Levítico 23

As leis referentes às festas solenes do Senhor — O sábado

1 Disse Jeová a Moisés: 2 Fala aos filhos de Israel e dize-lhes: *Lv 23.4,37,44;Nm 29.39As festas fixas de Jeová, que *Lv 23.21proclamarem serem santas convocações, serão as minhas festas fixas. 3 *Lv 19.3;Êx 31.13-17;35.2-3Seis dias trabalho se fará; porém ao sétimo dia é um sábado de descanso solene, santa convocação: não fareis nenhum trabalho; é sábado de Jeová em todas as vossas moradas.

A Páscoa

4 Estas são as *Lv 23.2festas fixas de Jeová, santas convocações que proclamareis no seu tempo determinado. 5 *Êx 12.18-19;Nm 28.16-25No primeiro mês, aos quatorze dias do mês, à tardinha, é a Páscoa de Jeová. 6 Aos quinze dias do mesmo mês é a Festa dos Pães Asmos de Jeová; sete dias comereis pães asmos. 7 No primeiro dia, tereis uma santa convocação; não fareis *Lv 23.8,21,25,35-36obra alguma servil. 8 Mas por sete dias oferecereis uma oferta queimada a Jeová; no sétimo dia, haverá uma santa convocação; não fareis obra alguma servil.

As primícias

9 Disse mais Jeová a Moisés: 10 Fala aos filhos de Israel e dize-lhes: Quando entrardes na terra que eu vos hei de dar, e *Êx 23.19;34.26comerdes as suas searas, trareis ao sacerdote um molho das primícias da vossa seara. 11 Ele moverá o molho diante de Jeová, para que seja aceito a vosso favor; no dia depois do sábado o moverá. 12 No mesmo dia em que moverdes o molho, oferecereis um cordeiro de um ano, sem defeito, em holocausto a Jeová. 13 A sua oferta de cereais será duas dízimas de um efa de flor de farinha, amassada com azeite, uma oferta queimada a Jeová por suave cheiro; a sua oferta de libação será de vinho, a quarta parte de um him. 14 *Êx 34.26;Nm 15.20-21Não comereis pão, nem trigo torrado, nem espigas verdes, até este mesmo dia, até que tenhais trazido a oblação do vosso Deus; é um estatuto perpétuo pelas vossas gerações em todos as vossas moradas.

15 *Nm 28.26-31;Dt 16.9-12Contareis para vós desde o dia depois do sábado, desde o dia em que tiverdes trazido o molho da oferta movida. Haverá sete sábados completos: 16 até ao dia seguinte ao sétimo sábado, contareis cinquenta dias; e oferecereis uma *Nm 28.26nova oferta de cereais a Jeová. 17 Das vossas habitações trareis dois pães para serem movidos, de duas dízimas de um efa; serão de flor de farinha, *Lv 2.12;7.13levedados se cozerão: são primícias a Jeová. 18 Apresentareis com o pão sete cordeiros de um ano, sem defeito, e um novilho, e dois carneiros: serão um holocausto a Jeová, com a sua oferta de cereais e com as suas ofertas de libação, a saber, uma oferta queimada de suave cheiro a Jeová. 19 Também oferecereis *Nm 28.30um bode para oferta pelo pecado, e dois cordeiros de um ano para sacrifício de ofertas pacíficas. 20 Então, o sacerdote os oferecerá, juntamente com o pão das primícias, por uma oferta movida diante de Jeová, com dois cordeiros; santos serão a Jeová para o uso do sacerdote. 21 *Lv 23.2,4Fareis proclamação no mesmo dia. Haverá para vós uma santa convocação; não fareis *Lv 23.7obra alguma servil: é um estatuto perpétuo em todas as vossas moradas pelas vossas gerações.

22 *Lv 19.9Quando segardes as searas da vossa terra, não segareis totalmente os cantos do vosso campo, nem colhereis o rabisco da vossa seara; para o pobre e para o estrangeiro o deixareis: eu sou Jeová, vosso Deus.

23 Disse mais Jeová a Moisés: 24 Fala aos filhos de Israel: *Nm 29.1No sétimo mês, no primeiro dia do mês, haverá para vós um descanso solene, um memorial, de sonidos de trombetas, uma santa convocação. 25 Não fareis *Lv 23.21obra alguma servil; e oferecereis uma oferta queimada a Jeová.

