1 É esta a terceira vez que vou ter convosco; na boca de duas ou três testemunhas se afirmará toda a palavra.

2 Já o disse de antemão e de antemão torno a dizer, como quando estava presente a segunda vez e agora ausente, àqueles que já antes pecaram, e a todos os mais que, se for ainda outra vez, não os pouparei,

3 desde que buscais uma prova de que é Cristo o que fala em mim, o qual para convosco não é fraco, mas em vós é poderoso.

4 Pois também ele foi crucificado por fraqueza, mas vive pelo poder de Deus. Também nós somos fracos nele, mas viveremos com ele pelo poder de Deus para convosco.

5 Examinai-vos se estais na fé, provai-vos a vós mesmos; acaso não reconheceis vós mesmos que Jesus Cristo está em vós? se é que, porventura, não sois reprovados.

6 Espero, porém, que conhecereis que não somos nós reprovados.

7 Rogamos a Deus que não façais mal algum, não para que nós pareçamos aprovados, mas para que vós façais o bem, embora nós sejamos como reprovados.

8 Pois nada podemos contra a verdade, senão pela verdade.

9 Nós nos regozijamos quando nós estamos fracos, e vós sois fortes; e o que pedimos, é o vosso aperfeiçoamento.

10 Por esta razão vos escrevo estas coisas, estando ausente, para que quando estiver presente, eu não use de rigor, segundo a autoridade que o Senhor me deu para edificação e não para destruição.

11 Afinal, irmãos, adeus; sede perfeitos, sede confortados, tende um mesmo espírito, vivei em paz, e o Deus de amor e de paz será convosco.

12 (13-12a) Saudai-vos uns aos outros com ósculo santo.

13 (13-12b) Todos os santos vos saúdam.

14 (13-13)A graça do Senhor Jesus Cristo, e o amor de Deus, e a comunhão do Espírito Santo, seja com todos vós.

1 Toto již po třetí jdu k vám, a v ústech dvou neb tří svědků staneť každé slovo.

2 Předpovědělť jsem, a předpovídám po druhé jako přítomný, a nepřítomný nyní píši těm, kteříž prve hřešili, i jiným všechněm, že přijdu-liť opět znovu, neodpustím,

3 Poněvadž zkusiti hledáte toho, kterýž skrze mne mluví, Krista, kterýžto k vám není nemocný, ale mocný jest v vás.

4 Nebo ačkoli ukřižován jest jako nemocný, ale živ jest z moci Boží. A tak i my mdlí jsme s ním, ale živi budeme s ním, z moci Boží vztahující se až k vám.

5 Sami sebe zkušujte, jste-li u víře; sami sebe ohledujte. Čili sami sebe neznáte, že Ježíš Kristus jest v vás? Leč jste snad zavrženi.

6 Ale naději mám, žeť poznáte, žeť my nejsme zavrženi.

7 Modlímť se pak Bohu, abyste nic zlého nečinili, ne proto, abychom my se dokonalí ukázali, ale abyste vy to, což jest dobrého, činili, my pak jako zavržení abychom byli.

8 Neboť nic nemůžeme proti pravdě, ale k pravdě.

9 Radujeme se zajisté, že ač jsme mdlí, ale vy jste silní, a za toť se i modlíme, abyste vy byli dokonalí.

10 Protož toto nepřítomný jsa, píši, abych snad potom přítomen jsa, nemusil býti přísný, podle moci, kterouž mi dal Pán k vzdělání, a ne k zkáze.

11 Naposledy, bratří mějtež se dobře, dokonalí buďte, potěšujte se, jednostejně smyslte, pokoj mějte. A Bůh lásky a pokoje budeť s vámi.

12 Pozdravtež jedni druhých políbením svatým. Pozdravují vás všickni svatí.

13 Milost Pána Jezukrista, a láska Boží, a účastenství Ducha svatého budiž se všemi vámi. Amen. Druhý list k Korintským psán byl z Filippis, Města Macedonského, po Titovi a Lukášovi.

14 **