1 Herra sanoi Moosekselle:
3 Sano heille: Jos joku teidän jälkeläisistänne nyt tai tulevaisuudessa lähestyy epäpuhtaana israelilaisten minulle pyhittämiä uhrilahjoja, hänet on poistettava minun silmieni edestä. Minä olen Herra.
5 ja samoin jokaista, joka on koskettanut saastaista pikkueläintä tai ihmistä, josta tulee epäpuhtaaksi, olipa epäpuhtaus millaista hyvänsä.
6 Jos joku on koskettanut jotakin näistä, hän on epäpuhdas iltaan saakka eikä hän saa syödä pyhistä lahjoista, ennen kuin on peseytynyt.
7 Kun aurinko on laskenut ja hän on puhdistautunut, hän saa taas syödä pyhiä lahjoja, joista hän saa ruokansa.
8 Itsestään kuollutta tai kuoliaaksi raadeltua eläintä hän ei saa syödä, koska siitä tulee epäpuhtaaksi. Minä olen Herra.
9 Pappien on noudatettava minun säädöksiäni, etteivät he joutuisi syynalaisiksi ja kuolisi sen vuoksi, että ovat halventaneet pyhiä lahjoja. Minä, Herra, tahdon, että he ovat pyhät.
11 Mutta papin omakseen ostama orja saa syödä niitä; samoin kaikki papin talossa syntyneet saavat syödä samaa ruokaa kuin pappi itse.
12 Jos papin tytär menee naimisiin sellaisen miehen kanssa, joka ei ole pappissukua, hän ei enää saa syödä pyhiä lahjoja.
13 Mutta jos tytär jää leskeksi tai jos hänen miehensä ottaa hänestä eron eikä hänellä ole lapsia, hän saa palattuaan isänsä taloon asumaan jälleen syödä samaa ruokaa kuin isänsä. Kukaan ulkopuolinen ei saa sitä syödä.
14 Jos kuitenkin joku vahingossa syö uhriksi tuotua ruokaa, hänen on korvattava se papille ja lisäksi maksettava viidesosa ruoan arvosta.
15 Pappien ei pidä halventaa niitä pyhiä lahjoja, joita israelilaiset omistavat Herralle,
17 Herra sanoi Moosekselle:
19 hänen on tuotava virheetön uros: sonni, pässi tai pukki. Näin saatte osaksenne Herran suosion.
20 Viallista eläintä ette saa tuoda uhriksi, sillä sellaisella ette saa Herran suosiota osaksenne.
22 Älkää tuoko Herralle eläintä, joka on sokea, jalkansa katkaissut tai muuten vahingoittunut, tai eläintä, jossa on paiseita, ihottumaa tai rupia; älkää tuoko Herralle sellaista eläintä alttarilla uhrattavaksi.
23 Viallisen tai kitukasvuisen sonnin tai lampaan voitte uhrata vapaaehtoisena lahjana, mutta se ei kelpaa Herralle tehdyn uhrilupauksen täyttämiseen.
24 Eläintä, joka on kuohittu, olipa sen kivekset sidottu, murskattu, revitty tai leikattu, ette saa tuoda uhriksi Herralle; sellaista ei saa tehdä teidän maassanne.
26 Herra sanoi Moosekselle:
28 Lehmää ei kuitenkaan saa teurastaa vasikkansa eikä lammasta karitsansa kanssa samana päivänä.
30 Liha on syötävä samana päivänä; älkää jättäkö siitä mitään seuraavaan aamuun. Minä olen Herra.
32 Älkää halventako minun pyhää nimeäni, sillä minä tahdon olla israelilaisten keskuudessa pyhä. Minä, Herra, olen pyhittänyt teidät omaksi kansakseni.
1 I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:
2 Mluv Aronovi a synům jeho, ať se zdržují od věcí těch, kteréž jsou posvěceny od synů Izraelských, a ať nepoškvrňují jména svatého mého v tom, což mi oni posvěcují: Já jsem Hospodin.
3 Rci jim: Kdo by koli ze všeho semene vašeho v pronárodech vašich přistoupil ku posvěceným věcem, kterýchž by posvětili synové Izraelští Hospodinu, když nečistota jeho na něm jest, vyhlazena bude duše ta od tváři mé: Já jsem Hospodin.