O Dia da Expiação

26 Disse mais Jeová a Moisés: 27 Mas, aos *Lv 16.29;25.9;Nm 29.7dez dias deste sétimo mês, é *Lv 23.28o Dia da Expiação: será para vós uma santa convocação e afligireis as vossas almas; oferecereis uma oferta queimada a Jeová. 28 Nesse mesmo dia, não fareis obra alguma servil, pois é *Lv 23.27dia de expiação, em que *Lv 16.34se faça expiação por vós diante de Jeová, vosso Deus. 29 Pois toda alma que se não afligir nesse mesmo dia será cortada do seu povo. 30 Toda alma que fizer alguma obra nesse mesmo dia, essa alma destruirei dentre o seu povo. 31 Não fareis obra alguma: é estatuto perpétuo pelas vossas gerações em todas as vossas moradas. 32 Será para vós sábado de descanso solene, e afligireis as vossas almas; no dia nono, desde a tardinha, duma a outra tarde, guardareis o vosso sábado.

A Festa dos Tabernáculos

33 Disse mais Jeová a Moisés: 34 Fala aos filhos de Israel: Aos *Nm 29.12quinze dias deste sétimo mês, haverá a Festa dos *Lv 23.42-43;Dt 16.13,16Tabernáculos por sete dias a Jeová. 35 No primeiro dia, haverá uma santa convocação; não fareis *Lv 23.25obra alguma servil. 36 Por *Nm 29.12-34sete dias oferecereis uma oferta queimada a Jeová. No *Nm 29.35-38oitavo dia, haverá para vós uma santa convocação; e oferecereis uma oferta queimada a Jeová; é uma assembleia solene; não fareis obra alguma servil.

37 Estas são as *Lv 23.2festas fixas de Jeová, que proclamarei serem santas convocações, em que se ofereça uma oferta queimada a Jeová, um holocausto, uma oferta de cereais, um sacrifício e ofertas de libação, *Nm 28.1—29.38cada coisa no seu dia; 38 além dos sábados de Jeová, e além dos vossos dons, e além dos vossos votos, e além de todas as vossas ofertas voluntárias que derdes a Jeová.

39 Aos quinze dias do sétimo mês, quando tiverdes recolhido os frutos da terra, celebrareis a festa de Jeová, sete dias: no primeiro dia haverá um descanso solene, também no oitavo dia haverá um descanso solene. 40 No primeiro dia, tomareis para vós o fruto de árvores formosas, ramos de palmeiras, ramos de árvores frondosas e salgueiros de ribeiras; e vos alegrareis diante de Jeová, vosso Deus, por sete dias. 41 Celebrareis esta como uma festa a Jeová, por sete dias no ano: é um estatuto perpétuo nas vossas gerações; celebrá-lo-eis no sétimo mês. 42 Habitareis *Lv 23.34em tendas de ramos sete dias; todos os naturais em Israel habitarão em tendas de ramos, 43 para que as vossas gerações saibam que eu fiz habitar os filhos de Israel em tendas de ramos, quando os tirei da terra do Egito: eu sou Jeová, vosso Deus. 44 Moisés declarou aos filhos de Israel *Lv 23.37as festas fixas de Jeová.

