1 Assim diz o Senhor Jeová: A porta do átrio interior que olha para o oriente estará fechada os seis dias que são de trabalho; porém no sábado se abrirá, e no dia da lua nova.

2 O príncipe entrará pelo caminho do vestíbulo da porta por fora, e parará junto ao poste da porta; os sacerdotes prepararão o holocausto dele e as suas ofertas pacíficas, e ele adorará junto ao limiar da porta; depois sairá, mas a porta não será fechada até a tarde.

3 O povo da terra adorará junto à entrada daquela porta perante Jeová nos sábados e nas luas novas.

4 O holocausto que o príncipe oferecerá a Jeová, será no sábado seis cordeiros sem mancha e um carneiro sem mancha;

5 e a oferta de cereais será um efa para o carneiro, e a oferta de cereais para os cordeiros, conforme ele pode dar, e um him de azeite para cada efa.

6 No dia da lua nova um bezerro sem mancha, e seis cordeiros e um carneiro. Eles serão sem mancha;

7 ele preparará uma oferta de cereais, um efa para o novilho, e um efa para o carneiro, e para os cordeiros conforme pode, e um him de azeite para cada efa.

8 Quando entrar o príncipe, entrará pelo caminho do vestíbulo da porta, e sairá pelo mesmo caminho.

9 Mas quando o povo da terra se apresentar perante Jeová nas festas fixas, aquele que entrar pelo caminho da porta do norte para adorar, sairá pelo caminho da porta do sul; e aquele que entrar pelo caminho da porta do sul, sairá pelo caminho da porta do norte. Não voltará pelo caminho da porta por que entrou, mas sairá pela outra que lhe é oposta.

10 O príncipe, ao entrarem eles, entrará no meio deles; e ao saírem, sairão juntos.

11 Nas festas e nas festas fixas a oferta de cereais será um efa para cada novilho, e um efa para cada carneiro, e para os cordeiros conforme pode dar, e um him de azeite para cada efa.

12 Quando o príncipe preparar uma oferta voluntária, holocausto ou ofertas pacíficas como uma oferta voluntária a Jeová, abrir-se-lhe-á a porta que olha para o oriente, e prepará o seu holocausto e as suas ofertas pacíficas, como se costuma fazer no sábado; depois sairá, e depois dele ter saído, fechar-se-á a porta.

13 Prepararás um cordeiro dum ano, sem mancha, como holocausto a Jeová cada dia; de manhã em manhã o prepararás.

14 Juntamente com ele prepararás de manhã em manhã uma oferta de cereais, a sexta parte dum efa, e a terceira parte dum him de azeite, para umedecer a flor de farinha: uma oferta de cereais a Jeová continuamente por uma ordenança perpétua.

15 Assim prepararão o cordeiro e a oferta de cereais e o azeite, de manhã em manhã, como um holocausto contínuo.

16 Assim diz o Senhor Jeová: Se o príncipe fizer um presente a algum dos seus filhos, é herança deste, pertencerá a seus filhos; é a possessão deles por herança.

17 Mas se da sua herança fizer um presente a um dos seus servos, será deste até o ano da liberdade; então tornará ao príncipe. Mas quanto à sua herança, será ela para seus filhos.

18 Demais o príncipe não tomará nada da herança do povo, para os desapossar das suas possessões; da sua possessão deixará herança a seus filhos, para que o meu povo não seja espalhado, cada um da sua possessão.

19 Então me introduziu pela entrada, que estava ao lado da porta, nas câmaras santas para os sacerdotes, as quais olham para o norte; e eis que estava um lugar por detrás para a banda do ocidente.

20 Disse-me: Este é o lugar onde os sacerdotes cozerão a oferta pela culpa e a oferta pelo pecado, onde assarão a oferta de cereais; a fim de que não as levem ao átrio exterior, e assim santifiquem o povo.

21 Então me levou para fora, para o átrio exterior, e me fez passar pelos quatro cantos do átrio; e eis que em cada canto do átrio havia um átrio.

22 Nos quatro cantos do átrio havia átrios cerrados, de quarenta cúbitos de comprimento e de trinta de largura; estes quatro nos cantos tinham uma só medida.

23 Neles havia uma série de edifícios ao redor, ao redor dos quatro, e foi construída com lugares para cozer por baixo ao redor.

