1 Veio a mim a palavra de Jeová, dizendo:

2 Filho do homem, vira o teu rosto para Gogue, da terra de Magogue, príncipe de Rôs, Meseque e Tubal, e profetiza contra ele,

3 e dize: Assim diz o Senhor Jeová: Eis que sou contra ti, Gogue, príncipe de Rôs, Meseque e Tubal.

4 Far-te-ei voltar, porei anzóis nos teus queixos, e te tirarei para fora a ti, e a todo o teu exército, cavalos e cavaleiros, todos eles vestidos de armadura completa, uma grande companhia com pavês e escudo empunhando todos espadas;

5 Pérsia, Cus e Pute com eles, todos com escudo e capacetes;

6 Gômer, e todas as suas tropas; a casa de Togarma nos últimos confins do norte, e todas as suas tropas, sim muitos povos contigo.

7 Prepara-te e dispõe-te, tu e todas as tuas companhias que se têm ajuntado a ti, e serve-lhes de guarda.

8 Depois de muitos dias serás visitado. Nos últimos anos virás à terra que foi retirada da espada, e que foi congregada dentre muitos povos sobre os montes de Israel, que têm estado há muito desertos, porém ela foi tirada dentre os povos, e os seus moradores estarão todos seguros.

9 Subirás, virás com uma tempestade, e tornar-te-ás como uma nuvem para cobrir a terra, tu, e todas as tuas tropas, e muitos povos contigo.

10 Assim diz o Senhor Jeová: Naquele dia entrarão na tua mente certos projetos, e maquinarás um mau desígnio;

11 e dirás: Subirei à terra de aldeias sem muros; irei contra os que estão em repouso, que habitam seguros, habitando todos sem terem muros, e não tendo nem ferrolhos nem portas;

12 para saqueares o despojo e te lançares sobre a presa; para tornares a tua mão contra os lugares desertos que se acham presentemente habitados, e contra o povo que foi congregado dentre as nações, o qual adquiriu gado e bens, e habita no meio da terra.

13 Sabá, e Dedã, e os negociantes de Társis, com os seus leões novos, te dirão: És vindo para saqueares os despojos? ajuntaste a tua companhia para te lançares sobre a presa? para levares a prata e o ouro, para tirares o gado e os bens, para saqueares grande despojo?

14 Portanto, filho do homem, profetiza e dize a Gogue: Assim diz o Senhor Jeová: Acaso naquele dia, quando o meu povo de Israel habitar seguro, não o saberás tu?

15 Virás do teu lugar lá dos últimos confins do norte, tu, e muitos povos contigo, montados todos a cavalo, uma grande companhia e um exército pujante:

16 e subirás contra o meu povo de Israel, como uma nuvem para cobrir a terra. Nos últimos dias te trarei contra a minha terra, para que me conheçam as nações, quando eu for santificado em ti, ó Gogue, diante dos seus olhos.

17 Assim diz o Senhor Jeová: És tu aquele de quem, nos tempos antigos por meio dos meus servos, os profetas de Israel, que naqueles dias profetizaram durante muitos anos, falei que eu te faria vir sobre eles?

18 Naquele dia quando Gogue vier contra a terra de Israel, diz o Senhor Jeová, a minha indignação subirá às minhas narinas.

19 Pois no meu zelo e no ardor da minha ira falei: Certamente naquele dia haverá um grande tremor na terra de Israel,

20 de sorte que os peixes do mar, e as aves do céu, e os animais do campo, e todos os répteis que se arrastam sobre a terra, e todos os homens que há sobre a face da terra, tremerão diante da minha presença, e os montes serão deitados abaixo, e os precipícios cairão, e todos os muros cairão por terra.

21 Chamarei a espada contra ele para que venha sobre todos os meus montes, diz o Senhor Jeová; a espada de cada um se voltará contra o seu irmão.

22 Contenderei com ele pela peste e pelo sangue; farei chover sobre ele, sobre as suas tropas e sobre os muitos povos que estão com ele, uma chuva inundante, grandes pedras de saraiva, fogo e enxofre.