1 Mluvil opět Hospodin Mojžíšovi, řka: 2 Mluv k synům Izraelským a rci jim: Slavnosti Hospodinovy, kteréž nazývati budete shromáždění svatá, tyto jsou slavnosti mé: 3 Šest dní dělati budete, dne pak sedmého sobota odpočinutí jest, shromáždění svaté bude. Žádného díla nedělejte, nebo jest sobota Hospodinova, ve všech příbytcích vašich. 4 Protož tyto jsou slavnosti Hospodinovy, shromáždění svatá, kteréž slaviti budete v časy jich určité: 5 Měsíce prvního, čtrnáctého dne téhož měsíce u večer bude Fáze Hospodinovo. 6 A patnáctého dne téhož měsíce svátek přesnic bude Hospodinu; za sedm dní přesné chleby jísti budete. 7 Dne prvního sbor svatý míti budete; žádného díla robotného nebudete dělati. 8 Ale obětovati budete obět ohnivou Hospodinu za sedm dní. Dne také sedmého sbor svatý bude; žádného díla robotného nebudete dělati. 9 I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka: 10 Mluv k synům Izraelským a rci jim: Když vejdete do země, kterouž já dávám vám, a žíti budete obilí její, tedy přinesete snopek prvotiny žně vaší k knězi. 11 Kterýž obraceti bude sem i tam snopek ten před Hospodinem, aby byl příjemnou obětí za vás; nazejtří po sobotě obraceti jej bude kněz. 12 Kterého dne obraceti budete snopek ten, téhož zabijete beránka ročního bez poškvrny v obět zápalnou Hospodinu. 13 Též i obět suchou jeho, dvě desetiny mouky bělné olejem zadělané, v obět ohnivou Hospodinu u vůni příjemnou, a mokrou obět jeho, vína čtvrtý díl míry hin. 14 Chleba pak, ani pražmy, ani zrní vymnutého nebudete jísti, až právě do toho dne, když obětovati budete obět Bohu svému. Ustanovení to věčné bude v pronárodech vašich, ve všech příbytcích vašich. 15 Počtete sobě také od prvního dne po sobotě, ode dne, v němž jste obětovali snopek sem i tam obracení, (plných sedm téhodnů ať jest), 16 Až do prvního dne po sedmém téhodni, sečtete padesáte dní, a tehdy obětovati budete novou obět suchou Hospodinu. 17 Z příbytků svých přinesete chleby sem i tam obracení, dva bochníky ze dvou desetin mouky bělné budou; kvašené je upečete, prvotiny jsou Hospodinu. 18 A s tím chlebem obětovati budete sedm beránků ročních bez vady, a volka mladého jednoho, a skopce dva; obět zápalná budou Hospodinu, s obětmi svými suchými i mokrými, obět ohnivá vůně spokojující Hospodina. 19 Zabijete také kozla jednoho za hřích, a dva beránky roční k oběti pokojné. 20 I bude je kněz sem i tam obraceti s chleby prvotin v obět sem i tam obracení před Hospodinem, i s těmi dvěma beránky; a budou svaté věci Hospodinu, a dostanou se knězi. 21 I vyhlásíte v ten den slavnost, shromáždění svaté míti budete, žádného díla robotného nebudete dělati. Ustanovení to bude věčné ve všech příbytcích vašich, v pronárodech vašich. 22 A když budete žíti obilé krajiny vaší, nesežneš všeho až do konce pole svého, a pozůstalých klasů po žni své nebudeš sbírati; chudému a příchozímu zanecháš jich: Já jsem Hospodin Bůh váš. 23 Mluvil ještě Hospodin k Mojžíšovi, řka: 24 Mluv synům Izraelským takto: Měsíce sedmého, v první den téhož měsíce, budete míti odpočinutí, památku troubení, shromáždění svaté držíce. 25 Žádného díla robotného nebudete dělati, a budete obětovati obět ohnivou Hospodinu. 26 Mluvil také Hospodin k Mojžíšovi, řka: 27 Desátý pak den každého měsíce sedmého den očišťování jest. Shromáždění svaté míti budete, a ponižovati budete životů svých, a obětovati obět ohnivou Hospodinu. 28 Žádného díla nebudete dělati v ten den; nebo den očišťování jest, k očišťování vás před Hospodinem Bohem vaším. 29 A všeliká duše, kteráž by neponižovala se toho dne, vyhlazena bude z lidu svého. 30 Kdož by koli dílo nějaké dělal toho dne, zatratím člověka toho z lidu jeho. 31 Žádného díla nedělejte. Ustanovení to bude věčné v pronárodech vašich, ve všech příbytcích vašich. 32 Sobotu odpočinutí míti budete, když ponižovati budete duší svých, devátého dne téhož měsíce u večer; od večera až do druhého večera držeti budete sobotu svou. 33 Mluvil také Hospodin k Mojžíšovi, řka: 34 Mluv synům Izraelským a rci: Každého patnáctého dne měsíce sedmého slavnost stánků za sedm dní bude Hospodinu. 35 Dne prvního shromáždění svaté bude; žádného díla robotného nebudete dělati. 36 Za sedm dní obětovati budete obět ohnivou Hospodinu. Dne osmého shromáždění svaté míti budete, a obětovati budete obět ohnivou Hospodinu; svátek jest, žádného díla robotného nebudete dělati. 37 To jsou slavnosti Hospodinovy, kteréž slaviti budete, mívajíce shromáždění svatá, abyste v nich obětovali obět ohnivou Hospodinu, zápal, obět suchou, obět pokojnou, a oběti mokré, jedno každé ve dni svém, 38 Kromě sobot Hospodinových, a kromě darů vašich, i všech slibů vašich a kromě všech dobrovolných obětí vašich, kteréž dávati budete Hospodinu. 39 A však dne patnáctého toho měsíce sedmého, když byste shromáždili úrody země, světiti budete svátek Hospodinův za sedm dní. Dne prvního odpočinutí bude, tolikéž dne osmého bude odpočinutí. 40 A naberouce sobě dne prvního ovoce z stromů krásných, a ratolestí palmových, a větvoví z stromů hustých, a vrbí od potoku, veseliti se budete před Hospodinem Bohem svým za sedm dní. 41 A tak držeti budete ten svátek Hospodinův za sedm dní každého roku. Ustanovení to bude věčné v pronárodech vašich; každého měsíce sedmého slaviti jej budete. 42 V staních zůstanete za sedm dní. Kdožkoli doma zrozený jest v Izraeli, v staních zůstávati budete, 43 Aby věděli potomci vaši, že jsem choval v staních syny Izraelské, když jsem je vyvedl z země Egyptské: Já Hospodin Bůh váš. 44 I oznámil Mojžíš slavnosti Hospodinovy synům Izraelským.