2 Te puolestanne ette saa tehdä liittoa tämän maan asukkaiden kanssa, vaan teidän on hajotettava heidän alttarinsa.' Mutta te ette totelleet minua. Miksi ette olleet minulle kuuliaisia?

4 Kun Herran enkeli oli sanonut israelilaisille tämän, he alkoivat kaikki itkeä suureen ääneen.

5 He antoivat sille paikalle nimeksi Bokim ja uhrasivat siellä teurasuhreja Herralle.

6 Kun Joosua oli päästänyt israelilaiset menemään, he lähtivät kaikki omille alueilleen ja ottivat maan haltuunsa.

7 Kansa palveli Herraa koko Joosuan elinajan ja sen jälkeenkin, niin kauan kuin oli elossa vanhimpia, jotka olivat nähneet, mitä suuria tekoja Herra oli Israelin hyväksi tehnyt.

8 Herran palvelija Joosua, Nunin poika, kuoli sadankymmenen vuoden ikäisenä,

9 ja hänet haudattiin omalle maalleen Timnat-Heresiin, joka on Efraimin vuoristossa, Gaasinvuoren pohjoispuolella.

10 Kun Joosuan sukupolvi oli otettu isiensä luo ja tilalle oli noussut toinen sukupolvi, israelilaiset eivät enää totelleet Herraa eivätkä pitäneet mielessään niitä tekoja, jotka Herra oli heidän hyväkseen tehnyt.

11 Israelilaiset rikkoivat Herraa vastaan ja alkoivat palvella baaleja.

12 He hylkäsivät Herran, isiensä Jumalan, joka oli tuonut heidät pois Egyptistä, ja kääntyivät kumartamaan muita jumalia, joita heidän ympärillään asuvat kansat palvoivat. Näin he herättivät Herran vihan.

13 Koska israelilaiset hylkäsivät Herran ja ryhtyivät palvelemaan Baalia ja Astartea,

14 Herra vihastui heihin. Hän jätti heidät ryöstelevien rosvojoukkojen armoille ja antoi vihamielisten naapurikansojen alistaa heidät. He eivät enää kyenneet pitämään puoliaan vihollisiaan vastaan,

15 vaan aina kun he ryhtyivät taisteluun, Herran käsi oli heitä vastaan ja hän antoi heidän joutua tappiolle, niin kuin hän oli heille vannonut. Näin israelilaiset joutuivat suureen ahdinkoon.

16 Silloin Herra kohotti kansan johtajiksi tuomareita, ja he pelastivat kansan rosvojoukkojen käsistä.

17 Mutta israelilaiset eivät totelleet tuomareitakaan, vaan olivat Herralle uskottomia ja kumarsivat muita jumalia. He eivät kauan pysyneet sillä tiellä, jota heidän isänsä olivat Herran käskyjä noudattaen vaeltaneet. He eivät seuranneet isiensä jälkiä.

18 Herra asetti Israelin kansalle tuomareita ja oli aina näiden tukena. Herra suojeli kansaa vihollisilta niin kauan kuin tuomari eli, sillä Herran kävi kansaa sääliksi, kun hän kuuli sen huokailevan sorrettuna ja vaivoissaan.

19 Mutta heti tuomarin kuoltua israelilaiset lankesivat uudelleen ja vaipuivat vielä syvemmälle turmelukseen kuin esi-isänsä. He eivät luopuneet pahoista teoistaan eivätkä uppiniskaisuudestaan, vaan seurasivat muita jumalia ja palvelivat ja kumarsivat niitä.

21 en enää hävitä teidän tieltänne ainoatakaan niistä kansoista, jotka Joosuan kuollessa vielä olivat kukistamatta.

23 Siksi Herra ei kiirehtinyt tuhoamaan näitä kansoja, vaan antoi niiden jäädä paikoilleen, ja siksi hän ei ollut myöskään antanut niitä Joosuan käsiin.

