1 João 3

Os filhos de Deus e os filhos do Diabo

1 Vede *1Jo 4.10;Jo 3.16que amor o Pai nos tem mostrado, para que fôssemos chamados *1Jo 3.2,10;Jo 1.12;11.52;Rm 8.16filhos de Deus; e nós o somos. Por isso, o mundo não nos conhece, porque *Jo 15.21;16.3; cp.Jo 15.18não o conheceu a ele. 2 *1Jo 2.7Amados, agora somos filhos de Deus, *Rm 8.19; cp.8.23-24e não está ainda manifesto o que havemos de ser. Sabemos que, se ele *1Jo 2.28;Cl 3.4;Lc 17.30se manifestar, seremos *Rm 8.29;2Pe 1.4semelhantes a ele, porque *Jo 17.24;2Co 3.18o veremos como ele é. 3 Todo o que nele tem esta *Rm 15.12; cp.1Pe 1.3esperança purifica-se a si mesmo, como ele *2Co 7.1;2Pe 3.13s.; cp.1Jo 2.6;Jo 17.19é puro. 4 Todo aquele que comete pecado comete também iniquidade; e *1Jo 5.17; cp.Rm 4.15o pecado é a iniquidade. 5 Sabeis que ele *1Jo 1.2;3.8se manifestou para *Jo 1.29;1Pe 1.18-20;1Jo 2.2tirar os pecados, e *2Co 5.21; cp.1Jo 2.29nele não há pecado. 6 Todo o que nele permanece *1Jo 3.9não peca; todo o que peca não o tem visto, *1Jo 2.3; cp.3Jo 11nem o conhece. 7 *1Jo 2.1Filhinhos, ninguém *1Jo 2.26vos desencaminhe; *1Jo 2.29quem pratica a justiça é justo, como ele é justo; 8 quem comete pecado é *1Jo 3.10;Mt 13.38;Jo 8.44do Diabo, porque o Diabo peca desde o princípio. Para *Jo 16.11;Jo 12.31destruir as obras do Diabo é que *Mt 4.3o Filho de Deus se manifestou. 9 Quem é *1Jo 2.29;4.7;5.1,4,18;3Jo 11;Jo 1.13;3.3nascido de Deus *1Jo 3.6;1Jo 5.18; cp.Tg 1.18;1Pe 1.23não comete pecado, porque a semente de Deus permanece nele; e ele não pode pecar, porque é nascido de Deus. 10 *1Jo 3.1-2;Jo 1.12;11.52;Rm 8.16Os filhos de Deus e *1Jo 3.8;Mt 13.38;Jo 8.44os filhos do Diabo nisto são manifestos: todo aquele que não pratica a justiça não é de Deus, nem aquele que *1Jo 4.8; cp.Rm 13.8ss.;Cl 3.14;1Tm 1.5não ama a seu *cp.1Jo 2.9irmão. 11 *1Jo 1.5Pois a mensagem *1Jo 2.7que tendes ouvido desde o princípio é esta: *Jo 13.34s.;15.12; cp.1Jo 4.7,11-12,21;2Jo 5que nos amemos uns aos outros. 12 Não sejamos, pois, como *Gn 4.8Caim, que era do *1Jo 2.13s.;Mt 5.37Maligno e matou a seu irmão; e por que o matou? Porque *Sl 38.20;Pv 29.10;Jo 8.40-41as suas obras eram más, e as de seu irmão, justas.

O amor aos irmãos e o ódio ao mundo

13 *Jo 15.18;17.14Não vos maravilheis, irmãos, se o mundo vos aborrece. 14 Nós sabemos que já *Jo 5.24passamos da morte para a vida, *1Jo 2.10; cp.Jo 13.35porque amamos os irmãos; quem não ama permanece na morte. 15 Todo aquele *Mt 5.21s.; cp.Jo 8.44que aborrece a seu irmão é homicida; e sabeis que *Gl 5.20s.;Ap 21.8nenhum homicida tem a vida eterna permanente em si mesmo. 16 Por isto conhecemos o amor, porque *Jo 15.13; cp.10.11Cristo deu a sua vida por nós; *cp.Fp 2.17;1Ts 2.8e nós devemos dar a vida pelos *cp.1Jo 2.9irmãos. 17 Mas *Tg 2.15s.aquele que tiver bens do mundo, e vir seu irmão em necessidade, *cp.Dt 15.7e fechar-lhe o seu coração, *cp.1Jo 4.20como permanece nele o amor de Deus? 18 *1Jo 3.7; vd.2.1Filhinhos, não amemos de palavra nem de língua, mas por obras e *2Jo 1;3Jo 1em verdade. 19 Nisso conheceremos que somos *1Jo 2.21da verdade e, diante dele, tranquilizaremos o nosso coração, 20 a respeito de tudo quanto o nosso coração nos condenar, porque Deus é maior do que o nosso coração e conhece todas as coisas. 21 *1Jo 2.7Amados, se o nosso coração nos não condenar, temos *1Jo 5.14; vd.2.28confiança para com Deus; 22 e *Jó 22.26s.;Mt 21.22;Mt 7.7;Jo 9.31tudo o que lhe pedirmos receberemos dele, porque *1Jo 2.3guardamos os seus mandamentos e fazemos *Jo 8.29;Hb 13.21o que é agradável aos seus olhos. 23 Este é o seu mandamento: que *Jo 6.29creiamos *Jo 1.12;2.23;3.18no nome de seu Filho, Jesus Cristo, e nos amemos uns aos outros, conforme *Jo 13.34;15.12; cp.1Jo 2.8ele nos ordenou. 24 Quem guarda os seus mandamentos *1Jo 2.6,24;4.15;Jo 6.56;10.38permanece em Deus, e Deus, nele. *1Jo 4.13;Jo 14.17;Rm 8.9,14,16;1Ts 4.8E nisso conhecemos que *1Jo 2.5ele permanece em nós, pelo Espírito que nos deu.

