1 (H13:23)Abia meni lepoon isiensä luo, ja hänet haudattiin Daavidin kaupunkiin. Hänen jälkeensä tuli kuninkaaksi hänen poikansa Asa. Asan aikana maassa vallitsi rauha kymmenen vuoden ajan.

2 (H14:1)Asa teki sitä, mikä oli hyvää ja oikeaa Herran, hänen Jumalansa, silmissä.

3 (H14:2)Hän hävitti vieraat alttarit ja kukkulapyhäköt, rikkoi kivipatsaat ja hakkasi palasiksi asera-paalut.

4 (H14:3)Hän käski Juudan kansan kääntyä Herran, isiensä Jumalan, puoleen ja noudattaa hänen lakiaan ja määräyksiään.

5 (H14:4)Kaikista Juudan kaupungeista hän hävitti kukkulapyhäköt ja suitsutusalttarit, ja hänen aikanaan valtakunnassa säilyi rauha.

6 (H14:5)Niinä vuosina, joina Jumala antoi rauhan vallita maassa eikä kukaan sotinut Asaa vastaan, Asa linnoitti Juudan kaupunkeja.

8 (H14:7)Asalla oli sotajoukko, jossa oli Juudan heimosta kolmesataatuhatta miestä, aseinaan kilpi ja keihäs, ja Benjaminin heimosta kaksisataakahdeksankymmentätuhatta miestä, aseinaan kilpi ja jousi. Kaikki olivat harjaantuneita sotureita.

9 (H14:8)Nubialainen Serah lähti heitä vastaan mukanaan sotajoukko, jossa oli tuhat kertaa tuhat miestä ja kolmesataa sotavaunua, ja saapui Maresaan asti.

10 (H14:9)Asa lähti häntä vastaan, ja joukot järjestäytyivät taisteluun Sefatan laaksoon lähelle Maresaa.

12 (H14:11)Silloin Herra antoi Asan ja Juudan joukkojen lyödä nubialaiset, ja nämä lähtivät pakoon.

13 (H14:12)Asa ajoi miehineen heitä takaa Gerariin saakka, ja nubialaisia kaatui niin paljon, etteivät he enää toipuneet tästä iskusta. Herra ja hänen sotajoukkonsa musersivat heidät, ja Asa ja hänen miehensä saivat runsaan saaliin.

14 (H14:13)He kukistivat kaikki Gerarin ympäristön kaupungit, sillä Herra oli saattanut niiden asukkaat kauhun valtaan. He ryöstivät ne kaikki ja saivat niistäkin suuren saaliin.

15 (H14:14)Samoin he löivät paimentolaisleirit ja ottivat saaliiksi paljon lampaita, vuohia ja kameleja. Sitten he palasivat Jerusalemiin.

1 Když pak usnul Abiáš s otci svými, a pochovali jej v městě Davidově, kraloval Aza syn jeho místo něho. Za jeho dnů v pokoji byla země deset let.

2 I činil Aza to, což se dobře líbilo Hospodinu Bohu jeho.

3 Nebo zbořil oltáře cizí i výsosti, a stroskotal obrazy jejich, a posekal háje jejich.

4 A přikázal Judovi, aby hledali Hospodina Boha otců svých, a ostříhali zákona a přikázaní jeho.

5 Zkazil, pravím, po všech městech Judských výsosti a slunečné obrazy, a bylo v pokoji království za času jeho.

6 Zatím vzdělal města hrazená v Judstvu, proto že v pokoji byla země, aniž jaká proti němu válka povstala těch let; nebo Hospodin dal jemu odpočinutí.

7 I řekl lidu Judskému: Vzdělejme ta města, a ohraďme je zdmi a věžemi, branami i závorami, dokudž země jest v moci naší. Aj, že jsme hledali Hospodina Boha svého, hledali jsme ho, a dal nám odpočinutí odevšad. A tak stavěli a šťastně se jim zvedlo.

8 Měl pak Aza vojsko těch, kteříž nosili štíty a kopí, z pokolení Judova třikrát sto tisíců, a z Beniaminova pavézníků a střelců dvě stě a osmdesáte tisíců. Všickni ti byli muži udatní.

9 I vytáhl proti nim Zerach Mouřenín, maje v vojště desetkrát sto tisíců, a vozů tři sta, a přitáhl až k Maresa.

10 Vytáhl též i Aza proti němu. I sšikovali vojska v údolí Sefata u Maresa.

11 Tedy volal Aza k Hospodinu Bohu svému, a řekl: Hospodine, neníť potřebí tobě velikého množství, když ty chceš pomoci mdlejším. Pomoziž nám, Hospodine Bože náš, neboť v tebe doufáme, a ve jménu tvém jdeme proti množství tomuto. Hospodine, ty jsi Bůh náš; nechť nemá moci proti tobě bídný člověk.

12 I ranil Hospodin Mouřeníny před Azou a před lidem Judským, tak že utíkali Mouřenínové.

13 A honil je Aza i lid, kterýž byl s ním, až do Gerar. I padli Mouřenínové, že se nijakž otaviti nemohli; nebo potříni jsou před Hospodinem a před vojskem jeho. I odnesli onino kořistí velmi mnoho.

14 Pohubili také všecka města vůkol Gerar; strach zajisté Hospodinův připadl na ně. I vzebrali všecka města; nebo mnoho kořistí v nich bylo.

15 Též i obyvatele v staních při dobytcích zbili, a zajavše ovec velmi mnoho a velbloudů, navrátili se do Jeruzaléma.