1 Vstoupil pak anděl Hospodinův z Galgala do Bochim a řekl: Vyvedl jsem vás z Egypta a uvedl jsem vás do země, kterouž jsem s přísahou zaslíbil otcům vašim, a řekl jsem: Nezruším smlouvy své s vámi na věky.

2 Vy také nečiňte smlouvy s obyvateli země této, oltáře jejich rozkopejte; ale neposlechli jste hlasu mého. Co jste to učinili?

3 Pročež také jsem řekl: Nevyhladím jich před tváří vaší, ale budou vám jako trní, a bohové jejich budou vám osídlem.

4 I stalo se, když mluvil anděl Hospodinův slova tato všechněm synům Izraelským, že pozdvihl hlasu svého lid a plakal.

5 I nazvali jméno místa toho Bochim, a obětovali tu Hospodinu.

6 Rozpustil pak byl Jozue lid, a rozešli se synové Izraelští, jeden každý do dědictví svého, aby vládli zemí.

7 I sloužil lid Hospodinu po všecky dny Jozue, a po všecky dny starších, kteříž dlouho živi byli po Jozue, jenž viděli všecky skutky veliké Hospodinovy, kteréž učinil Izraelovi.

8 Ale když umřel Jozue syn Nun, služebník Hospodinův, jsa ve stu a desíti letech,

9 A pochovali ho v krajině dědictví jeho, v Tamnatheres, na hoře Efraim, k straně půlnoční hory Gás;

10 Také když všecken věk ten připojen jest k otcům svým, a povstal jiný věk po nich, kteříž neznali Hospodina, ani skutků, kteréž učinil Izraelovi:

11 Tedy činili synové Izraelští to, což jest zlého před očima Hospodinovýma, a sloužili modlám,

12 Opustivše Hospodina Boha otců svých, kterýž je vyvedl z země Egyptské, a odešli za bohy cizími, bohy těch národů, kteříž byli vůkol nich, a klaněli se jim; pročež popudili Hospodina.

13 Nebo opustivše Hospodina, sloužili Bálovi i Astarotům.

14 I rozpálila se prchlivost Hospodinova na Izraele, a vydal je v ruku loupežníků, kteříž je zloupili; vydal je, pravím, v ruku nepřátel jejich vůkol, tak že nemohli více ostáti před nepřátely svými.

15 Kamžkoli vycházeli, ruka Hospodinova byla proti nim ke zlému, jakož byl mluvil Hospodin, a jakož byl zapřisáhl jim Hospodin; i ssouženi byli náramně.

16 Vzbuzoval pak Hospodin soudce, kteříž vysvobozovali je z rukou zhoubců jejich.

17 Ale ani soudců svých neposlouchali, nebo smilnili, odcházejíce za bohy cizími, a klaněli se jim. Odcházeli rychle s cesty, po kteréž chodili otcové jejich, tak že poslouchati majíce přikázaní Hospodinových, nečinili toho.

18 A když vzbuzoval jim Hospodin soudce, býval Hospodin s každým soudcím, a vysvobozoval je z ruky nepřátel jejich po všecky dny soudce; (nebo želel Hospodin naříkání jejich, k němuž je přivodili ti, kteříž je ssužovali a utiskali).

19 Po smrti pak soudce navracejíce se zase, pohoršovali cest svých více nežli otcové jejich, odcházejíce za bohy cizími, a sloužíce i klanějíce se jim; nic neulevili z skutků jejich zlých a cesty jejich převrácené.

20 Protož rozpálila se prchlivost Hospodinova proti Izraelovi, a řekl: Proto že přestoupil národ tento smlouvu mou, kterouž jsem učinil s otci jejich, a neposlouchali hlasu mého:

21 Já také více nevyhladím žádného od tváři jejich z národů, kterýchž zanechal Jozue, když umřel,

22 Abych skrze ně zkušoval Izraele, budou-li ostříhati cesty přikázaní Hospodinových, chodíce v nich, jakož ostříhali otcové jejich, čili nic.

23 I zanechal Hospodin národů těch, a nevyhnal jich rychle, aniž dal jich v ruku Jozue.