1 De novo veio a mim a palavra de Jeová, dizendo:
2 Filho do homem, profetiza e dize: Assim diz o Senhor Jeová: Dai uivos: Ai do dia!
3 Pois está perto o dia, sim está perto o dia de Jeová, dia de nuvens; será o tempo dos pagãos.
4 A espada virá sobre o Egito, e na Etiópia haverá angústia, quando os mortos caírem no Egito; o seu povo será levado para o cativeiro e serão destruídos os seus fundamentos.
5 A Etiópia e Pute e Lude, e todo o povo misto, e os filhos da terra da aliança cairão juntamente com eles à espada.
6 Assim diz Jeová: Também cairão os que sustêm o Egito, e descerá a soberba do seu poder; desde Migdol até Sevene cairão nela à espada, diz o Senhor Jeová.
7 Ficarão desolados no meio dos países desolados, e as suas cidades estarão no meio das cidades assoladas.
8 Saberão que eu sou Jeová, quando eu tiver posto fogo no Egito, e forem destruídos todos os que lhe davam auxílio.
9 Naquele dia sairão de diante de mim mensageiros em navios para amedrontarem os etíopes descuidados; e sobre eles haverá angústia como no dia do Egito. Pois eis que vem.
10 Assim diz o Senhor Jeová: Também farei cessar a multidão do Egito pela mão de Nabucodonozor, rei de Babilônia.
11 Ele com o seu povo, os terríveis dentre as nações, serão introduzidos para destruírem a terra; desembainharão as suas espadas contra o Egito, e encherão de mortos a terra.
12 Secarei os rios, e venderei a terra nas mãos de homens péssimos; pela mão de estrangeiros farei desolada a terra, e bem assim tudo o que nela houver, eu Jeová o falei.
13 Assim diz o Senhor Jeová: Também destruirei os ídolos, e farei cessar de Nofe as imagens; nunca mais procederá um príncipe da terra do Egito; e porei o pavor na terra do Egito.
14 Farei desolada a Patros, porei fogo a Zoã e executarei juízos em Nô.
15 Derramarei o meu furor sobre Sim, fortaleza do Egito, e exterminarei a multidão de Nô.
16 Meterei fogo no Egito: Sim terá grande angústia, Nôfe será destruída, e Nôfe terá adversários em pleno dia.
17 Os mancebos de Áven e de Pi-Besete cairão à espada; e estas cidades irão ao cativeiro.
18 Em Tafnes também se retirará o dia, quando eu quebrar ali os jugos do Egito, e nela cessar a soberba do seu poder. Quanto a ela, uma nuvem a cobrirá, e suas filhas irão ao cativeiro.
19 Assim executarei juízos no Egito, e saberão que eu sou Jeová.
20 No undécimo ano, no primeiro mês, aos sete dias do mês, veio a mim a palavra de Jeová, dizendo:
21 Filho do homem, quebrei o braço de Faraó, rei do Egito; e eis que não foi atado para se lhe aplicar remédios curativos, para se lhe pôr uma ligadura que o ate, a fim de que seja forte para pegar na espada.
22 Portanto assim diz o Senhor Jeová: Eis que sou contra Faraó, rei do Egito, e quebrarei os seus braços, assim o forte como o que já foi quebrado; farei cair da sua mão a espada.
23 Espalharei os egípcios entre as nações, e dispersá-los-ei pelos países.
24 Fortificarei os braços do rei de Babilônia, e por-lhe-ei na mão a minha espada; quebrarei, porém, os braços de Faraó, e diante daquele gemerá com os gemidos dum homem mortalmente ferido.
25 Fortificarei os braços do rei de Babilônia, e os braços de Faraó cairão; saberão que eu sou Jeová, quando eu meter a minha espada na mão do rei de Babilônia, e ele a estender sobre a terra do Egito.
