be ne menjen: atyjával és anyjával se fertõztesse meg magát.
12 És a szenthelybõl ki ne menjen, hogy az õ Istenének szenthelyét meg ne szentségtelenítse, mert korona, az õ Istenének kenet-olaja van õ rajta. Én vagyok az Úr.
13 Hajadont vegyen feleségül.
14 Özvegyet, elûzöttet, megszeplõsítettet, paráznát: ilyeneket el ne vegyen, hanem hajadont vegyen feleségül az õ népe közül,
15 Hogy meg ne fertõztesse az õ magzatát az õ népe között; mert én, az Úr vagyok az õ megszentelõje.
16 Szóla ismét az Úr Mózesnek, mondván:
17 Szólj Áronnak, mondván: Ha lesz valaki a te magod közül, az õ nemzetségökben, a kiben fogyatkozás leend, ne áldozza áldozatul az õ Istenének kenyerét.
18 Mert senki sem áldozhat, a kiben fogyatkozás van: vagy vak, vagy sánta vagy csonka orrú, vagy hosszú tagú.
19 Sem az, a ki törött lábú vagy törött kezû,
20 Vagy púpos, vagy törpe, vagy szemfájós, vagy viszketeges, vagy sömörgös, vagy a ki megszakadott.
21 Senki, a kiben fogyatkozás van, elõ ne álljon Áronnak, a papnak fiai közül, hogy tûzáldozatot vigyen fel az Úrnak; fogyatkozás van õ benne, ne álljon elõ, hogy megáldozza az õ Istenének kenyerét.
22 Az õ Istenének kenyerébõl, a legszentségesebbikbõl és a szentségesbõl ehetik.
23 Csak a függönyhöz be ne menjen, és az oltárhoz ne közelítsen, mert fogyatkozás van õ benne, hogy meg ne fertõztesse az én szenthelyemet. Én vagyok az Úr, az õ megszentelõjök.
24 És elmondá Mózes Áronnak, és az õ fiainak, és Izráelnek minden fiainak.
1 Řekl také Hospodin Mojžíšovi: Mluv kněžím synům Aronovým a rci jim: Při mrtvém nepoškvrní se žádný z vás v lidu svém.
2 Toliko při krevním příteli svém, mateři neb otci svém, synu neb dceři své a bratru svém,
3 Též při sestře své, panně sobě nejbližší, kteráž neměla muže, při té poškvrní se.
4 Nepoškvrní se při knížeti lidu svého, tak aby nečistý byl.
5 Nebudou dělati sobě lysiny na hlavě své, vytrhávajíce sobě vlasy. A brady své nebudou holiti, ani těla svého řezati.
6 Budou svatí Bohu svému, aniž poškvrní jména Boha svého; nebo oběti ohnivé Hospodinovy, chléb Boha svého obětují, protož svatí budou.
7 Ženy nevěstky aneb poškvrněné nevezmou sobě, a ženy zahnané od muže jejího nepojmou; nebo svatý jest jeden každý z nich Bohu svému.
8 Ty také, lide, za svatého budeš jej míti, nebo chléb Boha tvého obětuje. Protož svatý bude tobě, nebo já svatý jsem Hospodin, kterýž posvěcuji vás.
9 Dcera pak některého kněze, když by se smilství dopustila, otce svého poškvrnila. Ohněm spálena buď.
10 Kněz pak nejvyšší mezi bratřími svými, na jehožto hlavu vylit jest olej pomazání, a posvětil rukou svých, aby obláčel se v roucho svaté, hlavy své neodkryje a roucha svého neroztrhne.
11 Aniž k kterému tělu mrtvému přistoupí, a aniž při otci aneb mateři své poškvrní se.
12 Nevyjde z svatyně a nepoškvrní svatyně Boha svého; nebo koruna oleje pomazání Boha jeho jest na něm: Já jsem Hospodin.
13 On také ženu v panenstvím jejím za manželku sobě pojme.
14 Vdovy, aneb zahnané, aneb poškvrněné, nevěstky, žádné z těch nebude sobě bráti, ale pannu z lidu svého vezme sobě za manželku.
15 A nepoškvrní semene svého v rodu svém, nebo já jsem Hospodin posvětitel jeho.
16 Mluvil opět Hospodin Mojžíšovi, řka:
17 Mluv k Aronovi a rci: Kdožkoli z semene tvého po všech rodech svých bude míti na sobě vadu, nechť nepřistupuje, aby obětoval chléb Boha svého.
18 Nebo žádný muž, kterýž by měl na sobě vadu, nemá přistupovati: Muž slepý, aneb kulhavý, aneb mající oud některý příliš malý, aneb příliš veliký,
19 Aneb muž, kterýž by měl zlámanou nohu, aneb zlámanou ruku,
20 Aneb hrbovatý, aneb krhavý, aneb kterýž má bělmo na oku svém, aneb prašivost ustavičnou, neb lišeje, aneb stlačené lůno.
21 Nižádný muž, kterýž by měl na sobě nějakou vadu, z semene Arona kněze, nepřistoupí, aby obětoval oběti ohnivé Hospodinu; nebo vada na něm jest. Nepřistoupíť, aby obětoval chléb Boha svého.
22 Chléb však Boha svého z věcí svatosvatých a z věcí svatých jísti bude.
23 Ale za oponu nebude vcházeti a k oltáři nebude přistupovati, nebo vada jest na něm, aby nepoškvrnil svatyně mé; nebo já jsem Hospodin posvětitel jejich.
24 Ta slova mluvil Mojžíš k Aronovi a k synům jeho, i ke všechněm synům Izraelským.