2 paitsi jos vainaja on hänen oman perheensä jäsen: äiti, isä, poika, tytär tai veli.
3 Epäpuhtaaksi hän saa tulla myös, jos vainaja on hänen luonaan asunut naimaton sisar.
4 Mutta hän ei saa saattaa itseään epäpuhtaaksi menemällä sellaisen vainajan lähelle, jolle hän on sukua avioliiton kautta.
6 Heidän tulee olla Jumalalleen pyhitettyjä, eivätkä he saa loukata Jumalansa kunniaa. He uhraavat Herralle kuuluvia tuliuhreja, Jumalalle tuotavaa ruokaa. Sen tähden heidän on oltava pyhät ja puhtaat.
8 Teidän tulee kohdella pappia pyhänä, koska hän uhraa ruokaa teidän Jumalallenne. Hän on teille pyhä, sillä minä, joka olen pyhittänyt teidät omaksi kansakseni, olen pyhä.
9 Jos papin tytär häpäisee itsensä harjoittamalla haureutta, hän samalla häpäisee isänsä; siksi hänet on poltettava.
11 Hän ei saa saattaa itseään epäpuhtaaksi menemällä kuolleen lähelle, ei edes surressaan isäänsä tai äitiään.
12 Hän ei saa suruaikanaan poistua pyhäköstä, ettei hän häpäisisi Jumalansa pyhäkköä, sillä hänet on voideltu ja vihitty Herran pyhällä öljyllä. Minä olen Herra.
13 Vaimokseen hänen tulee ottaa neitsyt.
14 Hän ei saa ottaa itselleen vaimoksi leskeä, miehensä hylkäämää eikä neitsyytensä menettänyttä naista eikä porttoa, vaan hänen tulee ottaa vaimokseen isänsä sukuun kuuluva neitsyt,
16 Herra sanoi Moosekselle:
18 Uhraamaan ei saa tulla kukaan, joka on sokea, rampa tai kasvoiltaan tai ruumiiltaan epämuodostunut,
19 kukaan, jolta on katkennut jalka tai käsi,
20 joka on kyttyräselkäinen tai kitukasvuinen, jonka silmäterä on samentunut tai jolla on ihottuma, rupitauti tai vialliset kivekset.
21 Kukaan pappi Aaronin suvun jäsen, jolla on jokin vamma, ei saa astua uhraamaan Herralle kuuluvia tuliuhreja; vammansa takia hän on kelpaamaton uhraamaan ruokaa Jumalalle.
22 Hän saa silti syödä Jumalan ruokaa, sekä erityisen pyhää että pyhää,
24 Näin Mooses puhui Aaronille, hänen pojilleen ja kaikille israelilaisille.
1 Řekl také Hospodin Mojžíšovi: Mluv kněžím synům Aronovým a rci jim: Při mrtvém nepoškvrní se žádný z vás v lidu svém.
2 Toliko při krevním příteli svém, mateři neb otci svém, synu neb dceři své a bratru svém,
3 Též při sestře své, panně sobě nejbližší, kteráž neměla muže, při té poškvrní se.
4 Nepoškvrní se při knížeti lidu svého, tak aby nečistý byl.
5 Nebudou dělati sobě lysiny na hlavě své, vytrhávajíce sobě vlasy. A brady své nebudou holiti, ani těla svého řezati.
6 Budou svatí Bohu svému, aniž poškvrní jména Boha svého; nebo oběti ohnivé Hospodinovy, chléb Boha svého obětují, protož svatí budou.
7 Ženy nevěstky aneb poškvrněné nevezmou sobě, a ženy zahnané od muže jejího nepojmou; nebo svatý jest jeden každý z nich Bohu svému.
8 Ty také, lide, za svatého budeš jej míti, nebo chléb Boha tvého obětuje. Protož svatý bude tobě, nebo já svatý jsem Hospodin, kterýž posvěcuji vás.
9 Dcera pak některého kněze, když by se smilství dopustila, otce svého poškvrnila. Ohněm spálena buď.
10 Kněz pak nejvyšší mezi bratřími svými, na jehožto hlavu vylit jest olej pomazání, a posvětil rukou svých, aby obláčel se v roucho svaté, hlavy své neodkryje a roucha svého neroztrhne.
11 Aniž k kterému tělu mrtvému přistoupí, a aniž při otci aneb mateři své poškvrní se.
12 Nevyjde z svatyně a nepoškvrní svatyně Boha svého; nebo koruna oleje pomazání Boha jeho jest na něm: Já jsem Hospodin.
13 On také ženu v panenstvím jejím za manželku sobě pojme.
14 Vdovy, aneb zahnané, aneb poškvrněné, nevěstky, žádné z těch nebude sobě bráti, ale pannu z lidu svého vezme sobě za manželku.
15 A nepoškvrní semene svého v rodu svém, nebo já jsem Hospodin posvětitel jeho.
16 Mluvil opět Hospodin Mojžíšovi, řka:
17 Mluv k Aronovi a rci: Kdožkoli z semene tvého po všech rodech svých bude míti na sobě vadu, nechť nepřistupuje, aby obětoval chléb Boha svého.
18 Nebo žádný muž, kterýž by měl na sobě vadu, nemá přistupovati: Muž slepý, aneb kulhavý, aneb mající oud některý příliš malý, aneb příliš veliký,
19 Aneb muž, kterýž by měl zlámanou nohu, aneb zlámanou ruku,
20 Aneb hrbovatý, aneb krhavý, aneb kterýž má bělmo na oku svém, aneb prašivost ustavičnou, neb lišeje, aneb stlačené lůno.
21 Nižádný muž, kterýž by měl na sobě nějakou vadu, z semene Arona kněze, nepřistoupí, aby obětoval oběti ohnivé Hospodinu; nebo vada na něm jest. Nepřistoupíť, aby obětoval chléb Boha svého.
22 Chléb však Boha svého z věcí svatosvatých a z věcí svatých jísti bude.
23 Ale za oponu nebude vcházeti a k oltáři nebude přistupovati, nebo vada jest na něm, aby nepoškvrnil svatyně mé; nebo já jsem Hospodin posvětitel jejich.
24 Ta slova mluvil Mojžíš k Aronovi a k synům jeho, i ke všechněm synům Izraelským.