1 Josia järjesti Herran kunniaksi Jerusalemissa pääsiäisjuhlan. Pääsiäislammas teurastettiin ensimmäisen kuun neljäntenätoista päivänä.

2 Josia käski pappien asettua paikoilleen ja kehotti heitä hoitamaan palvelutyönsä Herran temppelissä.

4 Järjestäytykää suvuittain ja osastoittain sen mukaan kuin Israelin kuningas Daavid ja hänen poikansa Salomo ovat määränneet.

5 Asettukaa pyhäkköön ryhmiksi siten, että kutakin maallikkosukujen ryhmää kohden on yksi leeviläisryhmä.

7 Josia antoi juhlaan kokoontuneelle kansalle omasta pienkarjastaan pääsiäisuhreiksi kolmekymmentätuhatta karitsaa ja vohlaa, ja kuninkaan omaisuudesta annettiin myös kolmetuhatta nautaa.

8 Myös hänen ruhtinaansa antoivat vapaaehtoisesti lahjoja kansalle, papeille ja leeviläisille. Jumalan temppelin esimiehet Hilkia, Sakarja ja Jehiel antoivat papeille kaksituhatta kuusisataa karitsaa pääsiäisteuraiksi sekä lisäksi kolmesataa nautaa.

9 Leeviläiset päämiehet Konanja ja hänen veljensä Semaja ja Netanel sekä Hasabja, Jeiel ja Josabad antoivat leeviläisille pääsiäisuhreiksi viisituhatta karitsaa ja viisisataa nautaa.

10 Kun valmistelut oli toimitettu, papit asettuivat paikoilleen ja leeviläiset jakaantuivat ryhmiksi, niin kuin kuningas oli käskenyt.

11 Sitten leeviläiset teurastivat pääsiäislampaat. Papit vihmoivat veren, jonka leeviläiset antoivat heille, ja leeviläiset nylkivät teuraat.

12 Polttouhriksi määrätyt osat he panivat erilleen ja jakoivat kansalle perhekunnittain, jotta ne uhrattaisiin Herralle, niin kuin Mooseksen kirjassa on määrätty. Samoin tehtiin naudoille.

13 Pääsiäislampaat he paistoivat määräysten mukaisesti tulella, mutta pyhinä lahjoina annettujen nautojen lihat he keittivät padoissa, kattiloissa ja pannuissa ja veivät kiireesti kansalle.

14 Sitten he valmistivat pääsiäisaterian itselleen ja papeille. Papit, Aaronin jälkeläiset, joutuivat näet polttamaan polttouhreja ja rasvoja yömyöhään asti, ja sen vuoksi leeviläiset valmistivat aterian sekä itselleen että heille.

15 Laulajat, Asafin jälkeläiset, seisoivat paikoillaan niin kuin Daavid ja hänen hoviinsa kuuluvat näkijät Asaf, Heman ja Jedutun olivat määränneet, ja portinvartijat vartioivat kaikkia portteja. Kenenkään ei tarvinnut poistua palvelupaikaltaan, sillä leeviläiset valmistivat heille kaikille aterian.

16 Näin vietettiin tuona päivänä pääsiäinen ja toimitettiin Herran alttarilla polttouhrit kuningas Josian määräysten mukaisesti.

17 Pääsiäisen jälkeen viettivät Jerusalemiin kokoontuneet israelilaiset seitsemän päivän ajan happamattoman leivän juhlaa.

18 Sillä tavoin ei pääsiäistä ollut Israelissa juhlittu sitten profeetta Samuelin päivien, eikä kukaan Israelin kuningas ollut viettänyt pääsiäistä niin kuin sitä nyt viettivät Josia, papit ja leeviläiset sekä kaikki Juudan, Israelin ja Jerusalemin asukkaat.

19 Tämä pääsiäisjuhla vietettiin Josian hallituskauden kahdeksantenatoista vuotena.

20 Jonkin aikaa sen jälkeen kun Josia oli näin saattanut temppelin kuntoon, lähti Egyptin kuningas Neko sotaretkelle kohti Karkemisia, joka on Eufratin varrella. Josia lähti häntä vastaan.

22 Mutta Josia ei väistynyt hänen tieltään, vaan lähti rohkeasti taisteluun. Hän ei kuunnellut Nekon sanoja, jotka olivat Jumalasta lähtöisin, vaan ryhtyi taisteluun Megiddon tasangolla.

24 Kuninkaan miehet siirsivät hänet sotavaunuista toisiin vaunuihin ja veivät Jerusalemiin. Siellä hän kuoli, ja hänet haudattiin isiensä hautaan. Koko Juuda ja Jerusalem suri Josiaa.

25 Jeremia teki Josiasta valitusvirren, ja Israelissa on yhä edelleenkin tapana, että laulajat, niin miehet kuin naiset, laulavat tätä valitusvirttä Josiasta. Se on säilynyt muiden valitusvirsien joukossa.

26 Muut Josian vaiheet ja ne hyvät teot, jotka hän Herran lakia noudattaen teki,

27 sekä hänen aikansa tapahtumat, ensimmäisestä viimeiseen, on kerrottu Israelin ja Juudan kuninkaiden historiassa.

