2 Pedro 2

Os falsos profetas

1 Mas houve também, entre o povo, *Dt 13.1ss.;Jr 6.13, etc.falsos profetas, *cp.1Tm 4.1;Mt 7.15como entre vós haverá ainda *2Co 11.13falsos mestres, os quais *Gl 2.4;Jd 4introduzirão *cp.1Co 11.19;Gl 5.20heresias destruidoras, *Jd 4negando até ao *Ap 6.10Senhor, que *1Co 6.20os comprou, trazendo sobre si repentina destruição. 2 Muitos seguirão as suas *cp.Gn 19.5ss.;Jd 4;2Pe 2.2,7,18dissoluções, e por causa deles *Rm 2.24;1Tm 6.1será blasfemado *cp.At 16.17;22.4;24.14o caminho da verdade. 3 Em *2Pe 2.14;1Tm 6.5; cp.Jd 16avareza, com *cp.Rm 16.18;2Pe 1.16palavras fingidas, *cp.2Co 2.17;1Ts 2.5farão de vós negócio; *cp.Dt 32.25a sua condenação, já de longo tempo, não tarda, e a sua destruição não dormita. 4 Pois, *cp.Gn 6;Jd 6se Deus não poupou a anjos, quando pecaram, mas lançou-os no inferno *cp.Ap 20.1s.e os entregou aos abismos de escuridão, para serem reservados para o juízo; 5 se não poupou *2Pe 3.6; cp.Ez 26.20o mundo antigo, mas preservou a *1Pe 3.20Noé, pregador da justiça, com mais sete pessoas, quando trouxe o *2Pe 3.6dilúvio sobre o mundo dos ímpios; 6 se, *Gn 19.24;Jd 7reduzindo a cinzas as cidades de Sodoma e de Gomorra, condenou-as à total ruína, havendo-as posto para *Jd 7;Mt 10.15;11.23;Rm 9.29;Is 1.9exemplo dos que *cp.Jd 15vivessem impiamente; 7 e, *Gn 19.16,29se livrou ao justo Ló, atribulado pela vida dissoluta daqueles *2Pe 3.17insubordinados 8 (porque aquele *cp.Hb 11.4justo, habitando entre eles, com ver e ouvir, afligia a sua justa alma dia após dia com as suas obras iníquas), 9 *1Co 10.13; cp.Ap 3.10o Senhor sabe livrar da tentação aos piedosos e reservar aos injustos sob castigo para *Mt 10.15;Jd 6o dia do juízo, 10 mas principalmente àqueles que, seguindo a carne, *2Pe 3.3;Jd 16,18andam em desejos impuros e *Jd 8; cp.Êx 22.28desprezam dominações. Atrevidos, *Tt 1.7obstinados, não receiam caluniar a dignidades, 11 *Jd 9enquanto que os anjos, ainda que sejam maiores em força e poder, não proferem contra elas juízo caluniador diante do Senhor. 12 Mas *Jd 10estes, como *cp.Jr 12.3;Cl 2.22animais sem razão, por natureza nascidos para serem presos e mortos, caluniando nas coisas que ignoram, na destruição que fazem, certamente, serão destruídos, 13 recebendo *2Pe 2.15a paga da sua injustiça; homens estes que têm na conta de prazer *Rm 13.13o deleitarem-se *cp.1Ts 5.7à luz do dia, são manchas e defeitos, regalando-se nas suas dissimulações, *Jd 12; cp.1Co 11.21ao banquetear-se convosco. 14 Eles têm os olhos cheios de adultério, e não cessam de pecar, *2Pe 2.18engodando as *cp.Tg 1.8;2Pe 3.16almas inconstantes, tendo um coração exercitado na *2Pe 2.3avareza, *cp.Ef 2.3filhos de maldição. 15 Deixando *cp.At 13.10o caminho direito, desviaram-se, tendo seguido o *Nm 22.5,7;Dt 23.4;Ne 13.2;Jd 11; cp.Ap 2.14caminho de Balaão, filho de Beor, que amou o *2Pe 2.13prêmio da injustiça, 16 mas que foi repreendido pela sua transgressão: *Nm 22.21,23,28,30s.um jumento mudo, falando em voz de homem, refreou a loucura do profeta. 17 Estes são *cp.Jd 12fontes sem água, névoas levadas por uma tempestade, *Jd 13para os quais tem sido reservado o negrume das trevas. 18 Pois, proferindo *Jd 16palavras arrogantes de *Ef 4.17vaidade, nas concupiscências da carne, engodam, com *2Pe 2.2dissoluções, aqueles que apenas estão *2Pe 2.20;2Pe 1.4escapando dos que vivem no erro, 19 prometendo-lhes a liberdade, quando eles mesmos são escravos da corrupção; porque o homem é feito escravo *Rm 6.16;Jo 8.34daquele por quem há sido vencido. 20 Portanto, se, depois de terem *2Pe 2.18escapado das corrupções do mundo pelo *2Pe 1.2pleno conhecimento do *2Pe 1.11;3.18Senhor e Salvador Jesus Cristo, *2Tm 2.4se deixam enredar nelas de novo e são vencidos, torna-se *Mt 12.45;Lc 11.26o seu último estado pior do que o primeiro. 21 Pois *cp.Ez 18.24;Hb 6.4ss.;10.26s.;Tg 4.17melhor lhes fora não ter conhecido o caminho da justiça do que, depois de o conhecer, desviar-se do *2Pe 3.2; cp.Gl 6.2;1Tm 6.14santo mandamento *Jd 3que lhes fora dado. 22 Tem-lhes sucedido o que diz o verdadeiro provérbio: *Pv 26.11Voltou o cão ao seu vômito. E: A porca lavada tornou a revolver-se no lamaçal.

