Josué 9

Os gibeonitas enganam Josué, que faz com eles uma aliança

1 Tendo ouvido isso *Js 3.10;Nm 13.29todos os reis que estavam além do Jordão, na região montanhosa, na Sefelá e em toda a costa do grande mar defronte do Líbano (os heteus, os amorreus, os cananeus, os ferezeus, os heveus e os jebuseus), 2 de comum acordo, reuniram-se para pelejar contra Josué e contra Israel.

3 Porém os habitantes de *Js 9.17,22;Js 10.2;21.17Gibeão, tendo ouvido o que fizera Josué a Jericó e a Ai, 4 usaram de astúcia: foram e se fingiram embaixadores, carregando sobre os seus jumentos sacos velhos e odres velhos, rotos e consertados, 5 tendo nos pés sapatos velhos e remendados e trajando roupas velhas. Todo o pão de que se proveram era seco e havia-se tornado bolorento. 6 Foram ter com Josué ao acampamento em Gilgal e disseram-lhe a ele e a todos os homens de Israel: Somos vindos de uma terra longínqua; fazei, agora, aliança conosco. 7 Responderam os homens de Israel aos *Js 9.2;11.19heveus: Talvez habiteis entre nós; como, pois, *Êx 23.32faremos aliança convosco? 8 Tornaram a Josué: Nós somos teus servos. Então, lhes perguntou Josué: Quem sois vós? donde vindes? 9 Responderam-lhe: *Js 9.16-17Duma terra mui longínqua são vindos teus servos, por causa do nome de Jeová, teu Deus, porque *Js 2.9;9.24temos ouvido a sua fama, e tudo o que fez no Egito, 10 e tudo quanto fez aos dois reis dos amorreus, que estavam além do Jordão, a Seom, rei de Hesbom, e a Ogue, rei de Basã, que estava em Astarote. 11 Os nossos anciãos e todos os habitantes da nossa terra nos disseram: Tomai nas mãos provisão para o caminho, e ide-lhes ao encontro, e dizei-lhes: Nós somos vossos servos; fazei, agora, aliança conosco. 12 Este nosso pão, tomamo-lo quente das nossas casas para a nossa provisão no dia em que saímos para ir ter convosco; mas eis que, agora, está seco e já se tornou bolorento; 13 estes odres que enchemos de vinho eram novos e eis que, agora, são rotos; estes nossos vestidos e os nossos sapatos já se envelheceram em razão do mui longo caminho. 14 Os homens tomaram da provisão deles e *Nm 27.21não pediram conselhos à boca de Jeová. 15 *Êx 23.32Josué também fez paz com eles e estabeleceu uma aliança para lhes poupar a vida; e os príncipes da congregação lhes juraram.

16 Ao fim de três dias depois de terem feito aliança com eles, ouviram que eram os seus vizinhos e que moravam no meio deles. 17 Tendo partido os filhos de Israel, chegaram, no terceiro dia, às cidades deles. Ora, as suas cidades eram Gibeão, Quefira, Beerote e Quiriate-Jearim. 18 Os filhos de Israel não os feriram, porque os príncipes da congregação lhes haviam jurado por Jeová, Deus de Israel. Então, toda a congregação murmurou contra os príncipes. 19 Mas todos os príncipes disseram a toda a congregação: Nós lhes juramos por Jeová, Deus de Israel; agora, não os podemos tocar. 20 Isso lhes faremos e os deixaremos viver, para que não venha grande ira sobre nós, por faltarmos ao juramento que lhes fizemos. 21 Disseram-lhes os príncipes: Vivam. Assim, se tornaram rachadores de lenha e tiradores de água para toda a congregação, como os príncipes lhes haviam dito.

22 Chamou-os Josué e disse-lhes: Por que nos enganastes, dizendo: Nós habitamos mui longe de vós; *Js 9.17quando habitais entre nós? 23 Agora, sois malditos, e dentre vós nunca deixará de haver escravos, rachadores de lenha e tiradores de água, para a Casa do meu Deus. 24 Então, responderam a Josué: Foi *Js 9.9anunciado aos teus servos, como Jeová, teu Deus, ordenou aos seu servo Moisés que vos desse toda a terra e que destruísse diante de vós todos os habitantes da mesma; por isso, temíamos de vós pelas nossas vidas, e fizemos isso. 25 Eis que, agora, estamos nas tuas mãos; faze-nos o que te parecer bom e justo que se nos faça. 26 Assim lhes fez e livrou-os das mãos dos filhos de Israel, de sorte que os não mataram. 27 Nesse dia, Josué fê-los rachadores de lenha e tiradores de água para a congregação e para o altar de Jeová, *Dt 12.5no lugar que escolhesse, como se vê até o dia de hoje.