24 Então me disse: Estes são os lugares para cozer onde os ministros da casa cozerão o sacrifício do povo.

1 Takto praví Panovník Hospodin: Brána síně vnitřní, kteráž patří k východu, bude zavřená po šest dní všedních, v den pak sobotní otevřína bude; též v den novměsíce otvírána bude.

2 I přijde kníže cestou síně brány zevnitř, a postaví se u veřeje té brány, a budou obětovati kněží obět zápalnou jeho, i oběti pokojné jeho, a pokloně se na prahu brány, potom vyjde. Brána pak nebude zavírána do večera,

3 Aby se klaněl lid země té u dveří brány té ve dny sobotní, i na novměsíce před Hospodinem.

4 Obět pak zápalná, kterouž obětovati má kníže Hospodinu v den sobotní, šest beránků bez vady a skopec bez poškvrny,

5 A obět suchá, efi na skopce, i na beránky obět suchá, podlé toho, jakž naděleno, a oleje hin na efi.

6 Ke dni pak novměsíce ať jest volek mladý bez poškvrny, a šest beránků i skopec bez poškvrny.

7 Též ať obětuje efi oběti suché při volku, a efi při skopci i při beráncích, seč bude moci býti, a oleje hin na efi.

8 Kníže pak vcházeje, cestou síňce též brány půjde, a cestou její odejde.

9 Ale když vcházeti bude lid země té před Hospodina na slavnosti, ten kdož vejde cestou brány půlnoční, aby se klaněl, vyjde cestou brány polední; a ten kdož vejde cestou brány polední, vyjde cestou brány půlnoční. Nenavrátí se cestou té brány, kterouž všel, ale naproti ní vyjde.

10 A když oni vcházeti budou, kníže mezi nimi vcházeti bude, a když odcházeti budou, odejde.

11 Též na svátky i na slavnosti ať jest suchá obět, efi na volka a efi na skopce, a na beránky, což naděleno, a oleje hin na efi.

12 Bude-li pak obětovati kníže obět dobrovolnou, zápal aneb oběti pokojné dobrovolně Hospodinu, tedy ať jest mu otevřína brána, kteráž k východu patří, a ať obětuje zápal svůj aneb pokojné oběti své, tak jakž obětuje v den sobotní. Potom odejde, a brána bude zavřína po odchodu jeho.

13 K tomu beránka ročního bez poškvrny obětovati bude v zápal každý den Hospodinu; každého jitra beránka obětovati bude.

14 Též suchou obět přičiní k němu, každého jitra šestý díl efi, též oleje třetinu hin k skropení mouky bělné, suchou obět Hospodinu, nařízením věčným ustavičně.

15 A tak budou obětovati beránka i obět suchou, i olej každého jitra, zápal ustavičný.

16 Taktoť praví Panovník Hospodin: Dá-li kníže dar někomu z synů svých, dědictvíť jeho jest, synů jeho buď, k vládařství jejich dědičnému.

17 Jestliže pak dá dar z dědictví svého některému z služebníků svých, také bude jeho až do léta svobodného, kdyžto navrátí se knížeti tomu; však dědictví jeho budou míti synové jeho.

18 Aniž bude bráti kníže z dědictví lidu, z vládařství jejich je vytiskuje; z svého vládařství dědictví dá synům svým, aby nebyl rozptylován lid můj žádný z vládařství svého.

19 Potom vedl mne průchodem, kterýž jest po straně brány, k kněžím do komůrek svatých, kteréž patřily na půlnoci, a aj, tu bylo místo po dvou bocích k západu.

20 I řekl mi: Toto jest místo, kdež vaří kněží oběti za vinu a za hřích, kdež smaží oběti suché, aby nevynášeli do síně zevnitřní ku posvěcování lidu.

21 Vyvedl mne též do síně zevnitřní, a vodil mne po čtyřech koutech síně, a aj, síň byla v každém rohu té síně.

22 Ve čtyřech úhlech té síně byly síně s komíny, čtyřidcíti loket zdélí a třídcíti zšíří; míra jednostejná těch čtyř síní nárožních.

23 A v těch čtyřech byly kuchyňky vůkol, též ohniště zdělána v těch kuchyňkách vůkol.

24 I řekl mi: Ta jsou místa těch, kteříž vaří, kdežto vaří služebníci domu oběti lidu.