1 Pohleďte, jakou lásku dal nám Otec, totiž abychom synové Boží slouli. Protoť svět nezná nás, že jeho nezná. 2 Nejmilejší, nyní synové Boží jsme, ale ještěť se neokázalo, co budeme. Vímeť pak, že když se okáže, podobni jemu budeme; nebo viděti jej budeme tak, jakž jest. 3 A každý, kdož má takovou naději v něm, očišťuje se, jakož i on čistý jest. 4 Každý, kdož činí hřích, činíť proti zákonu; nebo hřích jest přestoupení zákona. 5 A víte, že on se okázal proto, aby hříchy naše sňal, a hříchu v něm není. 6 Každý tedy, kdož v něm zůstává, nehřeší; ale každý, kdož hřeší, neviděl ho, aniž ho poznal. 7 Synáčkové, nižádný vás nesvoď. Kdož činí spravedlnost, spravedlivý jest, jakož i on jest spravedlivý. 8 Kdož činí hřích, z ďábla jest; nebo ďábel hned od počátku hřeší. Na toť jest zjeven Syn Boží, aby kazil skutky ďáblovy. 9 Každý, kdož se narodil z Boha, hříchu nečiní; nebo símě jeho v něm zůstává, aniž může hřešiti, nebo z Boha narozen jest. 10 Po tomtoť zjevní jsou synové Boží a synové ďáblovi. Každý, kdož nečiní spravedlnosti, neníť z Boha, a kdož nemiluje bratra svého. 11 Nebo toť jest to zvěstování, kteréž jste slýchali od počátku, abychom milovali jedni druhé. 12 Ne jako Kain, kterýž z toho zlostníka byl a zamordoval bratra svého. A pro kterou příčinu zamordoval ho? Protože skutkové jeho byli zlí, bratra pak jeho byli spravedliví. 13 Nedivtež se, bratří moji, jestliže vás svět nenávidí. 14 My víme, že jsme přeneseni z smrti do života, nebo milujeme bratří. Kdož nemiluje bratra, zůstáváť v smrti. 15 Každý, kdož nenávidí bratra svého, vražedlník jest, a víte, že žádný vražedlník nemá života věčného v sobě zůstávajícího. 16 Po tomto jsme poznali lásku, že on duši svou za nás položil, i myť tedy máme za bratří duše své klásti. 17 Kdo by pak měl statek tohoto světa, a viděl by bratra svého, an nouzi trpí, a zavřel by srdce své před ním, kterak láska Boží zůstává v něm? 18 Synáčkové moji, nemilujmež slovem, ani jazykem toliko, ale skutkem a pravdou. 19 A po tomť poznáváme, že z pravdy jsme, a před obličejem jeho spokojíme srdce svá. 20 Nebo obviňovalo-liť by nás srdce naše, ovšemť Bůh, kterýž jest větší nežli srdce naše a zná všecko. 21 Nejmilejší, jestližeť by nás srdce naše neobviňovalo, smělou doufanlivost máme k Bohu. 22 A začež ho koli prosíme, béřeme od něho; nebo přikázání jeho ostříháme, a to, což jest libého před obličejem jeho, činíme. 23 A totoť jest to přikázání jeho, abychom věřili jménu Syna jeho Jezukrista a milovali jedni druhé, jakož nám dal přikázání. 24 Nebo kdož ostříhá přikázání jeho, v němť zůstává, a on také v něm. A po tomť poznáváme, že zůstává v nás, totiž po Duchu, kteréhož dal nám.