Josué 14

Josué dá a Calebe, em herança, Hebrom

1 Estas são as heranças que os filhos de Israel receberam na terra de Canaã, as quais *Nm 34.16-29Eleazar, o sacerdote, e Josué, filho de Num, e os cabeças das casas paternas nas tribos dos filhos de Israel lhes distribuíram, 2 pela sorte da sua herança, entre as nove tribos e a meia tribo, como Jeová ordenou por intermédio de Moisés. 3 Porque às duas tribos e meia *Nm 32.33Moisés havia dado herança além do Jordão, *Js 13.14mas aos levitas não deu herança alguma entre os seus irmãos. 4 Os filhos de José constituíram duas tribos, Manassés e Efraim. Aos levitas não se deu porção alguma na terra, senão cidades para habitarem e os arrabaldes delas para o seu gado e para a sua possessão. 5 Como Jeová ordenou a Moisés, assim fizeram os filhos de Israel e repartiram a terra.

6 Chegaram os filhos de Judá a Josué, em Gilgal; e *Nm 13.6,30;14.6,24,30Calebe, filho de Jefoné, o quenezeu, disse-lhe: Tu sabes o que Jeová falou a Moisés, homem de Deus, a respeito de mim e de ti, em Cades-Barneia. 7 Eu tinha quarenta anos quando Moisés, servo de Jeová, me enviou de Cades-Barneia para espiar a terra. Eu lhe referi o que estava no meu coração. 8 Meus irmãos que subiram comigo fizeram derreter o coração do povo, mas eu perseverei em seguir a Jeová, meu Deus. 9 *Dt 1.36Moisés jurou, naquele dia, dizendo: Certamente, a terra em que puseste o pé te será por herança a ti e a teus filhos, para sempre, porque perseveraste em seguir a Jeová, meu Deus. 10 Agora, eis que Jeová, como falou, me tem conservado a vida, durante estes quarenta e cinco anos, desde o tempo em que Jeová falou esta palavra a Moisés, quando Israel andava no deserto; e, agora, eis que, hoje, tenho oitenta e cinco anos. 11 Ainda hoje, me acho tão forte como no dia em que Moisés me enviou; qual era a minha força então, tal é, agora, a minha força, tanto para a guerra como para sair e entrar. 12 Agora, dá-me este monte de que falou Jeová naquele dia, porque, naquele dia, tu ouviste que estavam ali *Nm 13.33os anaquins e cidades grandes fortificadas. Porventura, Jeová será comigo, e os desapossarei, como Jeová falou.

13 Abençoou-o Josué e deu a Calebe, filho de Jefoné, a Hebrom em herança. 14 Por isso, Hebrom ficou sendo a herança de Calebe, filho de Jefoné, o quenezeu, até o dia de hoje, porque perseverou em seguir a Jeová, Deus de Israel. 15 Ora, o nome de Hebrom era, dantes, Quiriate-Arba; o qual Arba era o maior homem entre os anaquins. A *Js 11.23terra descansou de guerras.

1 Toto pak jest, což dědičně obdrželi synové Izraelští v zemi Kanán, což uvedli jim právem dědičným k vládařství Eleazar kněz, a Jozue, syn Nun, a přední z otců, v pokolení synů Izraelských, 2 Losem dělíce dědictví jejich, jakož přikázal Hospodin skrze Mojžíše, aby dal devateru pokolení a polovici pokolení. 3 Nebo byl dal Mojžíš dědictví půltřetímu pokolení před Jordánem, Levítům pak nedal dědictví u prostřed nich. 4 Nebo synů Jozefových bylo dvoje pokolení, Manassesovo a Efraimovo; a nedali dílu Levítům v zemi, kromě měst k bydlení, a podměstí jejich pro dobytek a stáda jejich. 5 Jakož přikázal Hospodin Mojžíšovi, tak učinili synové Izraelští, a rozdělili zemi. 6 Přistoupili pak synové Juda k Jozue v Galgala, i promluvil k němu Kálef, syn Jefonův, Cenezejský: Ty víš, co jest mluvil Hospodin k Mojžíšovi, muži Božímu, z příčiny mé a tvé v Kádesbarne. 7 Ve čtyřidceti letech byl jsem, když mne poslal Mojžíš, služebník Hospodinův, z Kádesbarne k spatření země, a oznámil jsem jemu tu věc, jakž bylo v srdci mém. 8 Ale bratří moji, kteříž šli se mnou, zkormoutili srdce lidu, já pak cele kráčel jsem za Hospodinem Bohem svým. 9 I přisáhl Mojžíš toho dne, řka: Jistě že země, po kteréž jsi chodil nohama svýma, bude v dědictví tobě i synům tvým až na věky, proto že jsi cele následoval Hospodina Boha mého. 10 A nyní, aj, propůjčil mi Hospodin života, jakož zaslíbil. Již čtyřidceti a pět let jest od toho času, jakž toto mluvil Hospodin k Mojžíšovi, a jakž chodil Izrael po poušti, a aj, již dnes jsem v osmdesáti pěti letech, 11 A ještě nyní jsem při síle jako tehdáž, když poslal mne Mojžíš. Jaká byla síla má tehdáž, taková i nyní síla má jest k boji, a k vycházení i k vcházení. 12 Protož nyní dej mi horu tuto, o níž mluvil Hospodin onoho dne, nebo ty slyšel jsi toho dne, že Enakim jsou tam, a města veliká a pevně hrazená. Bude-li Hospodin se mnou, vyhladím je, jakož mluvil Hospodin. 13 I požehnal mu Jozue, a dal Hebron Kálefovi, synu Jefone, v dědictví. 14 Protož dostal se Hebron Kálefovi, synu Jefona Cenezejského, v dědictví až do tohoto dne, proto že cele kráčel za Hospodinem Bohem Izraelským. 15 Sloulo pak Hebron prvé město Arbe, kterýžto Arbe byl člověk veliký mezi Enakim. I odpočinula země od bojů.