23 Eu me engrandecerei, e me santificarei, e me darei a conhecer aos olhos de muitas nações; e saberão que eu sou Jeová.

1 Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:

2 Synu člověčí, obrať tvář svou proti Gogovi, země Magog, knížeti a hlavě v Mešech a Tubal, a prorokuj proti němu,

3 A rci: Takto praví Panovník Hospodin: Aj, já budu proti tobě, Gogu, kníže a hlavo v Mešech a Tubal.

4 A odvedu tě zpět, dada udice do čelistí tvých, když tě vyvedu i všecko vojsko tvé, koně i jezdce, všecky oblečené v celou zbroj, zástup veliký s pavézami a štíty, všecky ty, kteříž užívají meče:

5 Perské, Mouřeníny i Putské s nimi, všecky ty s štíty a lebkami,

6 Gomera i všecky houfy jeho, dům Togarmy od stran půlnočních, i všecky houfy jeho, národy mnohé s tebou.

7 Budiž hotov, a připrav se, ty i všecko shromáždění tvé, těch, kteříž se k tobě sebrali, a buď strážcím jejich.

8 Po mnohých dnech navštíven budeš, v potomních letech přitáhneš na lid vysvobozený od meče, a shromážděný z národů mnohých na hory Izraelské, kteréž byly pustinou ustavičně, když oni z národů jsouce vyvedeni, budou bydliti bezpečně všickni.

9 V tom přitáhneš a přijdeš jako bouře, budeš jako oblak přikrývající zemi, ty i všickni houfové tvoji, i národové mnozí s tebou.

10 Takto praví Panovník Hospodin: I stane se v ten den, že vstoupí mnohé věci na srdce tvé, a budeš mysliti myšlení zlé.

11 A díš: Potáhnu na zemi, v níž jsou vsi, přitáhnu na ty, jenž pokoje užívají, bydlíce bezpečně, na všecky, kteříž bydlejí beze všech zdí, a nemají žádné závory ani bran,

12 Abych vzebral kořisti, a rozchvátal loupeže, obraceje ruku svou proti pouštěm již osazeným, a proti lidu zase shromážděnému z národů, zacházejícímu s dobytkem a jměním, bydlejícím u prostřed země.

13 Sába a Dedan, a kupci mořští, i všecka lvíčata jeho řeknou tobě: K rozebrání-liž kořistí ty se béřeš? K rozchvátání-li loupeže shromáždil jsi množství své, abys bral stříbro a zlato, abys nabral dobytka i zboží, a nashromáždil loupeže veliké?

14 Protož synu člověčí, prorokuj a rci Gogovi: Takto praví Panovník Hospodin: Zdaliž toho dne, když bude lid můj Izraelský bydliti bezpečně, nezvíš,

15 Kdyžto přitáhnouce z místa svého od stran půlnočních, ty i národové mnozí s tebou, sedíce na koních všickni, shromáždění veliké a vojsko znamenité,

16 Potáhneš na lid můj Izraelský jako oblak, abys přikryl tu zemi? V potomních dnech stane se, že tě přivedu na zemi svou, aby mne poznali národové, když posvěcen budu v tobě před očima jejich, ó Gogu.

17 Takto praví Panovník Hospodin: Zdaliž ty nejsi ten, o kterémž jsem mluvil za dnů starodávních skrze služebníky své, proroky Izraelské, kteříž prorokovali za těch dnů a let, že tě přivedu na ně?

18 A však stane se v ten den, v den, v kterýž přitáhne Gog na zemi Izraelskou, praví Panovník Hospodin, že povstane prchlivost má s hněvem mým,

19 A v rozhorlení svém, v ohni prchlivosti své mluviti budu. Jistě že v ten den bude pohnutí veliké v zemi Izraelské,

20 Tak že se pohnou před tváří mou ryby mořské i ptactvo nebeské, a zvěř polní i všeliký zeměplaz plazící se po zemi, i všickni lidé, kteříž jsou na svrchku země. I rozválejí se hory, a padnou výsosti, i každá zed na zem upadne.

21 Nebo zavolám proti němu po všech horách mých meče, praví Panovník Hospodin; meč každého proti bratru jeho bude.

22 A vykonám při něm soud morem a krve prolitím a přívalem rozvodnilým, a kamením krupobití velikého, ohněm a sirou dštíti budu na něj i na houfy jeho, a na národy mnohé, kteříž jsou s ním.

23 A tak zveleben, a posvěcen, a v známost uveden budu před očima národů mnohých, a zvědí, že já jsem Hospodin.