1 Veio a mim a palavra de Jeová, dizendo:

2 Filho do homem, que se há de fazer do pau da vide em preferência ao de qualquer outro pau, do sarmento da vide que se acha entre as árvores do bosque?

3 Acaso tomar-se-á dela madeira para fazer alguma obra? ou fabricar-se-á dela uma estaca, para que se lhe pendure algum traste?

4 Eis que foi lançado no fogo para lhe servir de pasto; fogo devorou ambas as extremidades dele, e o meio dele está queimado; acaso presta ele para alguma obra?

5 Eis que quando ainda estava inteiro, não servia para obra alguma; quanto menos, quando o fogo o tiver devorado, e estiver queimado?

6 Por isso assim diz o Senhor Jeová: Bem como entre as árvores do bosque é o pau da vide, que dei ao fogo para lhe servir de pasto, assim darei os habitantes de Jerusalém.

7 Porei o meu rosto contra eles. Do fogo sairão, e o fogo os devorará; quando eu puser o meu rosto contra eles, sabereis que eu sou Jeová.

8 Farei da terra uma desolação, porque eles cometeram uma transgressão, diz o Senhor Jeová.

1 Tedy stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:

2 Synu člověčí, co jest dřevo révové proti všelijakému dřevu, aneb proti ratolestem dříví lesního?

3 Zdaliž vzato bude z něho dřevo k udělání něčeho? Zdaliž udělají z něho hřebík k zavěšování na něm všelijaké nádoby?

4 Aj, na oheň dává se k sežrání. Když oba konce jeho sežere oheň, a prostředek jeho obhoří, zdaž se k čemu hoditi může?

5 Aj, když byl celý, nic nemohlo býti z něho uděláno, ovšem když jej oheň sežral, a shořel, k ničemu se více hoditi nebude.

6 Protož takto praví Panovník Hospodin: Jakož jest dřevo révové mezi dřívím lesním, kteréž jsem oddal ohni k sežrání, tak jsem oddal obyvatele Jeruzalémské.

7 Nebo postavím tvář svou hněvivou proti nim. Z ohně jednoho vyjdou, a oheň druhý zžíře je. I zvíte, že já jsem Hospodin, když obrátím tvář svou hněvivou proti nim.

8 A obrátím zemi tuto v poušť, proto že se přestoupení dopouštěli, praví Panovník Hospodin.