1 Por isso, não podendo suportar mais o cuidado por vós, resolvemos ficar a sós em Atenas,

2 e enviamos Timóteo, nosso irmão, e ministro de Deus no Evangelho de Cristo, para vos fortalecer e vos exortar acerca da vossa fé,

3 para que nenhum de vós seja perturbado nestas tribulações. Vós mesmos sabeis que para isto somos destinados;

4 pois, na verdade, quando estávamos convosco, vos dizíamos de antemão que havíamos de padecer tribulações, como sucedeu, e vós o sabeis.

5 Por isso não podendo eu esperar mais, mandei informar-me da vossa fé, receando que o Tentador vos tivesse tentado, e que o nosso trabalho se torne vão.

6 Mas acabando Timóteo de voltar do meio de vós e trazendo-nos boas notícias da vossa fé, do vosso amor, e de que sempre nos tendes em boa lembrança, com muito desejo de ver-nos, assim como nos sucede igualmente para convosco;

7 por isso, irmãos, no meio de toda a nossa necessidade e tribulação, ficamos consolados em vós pela vossa fé,

8 porque agora vivemos, se ficais firmes no Senhor.

9 Pois que ações de graças podemos render a Deus por vós em atenção a todo o gozo com que nos regozijamos por vossa causa diante de nosso Deus,

10 quando oramos com intenso fervor noite e dia, para que cheguemos a ver a vossa face e completemos o que falta à vossa fé.

11 Ora, o mesmo Deus e Pai nosso e nosso Senhor Jesus dirijam o nosso caminho para vós.

12 O Senhor vos faça crescer e abundar no amor de uns para com os outros e para com todos, como também nós o fazemos para convosco,

13 a fim de fortalecer os vossos corações, de maneira que sejam irrepreensíveis em santidade diante de nosso Deus e Pai, na vinda de nosso Senhor Jesus com todos os seus santos.

1 Protož nemohše se déle zdržeti, za nejlepší se nám vidělo, abychom v Aténách pozůstali my sami,

2 A poslali jsme Timotea, bratra našeho a služebníka Božího a pomocníka našeho v evangelium Kristovu, aby potvrdil vás a napomenul k tomu, což náleží víře vaší,

3 Aby se žádný nepohnul od ní v takových těchto souženích. Neb i sami víte, že jsme k tomu postaveni.

4 Ještě zajisté, když jsme u vás byli, předpovídali jsme vám, že budeme souženi; jakož se i stalo, jakž víte.

5 Protož i já, nemoha se déle zdržeti, poslal jsem ho k vám, abych zvěděl o víře vaší, ať by snad nějak nepokoušel vás ten pokušitel, a tak aby nebyla daremná práce naše.

6 Nyní pak když k nám přišel Timoteus od vás a zvěstoval nám novinu veselou o víře a lásce vaší, a že nás připomínáte dobře, žádajíce vždycky nás viděti, jako také i my vás,

7 Protož potěšeni jsme z vás, bratří, ve všelikém soužení a nesnadnosti naší, skrze víru vaši.

8 Nebo aj, živi jsme, jestliže vy pevně stojíte v Pánu.

9 A jakým děkováním z vás můžeme se odměniti Bohu za všecku tu radost, kterouž radujeme se pro vás před obličejem Boha našeho,

10 Dnem i nocí přehorlivě modléce se, abychom uzřeli tvář vaši a doplnili to, čehož by se nedostávalo víře vaší?

11 Sám pak Bůh a Otec náš, a Pán náš Ježíš Kristus spraviž cestu naši k vám.

12 A vás tentýž Pán račiž rozmnožiti a rozhojniti v lásce, kterouž máte k sobě vespolek, i ke všechněm, jako i nás k vám,

13 Aby tak utvrzena byla srdce vaše neposkvrněná v svatosti, před Bohem a Otcem naším, ku příští Pána našeho Jezukrista, se všemi svatými jeho.