1 (H5:20)Herra sanoi Moosekselle:
3 (H5:22)tai jos hän totuuden vastaisesti kieltää löytäneensä kadonnutta omaisuutta ja väärin vannomalla vakuuttaa syyttömyyttään tällaisiin rikkomuksiin,
4 (H5:23)hän on tehnyt synnin ja joutunut syynalaiseksi. Hänen tulee palauttaa ryöstämänsä tai kiristämänsä omaisuus tai se, mikä hänen haltuunsa on uskottu, tai se, minkä hän on löytänyt.
5 (H5:24)Niin pian kuin hänen syyllisyytensä on osoitettu, hänen tulee palauttaa tai korvata omistajalle täydestä arvosta se, mitä hän on väärin vannoen väittänyt omakseen, ja maksaa lisäksi viidesosa sen arvosta.
6 (H5:25)Sovitusuhriksi hänen on tuotava Herralle sinun määräyksesi mukainen virheetön pässi. Hänen on vietävä se papille,
8 (H6:1)Herra sanoi Moosekselle:
10 Aamulla pappi pukeutukoon pellavapaitaansa ja pankoon jalkaansa pellavahousut alastomuutensa peitteeksi, kerätköön palaneesta polttouhrista alttarille jääneen rasvatuhkan ja pankoon sen alttarin viereen.
11 (H6:4)Sitten hän vaihtakoon ylleen toiset vaatteet ja vieköön rasvatuhkan pois leirin ulkopuolelle puhtaaseen paikkaan.
12 (H6:5)Tuli pidettäköön aina palamassa alttarilla. Pappi lisätköön uusia puita tuleen joka aamu, asettakoon niiden päälle polttouhrin ja polttakoon yhteysuhrien rasvat sen mukana.
13 (H6:6)Alttarilla palakoon aina tuli; se ei saa sammua.
15 (H6:8)Pappi ottakoon kourallisen parhaita vehnäjauhoja, joihin on kaadettu öljyä, ja kaiken suitsukkeen ruokauhrin päältä ja polttakoon tämän osan uhrista alttarilla muistutukseksi siitä, että uhri kuuluu Herralle. Se on uhri, jonka tuoksu on Herralle mieluisa.
16 (H6:9)Muun osan saavat Aaron ja hänen poikansa syödä. Se on leivottava happamattomiksi leiviksi ja syötävä pyhässä paikassa, pyhäkköteltan esipihassa.
17 Siitä älköön leivottako hapanta leipää. Minä olen antanut sen heidän osuudekseen tuliuhreistani, ja se osa, samoin kuin syntiuhrit ja hyvitysuhrit, on erityisen pyhä.
19 (H6:12)Herra sanoi Moosekselle:
21 (H6:14)Jauhot alustettakoon hyvin öljyyn, paistettakoon levyllä ruokauhrileiviksi ja tuotakoon Herralle uhrina, jonka tuoksu on hänelle mieluisa.
22 (H6:15)Se pappi, joka Aaronin jälkeläisistä on voideltu Aaronin seuraajaksi, valmistakoon ne uhriksi. Tämä uhri on Herran ikuinen osuus; siksi se on poltettava kokonaisuudessaan.
24 (H6:17)Herra sanoi Moosekselle:
26 (H6:18)Pappi, joka toimittaa syntiuhrin, syököön lihan, mutta se on syötävä pyhässä paikassa pyhäkköteltan esipihassa.
27 (H6:20)Jokaista muuta, joka koskee uhrilihaan, Herran pyhyys uhkaa kuolemalla. Jos uhrieläimen verta roiskuu vaatteelle, tahrautunut vaate on pestävä pyhässä paikassa.
28 (H6:21)Jos liha on keitetty saviastiassa, astia on rikottava. Jos se taas on keitetty pronssiastiassa, on astia hangattava puhtaaksi ja pestävä vedellä.
29 (H6:22)Jokainen miespuolinen pappissuvun jäsen saa syödä syntiuhrilihaa; se on erityisen pyhää.
30 (H6:23)Mutta sellaista syntiuhria, jonka verta viedään pyhäkkötelttaan sovituksen toimittamiseksi, ei saa syödä, vaan se on poltettava tulessa.