26 Espalharei os egípcios entre as nações, e dispersá-los-ei pelos países; e saberão que eu sou Jeová.
1 Opět se stalo slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
2 Synu člověčí, prorokuj a rci: Takto praví Panovník Hospodin: Kvělte: Ach, nastojte na tento den.
3 Nebo blízko jest den, blízko jest, pravím, den Hospodinův, den mrákoty, čas národů bude.
4 A přijde meč do Egypta, a bude přetěžká bolest v Mouřenínské zemi, když padati budou zbití v Egyptě, a poberou zboží jeho, a zbořeni budou základové jeho.
5 Mouřenínové a Putští i Ludští i všelijaká směsice, též Kubští i obyvatelé země smlouvy s nimi mečem padnou.
6 Takť praví Hospodin, že padnou podpůrcové Egypta, a snížena bude vyvýšenost síly jeho; od věže Sevéne mečem padati budou v ní, praví Panovník Hospodin.
7 I budou v pustinu obráceni nad jiné země pusté, a města jejich nad jiná města pustá budou.
8 I zvědí, že já jsem Hospodin, když zapálím oheň v Egyptě, a potříni budou všickni pomocníci jeho.
9 V ten den vyjdou poslové od tváři mé na lodech, aby přestrašili Mouřenínskou zemi ubezpečenou, i budou míti bolest přetěžkou, jakáž byla ve dni Egypta; nebo aj, přicházíť.
10 Takto praví panovník Hospodin: Učiním zajisté konec množství Egyptskému skrze ruku Nabuchodonozora krále Babylonského.
11 On i lid jeho s ním, nejukrutnější národové přivedeni budou, aby zkazili tu zemi; nebo vytrhnou meče své na Egypt, a naplní tu zemi zbitými.
12 A obrátě řeky v sucho, prodám tu zemi v ruku nešlechetných, a tak v pustinu uvedu zemi, i což v ní jest, skrze ruku cizozemců. Já Hospodin mluvil jsem.
13 Takto praví Panovník Hospodin: Zkazím i ukydané bohy, a konec učiním modlám v Nof, a knížete z země Egyptské nebude více, když pustím strach na zemi Egyptskou.
14 Nebo pohubím Patros, a zapálím oheň v Soan, a vykonám soudy v No.
15 Vyleji prchlivost svou i na Sin, pevnost Egyptskou, a vypléním množství No.
16 Když zapálím oheň v Egyptě, velikou bolest bude míti Sin, a No bude roztrháno, Nof pak nepřátely bude míti ve dne.
17 Mládenci On a Bubastští mečem padnou, panny pak v zajetí půjdou.
18 A v Tachpanches zatmí se den, když tam polámi závory Egypta, a přítrž se stane v něm vyvýšenosti síly jeho. Mrákota jej přikryje, dcery pak jeho v zajetí půjdou.
19 A tak vykonám soudy při Egyptu, i zvědí, že já jsem Hospodin.
20 Opět bylo jedenáctého léta, prvního měsíce, sedmého dne, že se stalo slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
21 Synu člověčí, rámě Faraona krále Egyptského zlámal jsem, a aj, nebudeť uvázáno, ani přičiněno lékařství, aniž přiložen bude šat pro obvázání jeho a posilnění jeho k držení meče.
22 Protož takto praví panovník Hospodin: Aj, já jsem proti Faraonovi králi Egyptskému, a polámi ramena jeho, i sílu jeho, i budeť zlámané, a vyrazím meč z ruky jeho.
23 A rozptýlím Egyptské mezi národy, a rozženu je do zemí.
24 Posilním zajisté ramen krále Babylonského, a dám meč svůj v ruku jeho, i polámi ramena Faraonova, tak že stonati bude před ním, jakž stonává smrtelně raněný.
25 Posilním, pravím, ramen krále Babylonského, ramena pak Faraonova klesnou. I zvědí, že já jsem Hospodin, když dám meč svůj v ruku krále Babylonského, aby jej vztáhl na zemi Egyptskou.
26 A tak rozptýlím Egyptské mezi národy, a rozženu je do zemí, i zvědí, že já jsem Hospodin.