4 Kdo by koli z semene Aronova byl malomocný, aneb tok semene trpící, nebude jísti z věcí posvěcených, dokavadž by se neočistil. A kdož by se koli dotekl nečistoty těla mrtvého, aneb toho, z něhož by vyšlo símě scházení,
5 Aneb kdo by se dotkl kterého zeměplazu, jímž by se poškvrnil, aneb člověka, pro něhož by byl nečistý vedlé všelijaké nečistoty jeho:
6 Člověk, kterýž by se čehokoli toho dotekl, nečistý bude až do večera, a nebude jísti z věcí posvěcených, leč by umyl tělo své vodou.
7 A po západu slunce čistý bude, a potom bude moci jísti z věcí posvěcených, nebo pokrm jeho jest.
8 Mrchy a udáveného jísti nebude, aby se tím nepoškvrnil: Já jsem, Hospodin.
9 Protož ostříhati budou přisluhování mých, aby hříchů na se neuvedli, a nezemřeli v něm, proto že je zprznili: Jáť jsem Hospodin posvětitel jejich.
10 Žádný cizí nebude jísti z věcí posvěcených, ani podruh kněžský, ani nájemník nebude jísti věcí posvěcených.
11 Koupil-li by kněz člověka za své peníze, ten jísti bude z věcí těch, též v domě jeho zplozený; ti budou jísti z pokrmu jeho.
12 Ale dcera knězova, kteráž by se vdala za muže z jiného pokolení, ta z obětí vzhůru pozdvižených, totiž věcí svatých, nebude jísti.
13 Kdyby pak dcera knězova ovdověla, aneb zahnána byla od muže, nemající plodu, a navrátila by se do domu otce svého: tak jako v dětinství svém chléb otce svého jísti bude, cizí pak žádný nebude jísti z něho.
14 Jedl-li by pak kdo z nedopatření věci posvěcené, pátý díl nad to přidá knězi, a nahradí jemu tu věc posvěcenou,
15 Aby nepoškvrňovali věcí svatých, kteréž by synové Izraelští obětovali Hospodinu,
16 A neuvozovali na ně pokuty za provinění, že jedli věci posvěcené jejich; nebo já jsem Hospodin, kterýž jich posvěcuji.
17 Dále mluvil Hospodin Mojžíšovi, řka:
18 Mluv k Aronovi a k synům jeho i ke všechněm synům Izraelským, a rci jim: Kdož by koli z domu Izraelského aneb z pohostinných, kteříž jsou v Izraeli, obětovali obět svou vedlé všech slibů svých, vedlé všech darů dobrovolných svých, kteréž by obětovali Hospodinu v obět zápalnou:
19 Z dobré vůle své obětovati budete samce bez poškvrny, z skotů, z ovcí a z koz.
20 Což by koli mělo na sobě vadu, nebudete toho obětovati; nebo nebude příjemné od vás.
21 Pakli by kdo obětoval obět pokojnou Hospodinu, vykonávaje slib svůj, aneb dobrovolný dar, buď z skotů, aneb z bravů; ať jest bez vady, aby bylo příjemné; nebudeť žádné poškvrny na něm.
22 Slepého aneb polámaného, osekaného aneb uhřivého, prašivého aneb s lišeji, takového neobětujte Hospodinu a nedávejte jich k ohnivé oběti na oltář Hospodinův.
23 Vola neb dobytče s nedorostlými neb přerostlými oudy, v dobrovolný zajisté dar obětovati je budeš, ale za slib nebude příjemný.
24 Ztlačeného aneb ztlučeného, odtrženého, vykleštěného nebudete obětovati Hospodinu; neučiníte toho v zemi vaší.
25 A z ruky cizozemce nebudete obětovati chleba Bohu svému ze všech těch věcí, nebo porušení jejich jest na nich; vadu mají, nebudou příjemné od vás.
26 Mluvil také Hospodin k Mojžíšovi, řka:
27 Vůl neb beran, aneb koza, když se urodí, za sedm dní při matce své zanecháno bude, osmého pak dne i potom bude přijemné k oběti ohnivé Hospodinu.
28 Krávy pak a dobytčete s mladým jeho nezabijete jednoho dne.
29 A když byste obětovali obět chvály Hospodinu, dobrovolně ji obětovati budete.
30 V tentýž den snědena bude a nepozůstavíte z ní ničeho až do jitra: Já jsem Hospodin.
31 Protož ostříhejte přikázaní mých a čiňte je: Já jsem Hospodin.
32 A nepoškvrňujte jména svatého mého, i buduť posvěcen u prostřed synů Izraelských: Já jsem Hospodin posvětitel váš,
33 Kterýž jsem vás vyvedl z země Egyptské, abych vám byl za Boha: Já jsem Hospodin.