1 Mluvil opět Hospodin k Mojžíšovi, řka:
2 Kdyby člověk zhřešil a přestoupením přestoupil proti Hospodinu, buď že by oklamal bližního svého v věci sobě svěřené, aneb v spolku nějakém, aneb mocí by vzal něco, aneb lstivě podvedl bližního svého,
3 Buď že nalezna ztracenou věc, za přelby mu ji, buď že by přisáhl falešně, kteroukoli věcí z těch, kterouž přihází se člověku učiniti a zhřešiti jí,
4 Když by tedy zhřešil a vinen byl: navrátí zase tu věc, kterouž mocí sobě vzal, aneb tu, kteréž lstivě s útiskem dosáhl, aneb tu, kteráž mu svěřena byla, aneb ztracenou věc, kterouž nalezl,
5 Aneb o kterékoli věci falešně přisáhl: tedy navrátí to z cela, a nad to pátý díl toho přidá tomu, číž bylo; to navrátí v den oběti za hřích svůj.
6 Obět pak za hřích svůj přivede Hospodinu z drobného dobytku, skopce bez poškvrny, vedlé ceny tvé, v obět za vinu knězi.
7 I očistí jej kněz před Hospodinem, a odpuštěno mu bude, jedna každá z těch věcí, kterouž by učinil a jí vinen byl.
8 I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:
9 Přikaž Aronovi i synům jeho a rci: Tento bude řád při oběti zápalné: (slove pak obět zápalná od pálení na oltáři celou noc až do jitra, nebo oheň na oltáři vždycky hořeti bude),
10 Obleče se kněz v roucho své lněné, a košilku lněnou vezme na tělo své, a vyhrabe popel, když oheň spálí obět zápalnou na oltáři, a vysype jej u oltáře.
11 Potom svleče šaty své a obleče se v roucho jiné, a vynese popel ven z stanů na místo čisté.
12 Oheň pak, kterýž jest na oltáři, bude hořeti na něm, nebude uhašován. A bude zapalovati jím kněz dříví každého jitra, a zpořádá na něm obět zápalnou, a páliti bude na něm tuk pokojných obětí.
13 Oheň ustavičně hořeti bude na oltáři, a nebudeť uhašen.
14 Tento pak bude řád při oběti suché, kterouž obětovati budou synové Aronovi Hospodinu u oltáře:
15 Vezme hrst bělné mouky z oběti té a z oleje jejího, se vším tím kadidlem, kteréž bude na oběti suché, a páliti to bude na oltáři u vůni líbeznou, pamětné její Hospodinu.
16 Což pak zůstane z ní, to jísti budou Aron i synové jeho; přesné jísti se bude na místě svatém, v síni stánku úmluvy jísti to budou.
17 Nebude vařeno s kvasem, nebo jsem jim to dal za díl z obětí mých ohnivých; svaté svatých to jest, jako i obět za hřích a jako obět za vinu.
18 Každý mužského pohlaví z synů Aronových jísti bude to právem věčným po rodech vašich, z ohnivých obětí Hospodinových. Což by se koli dotklo toho, svaté bude.
19 I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:
20 Tato jest obět Aronova a synů jeho, kterouž obětovati budou Hospodinu v den pomazání jeho: Desátý díl míry efi mouky bělné za obět suchou ustavičnou, polovici toho ráno a polovici u večer.
21 Na pánvici s olejem strojena bude; smaženou přineseš ji, a pečené kusy oběti suché obětovati budeš u vůni spokojující Hospodina.
22 A kněz, kterýž z synů jeho po něm pomazán bude, ať ji obětuje právem věčným. Hospodinu všecko to páleno bude.
23 A všeliká suchá obět kněžská celá spálena bude; nebudeť jedena.
24 Mluvil pak Hospodin k Mojžíšovi, řka:
25 Mluv Aronovi a synům jeho a rci: Tento bude řád oběti za hřích: Na místě, kdež se zabijí obět zápalná, zabita bude obět za hřích před Hospodinem; svatá svatých jest.
26 Kněz obětující tu obět za hřích budeť jísti ji; na místě svatém jedena bude v síni stánku úmluvy.
27 Což by se koli dotklo masa jejího, svaté bude; a jestliže by krví její šaty skropeny byly, to, což skropeno jest, obmyješ na místě svatém.
28 A nádoba hliněná, v níž by vařeno bylo, rozražena bude; pakli by v nádobě měděné vařeno bylo, vytřena a vymyta bude vodou.
29 Všeliký pohlaví mužského mezi kněžími jísti to bude; svaté svatých jest.
30 Ale žádná obět za hřích, (z jejížto krve něco vneseno bylo by do stánku úmluvy k očištění v svatyni), nebude jedena; ohněm spálena bude.