Levítico 24

A lei acerca das lâmpadas

1 Disse Jeová a Moisés: 2 Ordena aos filhos de Israel que te tragam *Êx 27.20-21azeite puro de oliveira, espremido num gral, para o candeeiro, para fazer arder uma lâmpada continuamente. 3 Fora do véu do Testemunho, na tenda da revelação colocá-la-á Arão diante de Jeová continuamente, desde a tarde até pela manhã: será um estatuto perpétuo pelas vossas gerações. 4 Sobre o *Êx 25.31;31.8;37.17candeeiro puro colocará as lâmpadas diante de Jeová continuamente.

Acerca do pão para a mesa do Senhor

5 *Êx 25.30;39.36;40.23Também tomarás flor de farinha e dela cozerás doze pães, cada um dos quais terá duas dízimas de um efa. 6 Pô-los-ás sobre a *Êx 25.23mesa para diante de Jeová, em duas fileiras, seis em cada fileira. 7 Porás sobre cada fileira incenso puro, a fim de que seja sobre o pão como *Lv 2.2,9,16memorial, isto é, como oferta queimada a Jeová. 8 *Mt 12.5Todos os sábados, serão dispostos diante de Jeová *Êx 25.30;Nm 4.7continuamente; é a favor dos filhos de Israel um estatuto perpétuo. 9 *Mt 12.4;Mc 2.26;Lc 6.4Pertencerão a Arão e a seus filhos; eles os comerão num lugar santo, pois são para ele coisa santíssima das ofertas queimadas, de Jeová, por estatuto perpétuo.

A pena do pecado de blasfêmia

10 Dentre os filhos de Israel saiu o filho duma mulher israelita, o qual teve por pai um egípcio. Houve uma contenda no arraial entre o filho da mulher israelita e um homem de Israel; 11 o filho da mulher israelita blasfemou o *Êx 3.15;22.28Nome e praguejou. Trouxeram-no a Moisés. Ora, o nome de sua mãe era Selomite, filha de Dibri, da tribo de Dã. 12 Puseram-no em prisão, para que viesse a sentença da *Êx 18.15boca de Jeová.

13 Disse Jeová a Moisés: 14 Tira o que blasfemou para fora do arraial; todos os que o ouviram *Dt 13.9;17.7porão as mãos sobre a cabeça dele, e *Lv 20.2,27;Dt 21.21toda a congregação o apedrejará. 15 Dirás aos filhos de Israel: *Êx 22.28Todo homem que amaldiçoar ao seu Deus, levará sobre si o seu pecado. 16 Aquele que blasfemar o nome de Jeová certamente será morto; toda a congregação o apedrejará. Será morto tanto o estrangeiro como o natural, quando blasfemar o Nome. 17 *Êx 21.12;Nm 35.30-31;Dt 27.24Quem matar a alguém certamente será morto; 18 *Lv 24.21e quem matar a um animal por este fará restituição: vida por vida. 19 Se alguém causar um defeito em seu próximo, como fez, assim se lhe fará a ele: 20 *Êx 21.23;Dt 19.21quebradura por quebradura, *Mt 5.38olho por olho, dente por dente; como causou um defeito num homem, assim se lhe retribuirá a ele. 21 *Lv 24.17Quem matar a um animal por este fará restituição; quem matar a um homem certamente será morto. 22 *Êx 12.49;Nm 9.14;15.15-16,29Uma e a mesma lei tereis, tanto para o estrangeiro como para o natural; pois eu sou Jeová, vosso Deus. 23 Então, falou Moisés aos filhos de Israel; eles tiraram aquele que praguejara para fora do arraial e o apedrejaram. Fizeram os filhos de Israel como Jeová ordenou a Moisés.

1 Mluvil pak Hospodin k Mojžíšovi, řka: 2 Přikaž synům Izraelským, ať přinesou tobě oleje olivového, čistého, vytlačeného, k svícení, aby lampy ustavičně rozsvěcovány byly. 3 Před oponou svědectví v stánku úmluvy zpořádá je Aron, aby hořely od večera až do jitra před Hospodinem vždycky. Toť bude ustanovení věčné v národech vašich. 4 Na svícen čistý rozstavovati bude lampy před Hospodinem vždycky. 5 A vezma mouky bělné, upečeš z ní dvanácte koláčů; jeden každý koláč bude ze dvou desetin efi. 6 A rozkladeš je dvěma řady, šest v řadu jednom, na stole čistém před Hospodinem. 7 Dáš také na každý řad kadidla čistého, aby bylo za každý chléb ten kouření pamětné v obět ohnivou Hospodinu. 8 Každého dne sobotního klásti budete je řadem před Hospodinem vždycky, berouce je od synů Izraelských smlouvou věčnou. 9 I budou Aronovi a synům jeho, kteřížto jísti budou je na místě svatém; nebo nejsvětější věc jest jim z obětí ohnivých Hospodinových právem věčným. 10 Vyšel pak syn ženy Izraelské, kteréhož měla s mužem Egyptským, mezi syny Izraelskými, a vadili se v staních syn ženy té Izraelské s mužem Izraelským. 11 I zlořečil syn ženy té Izraelské a rouhal se jménu Božímu. Tedy přivedli ho k Mojžíšovi. (Jméno pak matky jeho bylo Salumit, dcera Dabri, z pokolení Dan.) 12 A dali jej do vězení, až by jim bylo oznámeno, co s ním Bůh káže učiniti. 13 Mluvil pak Hospodin k Mojžíšovi, řka: 14 Vyveď toho ruhače ven z stanů, a nechať všickni ti, kteříž slyšeli, vloží ruce na hlavu jeho, a všecken lid ať ho ukamenuje. 15 Mluvě pak k synům Izraelským, díš jim: Kdož by koli zlořečil Bohu svému, poneseť hřích svůj. 16 Kdož by zlořečil jménu Hospodinovu, smrtí umře, a všecko shromáždění bez milosti ukamenuje jej. Tak cizí, jako doma zchovaný, když by zlořečil jménu Hospodinovu, smrtí umře. 17 Zabil-li by kdo kterého člověka, smrtí umře. 18 Jestliže by pak zabil hovado, navrátí jiné, hovado za hovado. 19 Kdož by pak zohavil bližního svého, vedlé toho, jakž on učinil, tak se staň jemu: 20 Zlámaní za zlámaní, oko za oko, zub za zub. Jakouž by ohavu učinil na těle člověka, taková zase učiněna bude jemu. 21 Kdož by zabil hovado, navrátí jiné, ale kdož by zabil člověka, umře. 22 Jednostejné právo míti budete. Jakož příchozímu, tak domácímu stane se; nebo já jsem Hospodin Bůh váš. 23 Tedy mluvil Mojžíš k synům Izraelským ty věci. I vyvedli toho ruhače ven za stany, a kamením ho zametali. Učinili, pravím, synové Izraelští vedlé toho, jakož přikázal Hospodin Mojžíšovi.