1 Tu, filho do homem, toma uma espada aguda, como a navalha de barbeiro a tomarás, e a farás passar pela tua cabeça e pela tua barba. Então tomarás uma balança de peso, e repartirás os cabelos.

2 Uma terça parte queimá-la-ás no fogo no meio da cidade, quando forem cumpridos os dias do cerco; tomarás outra terça parte, e feri-la-ás com a espada ao redor da cidade; espalharás a outra terça parte ao vento, e desembainharei uma espada atrás deles.

3 Tomarás dessa terça parte uns poucos, e atá-los-ás nas tuas fraldas.

4 Ainda destes tomarás alguns e, lançando-os no meio do fogo, os queimarás; daí procederá um fogo que entrará em toda a casa de Israel.

5 Assim diz o Senhor Jeová: Esta é Jerusalém. No meio das nações a pus, e ao redor dela estão os países.

6 Ela se rebelou contra os meus juízos, praticando iniqüidade mais do que as nações, e transgredindo os meus estatutos mais do que os países que estão ao redor dela; pois os seus habitantes rejeitaram os meus estatutos, e quanto aos meus estatutos, neles não andaram.

7 Portanto assim diz o Senhor Jeová: Porque sois mais turbulentos do que as nações que estão ao redor de vós, e não tendes andado nos meus estatutos, nem guardado os meus juízos, nem procedido segundo as ordenanças das nações que estão ao redor de vós;

8 por isso assim diz o Senhor Jeová: Eis que eu, eu sou contra ti; executarei juízos no meio de ti à vista das nações.

9 Farei em ti o que não tenho feito, e coisas às quais nunca mais farei semelhantes, por causa de todas as tuas abominações.

10 Portanto no meio de ti os pais comerão a seus filhos, e os filhos comerão a seus pais; executarei em ti juízos e tudo o que restar de ti, espalhá-lo-ei a todos os ventos.

11 Pela minha vida, diz o Senhor Jeová, certamente porquanto tens profanado o meu santuário com todas as tuas obras detestáveis e com todas as tuas abominações, portanto eu também te diminuirei; não te pouparão os meus olhos, e também não te mostrarei piedade.

12 Uma terça parte de ti morrerá de peste, e será consumida de fome no meio de ti; outra terça parte cairá pela espada ao redor de ti; a outra terça parte, espalhá-la-ei a todos os ventos, e desembainharei a espada atrás deles.

13 Assim se cumprirá a minha ira, e neles satisfarei o meu furor, e serei consolado; saberão que eu, o Senhor, falei no meu zelo, quando eu tiver cumprido neles o meu furor.

14 Demais te farei uma desolação, e objeto de opróbrio entre as nações que estão ao redor de ti, à vista de todos os que passam.

15 Assim será ele objeto de opróbrio e ludíbrio, de escarmento e espanto, às nações que estão ao redor de ti, quando eu executar em ti juízos com ira, e furor, e com furiosas increpações. Eu, o Senhor, o disse.

16 Despedirei contra eles as malignas flechas da fome, flechas destruidoras, que eu enviarei para vos destruir; aumentarei sobre vós a fome, e vos quebrarei o báculo do pão;

17 enviarei sobre vós a fome e as feras, que te desfilharão; a peste e o sangue passarão por ti, e farei vir a espada sobre ti. Eu, Jeová, o disse.

1 Potom ty synu člověčí, vezmi sobě nůž ostrý, totiž břitvu holičů, vezmi jej sobě, a ohol ním hlavu i bradu svou. Potom vezma sobě váhu, rozděl to.

2 Třetinu ohněm spal u prostřed města, když se vyplní dnové obležení; zatím vezma druhou třetinu, posekej mečem okolo něho; ostatní pak třetinu rozptyl u vítr. Nebo mečem dobytým budu je stihati.

3 A však odejmi odtud něco málo, a zavaž do křídel svých.

4 A i z těch ještě vezma, uvrz je do prostřed ohně, a spal je ohněm, odkudž vyjde oheň na všecken dům Izraelský.

5 Takto praví Panovník Hospodin: Tento Jeruzalém, kterýž jsem postavil u prostřed pohanů, a vůkol otočil krajinami,

6 Změnil soudy mé v bezbožnost více než pohané, a ustanovení má více než jiné země, kteréž jsou vůkol něho; nebo soudy mými pohrdli, a v ustanoveních mých nechodili.

7 Protož takto praví Panovník Hospodin: Proto že mnohem více než pohané, kteříž jsou vůkol vás, v ustanoveních mých nechodili jste, a soudů mých nečinili jste, nýbrž ani tak jako pohané, kteříž jsou vůkol vás, soudů nekonali jste:

8 Protož takto praví Panovník Hospodin: Aj, já na tebe, aj já, a vykonám u prostřed tebe soudy před očima pohanů.

9 Nebo učiním při tobě to, čehož jsem prv neučinil, a čehož podobně neučiním více pro všecky ohavnosti tvé,

10 Tak že otcové jísti budou syny u prostřed tebe, a synové jísti budou otce své, a vykonám proti tobě soudy, a rozptýlím všecky ostatky tvé na všecky strany.

11 Protož živť jsem já, praví Panovník Hospodin, že poněvadž jsi ty svatyně mé poškvrnil všelikými mrzkostmi svými, a všelikými ohavnostmi svými, i já také zlehčím tebe, a neodpustíť oko mé, a nikoli se neslituji.

12 Třetina tebe morem zemře a hladem zhyne u prostřed tebe, a třetina druhá mečem padne vůkol tebe, ostatní pak třetinu na všecky stany rozptýlím, a mečem dobytým stihati je budu.

13 A tak do konce vylit bude hněv můj, a dotru prchlivostí svou na ně, i potěším se. I zvědíť, že já Hospodin mluvil jsem v horlivosti své, když vykonám prchlivost svou na nich,

14 A obrátím tě v poušť, a dám tě v útržku mezi národy, kteříž jsou vůkol tebe, před očima každého tudy jdoucího.

15 A tak budeš k útržce, posměchu, k hroznému příkladu a k užasnutí národům, kteříž jsou vůkol tebe, tehdáž když vykonám proti tobě soudy v hněvě a v prchlivosti a v žehrání zůřivém. Já Hospodin mluvil jsem.

16 Tehdáš když vystřelím jízlivé střely hladu k záhubě vaší, kteréž vystřelím, abych vás vyhubil, a hlad shromáždě proti vám, zlámi vám hůl chleba.

17 Pošli zajisté na vás hlad a zvěř lítou, kteráž tě na sirobu přivede; i mor a krev přijde na tebe, když uvedu na tě meč. Já Hospodin mluvil jsem.