1 Bývali pak i falešní proroci v lidu, jakož i mezi vámi budou falešní učitelé, kteříž chytře uvedou sekty zatracení, i toho Pána, kterýž je vykoupil, zapírajíce, uvodíce na sebe rychlé zahynutí. 2 A mnozí následovati budou jejich zahynutí, skrze něž cesta pravdy bude v porouhání dávána. 3 A lakomě skrze vymyšlené řeči vámi kupčiti budou; kterýchžto odsouzení již dávno nemešká, a zahynutí jejich nespí. 4 Nebo poněvadžť Bůh andělům, kteříž zhřešili, neodpustil, ale strhna je do žaláře, řetězům mrákoty oddal, aby k odsouzení chováni byli, 5 I onomu prvnímu světu neodpustil, ale sama osmého Noé, kazatele spravedlnosti, zachoval, když potopu na svět bezbožníků uvedl. 6 A města Sodomských a Gomorských v popel obrátiv, podvrácením odsoudil, příklad budoucím bezbožníkům na nich ukázav, 7 A spravedlivého Lota, ztrápeného těch nešlechetníků chlipným obcováním, vytrhl. 8 Ten zajisté spravedlivý, bydliv mezi nimi, den ode dne hleděním i slyšením spravedlivou duši nešlechetnými jejich skutky trápil. 9 Umíť Pán zbožné z pokušení vytrhnouti, nepravých pak ke dni soudu potrestaných dochovati, 10 A zvláště těch, jenž po těle v žádosti nečisté chodí, a vrchností pohrdají, jsou i smělí, sobě se zalibující, neostýchají se důstojnostem porouhati. 11 Ješto andělé, jsouce větší v síle a v moci, nečiní proti nim přede Pánem potupného soudu. 12 Tito pak jako nerozumná hovada, kteráž za přirozením jdou, zplozená k zjímání a k zahynutí, tomu, čemuž nerozumějí, rouhajíce se, v tom svém porušení zahynou, 13 A tak odplatu nepravosti své ponesou, jakožto ti, kteřížto sobě za rozkoš položili, aby se na každý den v libostech svých kochali, nejsouce než poskvrny a mrzkosti, ti, kteříž s vámi hodujíce, v svých lstech se kochají, 14 Oči majíce plné cizoložstva, a bez přestání hřešící, přeluzujíce duše neustavičné, srdce majíce vycvičené v lakomství, synové zlořečenství. 15 Kteříž opustivše cestu přímou, zbloudili, následujíce cesty Balámovy, syna Bozorova, kterýž mzdu nepravosti zamiloval. 16 Ale měl, od koho by pokárán byl pro svůj výstupek. Nebo jhu poddaná oslice němá, člověčím hlasem promluvivši, zbránila nemoudrosti proroka. 17 Tiť jsou studnice bez vody, a mlhy vichrem zbouřené, jimžťo mrákota tmy chová se na věčnost. 18 Nebo přepyšně marné věci vypravujíce, žádostmi těla a chlipnostmi loudí ty, kteříž byli vpravdě utekli od těch, jenž bludu obcují, 19 Slibujíce jim svobodu, ješto sami jsou služebníci porušení, poněvadž od kohož kdo jest přemožen, tomu jest i v službu podroben. 20 Jestliže pak ti, jenž ušli poskvrn světa, skrze známost Pána a Spasitele Jezukrista, opět zase v to zapleteni jsouce, přemoženi byli, učiněn jest poslední způsob jejich horší nežli první. 21 Lépe by zajisté jim bylo nepoznávati cesty spravedlnosti, nežli po nabytí známosti odvrátiti se od vydaného jim svatého přikázání. 22 Ale přihodilo se jim to, což se v přísloví pravém říkává: Pes navrátil se k vývratku svému, a svině umytá do kaliště bláta.