Oséias 6

1 Come, and let us return unto the LORD: for he hath torn, and he will heal us; he hath smitten, and he will bind us up. 2 After two days will he revive us: in the third day he will raise us up, and we shall live in his sight. 3 Then shall we know, if we follow on to know the LORD: his going forth is prepared as the morning; and he shall come unto us as the rain, as the latter and former rain unto the earth.

4 O Ephraim, what shall I do unto thee? O Judah, what shall I do unto thee? for your goodness is as a morning cloud, and as the early dew it goeth away.*6.4 goodness: or, mercy, or, kindness 5 Therefore have I hewed them by the prophets; I have slain them by the words of my mouth: and thy judgments are as the light that goeth forth.*6.5 and…: or, that thy judgments might be, etc 6 For I desired mercy, and not sacrifice; and the knowledge of God more than burnt offerings. 7 But they like men have transgressed the covenant: there have they dealt treacherously against me.*6.7 men: or, Adam 8 Gilead is a city of them that work iniquity, and is polluted with blood.*6.8 polluted: or, cunning for 9 And as troops of robbers wait for a man, so the company of priests murder in the way by consent: for they commit lewdness.*6.9 by…: Heb. with one shoulder, or, to Shechem*6.9 lewdness: or, enormity 10 I have seen an horrible thing in the house of Israel: there is the whoredom of Ephraim, Israel is defiled. 11 Also, O Judah, he hath set an harvest for thee, when I returned the captivity of my people.

1 V úzkosti své ráno hledati mne budou: Poďte, a navraťme se k Hospodinu; nebo on uchvátil a zhojí nás, ubil a uvíže rány naše. 2 Obživí nás po dvou dnech, dne třetího vzkřísí nás, a budeme živi před oblíčejem jeho, 3 Tak abychom znajíce Hospodina, více poznávati se snažovali; nebo jako jitřní svitání jest vycházení jeho, a přijde nám jako déšť jarní a podzimní na zemi. 4 Což mám činiti s tebou, ó Efraime? Což mám činiti s tebou, ó Judo, ano vaše dobrota jest jako oblak ranní, a jako rosa jitřní pomíjející? 5 Protož otesával jsem skrze proroky, zbil jsem je řečmi úst svých, aby soudů tvých světlo vzešlo. 6 Nebo milosrdenství oblibuji a ne obět, a známost Boha více než zápaly. 7 Ale oni smlouvu mou jako lidskou přestoupili, a tu se mi zpronevěřili. 8 Galád město činitelů nepravosti, plné šlepějí krvavých. 9 Rota pak kněžstva jsou jako lotři, kteříž na někoho čekají na cestě, kudyž se jde do Sichem; nebo zúmyslnou nešlechetnost páší. 10 V domě Izraelském vidím hroznou věc: Tam smilstvím Efraimovým poškvrňuje se Izrael. 11 Ano i u tebe, ó Judo, vsadil rouby, když jsem já zase vedl zajatý lid svůj.