1 Durch weise Weiber wird das Haus erbauet; eine Närrin aber zerbricht es mit ihrem Tun.
2 Wer den HErrn fürchtet, der gehet auf rechter Bahn; wer ihn aber verachtet, der weicht aus seinem Wege.
3 Narren reden tyrannisch; aber die Weisen bewahren ihren Mund.
4 Wo nicht Ochsen sind, da ist die Krippe rein; aber wo der Ochse geschäftig ist, da ist viel Einkommens.
5 Ein treuer Zeuge lüget nicht; aber ein falscher Zeuge redet türstiglich Lügen.
6 Der Spötter suchet Weisheit und findet sie nicht; aber dem Verständigen ist die Erkenntnis leicht.
7 Gehe von dem Narren; denn du lernest nichts von ihm.
8 Das ist des Klugen Weisheit, daß er auf seinen Weg merkt; aber das ist der Narren Torheit, daß es eitel Trug mit ihnen ist.
9 Die Narren treiben das Gespött mit der Sünde; aber die Frommen haben Lust an den Frommen.
10 Wenn das Herz traurig ist, so hilft keine äußerliche Freude.
11 Das Haus der GOttlosen wird vertilget; aber die Hütte der Frommen wird grünen.
12 Es gefällt manchem ein Weg wohl; aber endlich bringt er ihn zum Tode.
13 Nach dem Lachen kommt Trauern, und nach der Freude kommt Leid.
14 Einem losen Menschen wird‘s gehen, wie er handelt; aber ein Frommer wird über ihn sein.
15 Ein Alberner glaubt alles; aber ein Witziger merkt auf seinen Gang.
16 Ein Weiser fürchtet sich und meidet das Arge; ein Narr aber fährt hindurch türstiglich.
17 Ein Ungeduldiger tut närrisch; aber ein Bedächtiger hasset es.
18 Die Albernen erben Narrheit; aber es ist der Witzigen Krone, vorsichtiglich handeln.
19 Die Bösen müssen sich bücken vor den Guten und die GOttlosen in den Toren des Gerechten.
20 Einen Armen hassen auch seine Nächsten; aber die Reichen haben viel Freunde.
21 Der Sünder verachtet seinen Nächsten; aber wohl dem, der sich der Elenden erbarmet!
22 Die mit bösen Ränken umgehen, werden fehlen; die aber Gutes denken, denen wird Treue und Güte widerfahren.
23 Wo man arbeitet, da ist genug; wo man aber mit Worten umgeht, da ist Mangel.
24 Den Weisen ist ihr Reichtum eine Krone; aber die Torheit der Narren bleibt Torheit.
25 Ein treuer Zeuge errettet das Leben; aber ein falscher Zeuge betrügt.
26 Wer den HErrn fürchtet, der hat eine sichere Festung, und seine Kinder werden auch beschirmet.
27 Die Furcht des HErrn ist eine Quelle des Lebens, daß man meide die Stricke des Todes.
28 Wo ein König viel Volks hat, das ist seine Herrlichkeit; wo aber, wenig Volks ist, das macht einen Herrn blöde.
29 Wer geduldig ist, der ist weise; wer aber ungeduldig ist, der offenbart seine Torheit.
30 Ein gütiges Herz ist des Leibes Leben; aber Neid ist Eiter in Beinen.
31 Wer dem Geringen Gewalt tut, der lästert desselben Schöpfer; aber wer sich des Armen erbarmet, der ehret GOtt,
32 Der GOttlose bestehet nicht in seinem Unglück; aber der Gerechte ist auch in seinem Tode getrost.
33 Im Herzen des Verständigen ruhet Weisheit und wird offenbar unter den Narren.
34 Gerechtigkeit erhöhet ein Volk; aber die Sünde ist der Leute Verderben.
35 Ein kluger Knecht gefällt dem Könige wohl; aber einem schändlichen Knechte ist er feind.
1 Moudrá žena vzdělává dům svůj, bláznice pak rukama svýma boří jej.
2 Kdo chodí v upřímnosti své, bojí se Hospodina, ale převrácený v cestách svých pohrdá jím.
3 V ústech blázna jest hůl pýchy, rtové pak moudrých ostříhají jich.
4 Když není volů, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volů.
5 Svědek věrný neklamá, ale svědek falešný mluví lež.
6 Hledá posměvač moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umění snadné jest.
7 Odejdi od muže bláznivého, když neseznáš při něm rtů umění.
8 Moudrost opatrného jest, aby rozuměl cestě své, bláznovství pak bláznů ke lsti.
9 Blázen přikrývá hřích, ale mezi upřímými dobrá vůle.
10 Srdce ví o hořkosti duše své, a k veselí jeho nepřimísí se cizí.
11 Dům bezbožných vyhlazen bude, ale stánek upřímých zkvetne.
12 Cesta zdá se přímá člověku, a však dokonání její jest cesta k smrti.
13 Také i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek.
14 Cestami svými nasytí se převrácený srdcem, ale muž dobrý štítí se jeho.
15 Hloupý věří každému slovu, ale opatrný šetří kroku svého.
16 Moudrý bojí se a odstupuje od zlého, ale blázen dotře a smělý jest.
17 Náhlý se dopouští bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá.
18 Dědičně vládnou hlupci bláznovstvím, ale opatrní bývají korunováni uměním.
19 Sklánějí se zlí před dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého.
20 Také i příteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou.
21 Pohrdá bližním svým hříšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest.
22 Zajisté žeť bloudí, kteříž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda těm, kteříž smýšlejí dobré.
23 Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtů jest jen k nouzi.
24 Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím.
25 Vysvobozuje duše svědek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež.
26 V bázni Hospodinově jestiť doufání silné, kterýž synům svým útočištěm bude.
27 Bázeň Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
28 Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vůdce.
29 Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu,ale náhlý pronáší bláznovství.
30 Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist.
31 Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým.
32 Pro zlost svou odstrčen bývá bezbožný, ale naději má i při smrti své spravedlivý.
33 V srdci rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se.
34 Spravedlnost zvyšuje národ, ale hřích jest ku pohanění národům.
35 Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hněviv na toho, kterýž hanbu činí.