1 To když uslyšeli všickni králové, kteříž bydlili za Jordánem, na horách i na rovinách, a na všem břehu moře velikého naproti Libánu: Hetejský, Amorejský, Kananejský, Ferezejský, Hevejský a Jebuzejský, 2 Sebrali se spolu, aby bojovali proti Jozue a proti Izraeli jednomyslně. 3 Ale obyvatelé Gabaon uslyšavše, co učinil Jozue Jerichu a Hai, 4 Učinili i oni chytře. Nebo odšedše, ukázali se, jako by zdaleka poslové byli, a vzali pytle staré na osly své, a kožené láhvice vinné vetché, zedrané a zzašívané, 5 Obuv také starou a splácenou na nohy své, též šaty otřelé na sebe; a všecken chléb, kterýž sobě na cestu vzali, vyschlý byl a zdrobený. 6 I šli k Jozue do ležení v Galgala, a řekli jemu i mužům Izraelským: Z země daleké jsme přišli, protož nyní učiňte s námi smlouvu. 7 Tedy odpověděli muži Izraelští k Hevejským: Snad u prostřed nás vy bydlíte, i kterakž bychom s vámi učinili smlouvu? 8 Ale oni odpověděli Jozue: Služebníci tvoji jsme. Jimž řekl Jozue: Kdo pak jste, a odkud jste přišli? 9 Odpověděli jemu: Z země velmi daleké přišli služebníci tvoji ve jménu Hospodina Boha tvého; nebo jsme slyšeli pověst jeho a všecky věci, kteréž činil v Egyptě. 10 A všecko, což učinil dvěma králům Amorejským, kteříž bydlili za Jordánem, Seonovi, králi Ezebon, a Ogovi, králi Bázan, kterýž byl v Astarot. 11 I řekli nám starší naši a všickni obyvatelé země naší těmito slovy: Nabeřte sobě potravy na cestu, a jděte jim vstříc, a rcete jim: Služebníci vaši jsme, protož nyní učiňte s námi smlouvu. 12 Totoť jest chléb náš; horký jsme na cestu vzali z domů svých v ten den, když jsme vyšli, abychom k vám šli, a hle, nyní již vyschl a zdrobil se. 13 A tyto kožené láhvice vinné nové byly, když jsme je naplnili, a již hle, potrhané jsou; tolikéž tento oděv náš a obuv naše zvetšela, pro přílišnou cesty dalekost. 14 I přijali to muži ti z pokrmů jejich, a úst Hospodinových neotázali se. 15 A učinil s nimi Jozue pokoj, a všel s nimi v smlouvu, aby jich při životu zanechal; také i knížata shromáždění přísahu jim učinili. 16 Po třech pak dnech, po té smlouvě s nimi učiněné, uslyšeli, že by velmi blízko jich byli, a že by u prostřed nich bydlili. 17 Jdouce tedy synové Izraelští, přitáhli k městům jejich třetího dne; města pak jejich byla Gabaon a Kafira a Berot a Kariatjeharim. 18 Ale nezbili jich synové Izraelští, proto že přísahu jim učinili knížata shromáždění skrze Hospodina Boha Izraelského. A reptalo všecko shromáždění proti knížatům. 19 Tedy řekla všecka knížata všemu shromáždění: My jsme jim přísahu učinili skrze Hospodina Boha Izraelského, protož nyní nemůžeme se jich dotknouti. 20 Toto jim učiníme: Zanecháme jich při životu, aby nebylo na nás rozhněvání pro přísahu, kterouž jsme jim učinili. 21 Řekli jim knížata i to: Nechť jsou živi a drva sekají, a vodu nosí všemu shromáždění. I přestali na tom, jakož jim mluvila knížata. 22 Povolal jich pak Jozue a mluvil k nim, řka: Proč jste nás podvedli, řkouce: Velmi jsme dalecí od vás? A vy u prostřed nás bydlíte. 23 Protož nyní zlořečení jste, a nepřestanou z vás služebníci, a kteříž by dříví sekali a vodu nosili do domu Boha mého. 24 Kteříž odpovídajíce Jozue, řekli: Za věc jistou oznámeno bylo služebníkům tvým, kterak přikázal Hospodin Bůh tvůj Mojžíšovi služebníku svému, dáti vám zemi tuto, a vyhladiti všecky obyvatele země této před tváří vaší; protož strachovali jsme se vás, bojíce se za životy své před vámi, a učinili jsme to. 25 A hle, nyní v ruce tvé jsme; cožť se dobrého a spravedlivého vidí učiniti s námi, to učiň. 26 I učinil jim tak, a vysvobodil je z rukou synů Izraelských, aby jich nepobili. 27 A ustanovil je Jozue v ten den, aby dříví sekali a vodu nosili všemu shromáždění, i k oltáři Hospodinovu, až do tohoto dne, na místě, kteréž by vyvolil.