1 Slavil také Joziáš v Jeruzalémě velikunoc Hospodinu, a zabili beránka velikonočního čtrnáctého dne měsíce prvního.

2 A postaviv kněží v strážech jejich, utvrdil je v přisluhování domu Hospodinova.

3 I řekl Levítům, kteříž připravovali za všecken lid Izraelský věci svaté Hospodinu: Vneste truhlu svatosti do domu, kterýž ustavěl Šalomoun syn Davidův, král Izraelský. Nebudeť vám břemenem na ramenou. A tak nyní služte Hospodinu Bohu svému a lidu jeho Izraelskému.

4 A připravte se po čeledech otců svých, po třídách svých, tak jakž nařídil David král Izraelský, a podlé nařízení Šalomouna syna jeho.

5 A stůjte v svatyni podlé rozdílu čeledí otcovských, bratří národu svého, a podlé rozdělení každé čeledi otcovské Levítů.

6 A tak zabíte beránka, a posvěťte se, a připravte bratřím svým, chovajíce se vedlé slova Hospodinova vydaného skrze Mojžíše.

7 Daroval pak Joziáš všemu množství z stáda beránků a kozelců, vše k obětem velikonočním, podlé toho všeho, jakž postačovalo, v počtu třidcet tisíců, a skotů tři tisíce, to vše z statku královského.

8 Knížata jeho také k lidu, kněžím i Levítům štědře se ukázali: Helkiáš, Zachariáš a Jechiel, přední v domě Božím, dali kněžím k obětem velikonočním dva tisíce a šest set bravů a skotů tři sta.

9 Konaniáš pak s Semaiášem a Natanaelem bratřími svými, též Chasabiáš, Jehiel, Jozabad, přední z Levítů, darovali jiným Levítům k obětem velikonočním pět tisíc bravů a skotů pět set.

10 A když připraveno bylo všecko k službě, stáli kněží na místě svém, a Levítové v třídách svých, podlé rozkazu královského.

11 I zabíjeli beránky velikonoční, kněží pak kropili krví, berouce z rukou jejich, a Levítové vytahovali z koží.

12 Tedy oddělili zápal, aby dali lidu podlé rozdělení domů čeledí otcovských, tak aby obětováno bylo Hospodinu, jakž psáno jest v knize Mojžíšově. Tolikéž i s voly učinili.

13 I pekli beránky velikonoční ohněm podlé obyčeje, ale jiné věci posvěcené vařili v hrncích, v kotlících a v pánvicích, a rozdávali rychle všemu lidu.

14 Potom pak připravili sobě a kněžím. Nebo kněží, synové Aronovi, zápaly a tuky až do noci obětovali, protož Levítové připravili sobě i kněžím, synům Aronovým.

15 Též i zpěváci, synové Azafovi, stáli na místě svém podlé rozkázaní Davidova Azafovi, Hémanovi i Jedutunovi, proroku královskému, vydaného. Vrátní také při jedné každé bráně neměli odcházeti od své povinnosti, pročež bratří jejich Levítové jiní strojili jim.

16 A tak nastrojena byla všecka služba Hospodinova v ten den, v slavení hodu beránka a obětování oběti zápalné na oltáři Hospodinovu, podlé rozkázaní krále Joziáše.

17 I slavili synové Izraelští, což se jich našlo, hod beránka v ten čas a slavnost přesnic za sedm dní.

18 Nebyla pak slavena velikanoc té podobná v Izraeli ode dnů Samuele proroka, aniž který z králů Izraelských slavil hodu beránka podobného tomu, kterýž slavil Joziáš s kněžími a Levíty, i se vším lidem Judským a Izraelským, což se ho našlo, i s obyvateli Jeruzalémskými.

19 Osmnáctého léta kralování Joziášova slaven byl ten hod beránka.

20 Potom po všem, když již spravil Joziáš dům Boží, přitáhl Nécho král Egyptský, aby bojoval proti Charkemis podlé Eufraten, Joziáš pak vytáhl proti němu.

21 Kterýž ač poslal k němu posly, řka: Já nic nemám s tebou činiti, králi Judský. Ne proti tobě, slyš ty, dnes táhnu, ale proti domu, kterýž se mnou bojuje, kamž mi rozkázal Bůh, abych pospíšil. Nebojuj s Bohem, kterýž se mnou jest, ať tě neshladí:

22 Joziáš však neodvrátil tváři své od něho, ale aby bojoval s ním, změnil oděv svůj, aniž uposlechl slov Néchových, pošlých z úst Božích. A tak přitáhl, aby se s ním potýkal na poli Mageddo.

23 I postřelili střelci krále Joziáše. Tedy řekl král služebníkům svým: Odvezte mne, neboť jsem velmi nemocen.

24 Takž přenesli jej služebníci jeho z toho vozu, a vložili ho na druhý vůz, kterýž měl, a dovezli jej do Jeruzaléma. I umřel a pochován jest v hrobích otců svých. I plakal všecken Juda a Jeruzalém nad Joziášem.

25 Naříkal také i Jeremiáš nad Joziášem, a zpívávali všickni zpěváci a zpěvakyně v naříkáních svých o Joziášovi až do dnešního dne, kteráž uvedli v obyčej Izraeli. A ta jsou zapsána v pláči Jeremiášovu.

26 Jiné pak věci Joziášovy, i pobožnost jeho, jakž napsáno jest v zákoně Hospodinově,

27 I skutkové jeho první i poslední, to vše zapsáno jest v knize o králích Izraelských a Judských.