1 Asarjan, Odedin pojan, valtasi Jumalan henki.

3 Israel eli kauan vailla oikeaa Jumalaa, vailla pappien opetusta ja vailla lakia.

4 Mutta ahdistuksessaan se palasi Herran, oman Jumalansa, luo ja etsi häntä, ja niin se löysi hänet.

5 Tuohon aikaan eivät matkamiehet voineet kulkea rauhassa, sillä kaikkialla ihmisten kesken vallitsi epäjärjestys.

6 Kansat hyökkäsivät kansoja vastaan ja kaupungit kaupunkeja vastaan, sillä Jumala oli saattanut ne ahdingon ja sekasorron valtaan.

8 Kun Asa kuuli nämä profeetta Asarjan, Odedin pojan, sanat ja ennustukset, hän sai rohkeuden poistaa iljettävät epäjumalankuvat koko Juudan ja Benjaminin alueelta ja niistä kaupungeista, jotka hän oli valloittanut Efraimin vuoristosta. Hän myös kunnosti Herran alttarin, joka oli temppelin eteishallin edessä.

9 Hän kutsui koolle Juudan ja Benjaminin heimot sekä niiden keskuuteen asettuneet efraimilaiset, manasselaiset ja simeonilaiset. Näitä oli siirtynyt Israelista paljon hänen alueelleen, kun he olivat nähneet, että Herra, hänen Jumalansa, oli hänen kanssaan.

10 Asan viidennentoista hallitusvuoden kolmannessa kuussa he kaikki kokoontuivat Jerusalemiin.

11 Siellä he uhrasivat saaliistaan Herralle seitsemänsataa härkää ja seitsemäntuhatta lammasta.

12 He antoivat lupauksen, että palvelisivat Herraa, isiensä Jumalaa, koko sydämestään ja sielustaan

13 ja että jokaisen, joka ei palvele Herraa, Israelin Jumalaa, olisi kuoltava, olipa hän nuori tai vanha, mies tai nainen.

14 Trumpettien ja torvien soidessa ja riemun raikuessa he vannoivat tämän Herralle.

15 Kaikki Juudan asukkaat iloitsivat valasta. Koska he vannoivat sen vilpittömin mielin ja kääntyivät sydämensä halusta Herran puoleen, Herra kuuli heitä ja antoi heidän elää rauhassa, kenenkään ahdistamatta.

16 Isänsä äidiltä Maakalta kuningas Asa riisti kuningataräidin aseman, koska tämä oli pystyttänyt iljettävän kuvan asera-tarhaan. Asa kaatoi tämän iljetyksen, murskasi sen palasiksi ja poltti sen Kidroninlaaksossa.

17 Uhrikukkuloista ei Israelissa kuitenkaan luovuttu. Mutta Asa itse oli koko elinaikansa täydestä sydämestään Herralle uskollinen.

18 Hän sijoitti Jumalan temppeliin esineet, jotka hän ja hänen isänsä olivat pyhittäneet, hopean, kullan ja kaiken muun.

19 Asan aikana vallitsi rauha hänen kolmanteenkymmenenteenviidenteen hallitusvuoteensa asti.

1 Tehdy na Azariáše syna Odedova sstoupil duch Boží.

2 Pročež vyšed vstříc Azovi, řekl jemu: Slyšte mne, Azo i všecko pokolení Judovo a Beniaminovo. Hospodin byl s vámi, dokudž jste byli s ním, a budete-li ho hledati, najdete ho; pakli ho opustíte, opustíť vás.

3 Po mnohé zajisté dny Izrael jest bez pravého Boha a bez kněží, učitelů i bez zákona,

4 Ješto, kdyby se v úzkosti své k Hospodinu Bohu Izraelskému byli obrátili a hledali ho, byliť by ho nalezli.

5 Ale časů těchto není bezpečno vycházeti ani vcházeti; nebo nepokoj veliký jest mezi všemi obyvateli země,

6 Tak že šlapá národ po národu, a město po městu, proto že Bůh kormoutí je všelijakými úzkostmi.

7 Protož vy posilňte se, a neopouštějte rukou svých; nebo má mzdu práce vaše.

8 A když slyšel Aza slova ta a proroctví Odeda proroka, posilil se, a vyplénil ohavnosti ze vší země Judské a Beniaminské, i z měst, kteráž byl vzal na hoře Efraim, a obnovil oltář Hospodinův, kterýž byl před síní Hospodinovou.

9 Potom shromáždil všecko pokolení Judovo i Beniaminovo, a příchozí s nimi z Efraima, Manassesa a Simeona; nebo jich bylo uteklo k němu z lidu Izraelského velmi mnoho, vidouce, že Hospodin Bůh jeho jest s ním.

10 I sebrali se do Jeruzaléma třetího měsíce, patnáctého léta kralování Azova,

11 A obětovali Hospodinu v ten den z kořistí přihnaných, volů sedm set a ovcí sedm tisíc.

12 A vešli v smlouvu, aby hledali Hospodina Boha otců svých, z celého srdce svého a ze vší duše své,

13 A kdož by koli nehledal Hospodina Boha Izraelského, aby byl usmrcen, buď malý neb veliký, buď muž neb žena.

14 I přisáhli Hospodinu hlasem velikým, s zvukem na trouby i na pozouny.

15 Všecken zajisté lid Judský radoval se z přísahy té; nebo celým srdcem svým přisáhli, a se vší ochotností hledali ho, a nalezli jej. I dal jim odpočinutí Hospodin se všech stran.

16 Nadto i Maachu matku ssadil Aza král, aby nebyla královnou, proto že byla vzdělala v háji hroznou modlu. I podťal Aza modlu tu hroznou, a zdrobil i spálil ji při potoku Cedron.

17 Ačkoli výsosti nebyly zkaženy v lidu Izraelském, srdce však Azovo bylo celé po všecky dny jeho.

18 Vnesl také ty věci, kteréž posvěceny byly od otce jeho, i to, čehož sám posvětil, do domu Božího, stříbro, zlato i nádoby.

19 A nebylo války až do léta třidcátého pátého kralování Azova.