1 A palavra de Jeová veio a mim, dizendo:

2 Filho do homem, houve duas mulheres, filhas de uma mesma mãe;

3 elas se deram a fornicações no Egito; fornicaram na sua mocidade. Ali foram apertados os seus peitos, e ali foram pisados os seios da sua virgindade.

4 Os nomes delas eram Oolá, a mais velha, e Oolibá, sua irmã; tornaram-se minhas e deram à luz filhos e filhas. Quanto aos seus nomes, Samaria é Oolá, e Jerusalém é Oolibá.

5 Fornicou Oolá, sendo minha; apaixonou-se pelos seus amantes, pelos assírios, seus vizinhos,

6 que se vestiam de azul, governadores e sátrapas, todos mancebos apeticíveis, cavaleiros montados a cavalo.

7 Entregou-se a fornicações com todos estes que eram os mais escolhidos da Assíria, e contaminou-se com todos os ídolos daqueles pelos quais se apaixonava.

8 Nem deixou as suas fornicações desde os dias do Egito; pois muitos se deitaram com ela na sua mocidade, pisaram os seios da sua virgindade, e sobre ela derramaram a sua fornicação.

9 Pelo que a entreguei nas mãos dos seus amantes, nas mãos dos assírios, pelos quais se apaixonava.

10 Estes descobriram a sua nudez. Levaram-lhe os filhos e as filhas, e mataram-na com a espada; ela se tornou um provérbio entre as mulheres, pois nela executaram juízos.

11 Sua irmã Oolibá viu isto, contudo ficou mais corrompida na sua paixão do que ela, como também nas suas fornicações que eram mais numerosas do que as de sua irmã.

12 Apaixonou-se pelos assírios, governadores e sátrapas, seus vizinhos, vestidos mui esplendidamente, cavaleiros montados a cavalos, todos mancebos apeticíveis.

13 Vi que se tinha contaminado; ambas seguiram o mesmo caminho.

14 E aumentou as suas fornicações; porque viu uns homens pintados na parede, imagens dos caldeus, pintados de vermelho,

15 cingidos os seus lombos de cintos, tendo largas tiaras tingidas sobre as cabeças, todos príncipes no parecer, à semelhança dos filhos de Babilônia na Caldéia, terra do seu nascimento.

16 Logo que os viu, apaixonou-se por eles, e mandou-lhes embaixadores à Caldéia.

17 Vieram ter com ela os filhos de Babilônia para a cama dos amores, e a contaminaram com as suas fornicações; ela se contaminou com eles, e depois a sua alma se alienou deles.

18 Assim descobriu as suas fornicações, e descobriu a sua nudez; então a minha alma se alienou dela, assim como se alienara de sua irmã.

19 Todavia ela multiplicou as suas fornicações, lembrando-se dos dias da sua mocidade, em que fornicara na terra do Egito.

20 Apaixonou-se pelos seus amantes, cujas carnes são como as carnes de jumentos, e cujo fluxo é como o fluxo de cavalos.

21 Assim te lembraste da luxúria da tua mocidade, quando foram pelos egípcios apalpados os teus seios, quando foram pisados os peitos da tua mocidade.

22 Portanto, ó Oolibá, assim diz o Senhor Jeová: Eis que eu suscitarei contra ti os teus amantes, dos quais está alienada a tua alma, e fá-los-ei vir contra ti de todos os lados:

23 os filhos de Babilônia e todos os caldeus, Pécode, e Soa, e Côa, juntamente com todos os assírios; mancebos apeticíveis, todos governadores e sátrapas, príncipes e homens de renome, todos montados a cavalo.

24 Virão contra ti com armas, carros e carroças, e com uma assembléia de povos; por-se-ão contra ti ao redor com pavês e escudo e capacete; entregar-lhes-ei o juízo, e te julgarão conforme os seus juízos.

25 Porei contra ti o meu zelo, e eles te tratarão com furor: tirar-te-ão o nariz e as orelhas, e o que te ficar de resto, cairá pela espada. Levarão teus filhos e tuas filhas, e o que em ti ficar, será devorado pelo fogo.

26 Eles te despojarão dos teus vestidos, e te levarão os teus belos adornos.

27 Farei cessar de ti a tua luxúria, e a tua fornicação trazida da terra do Egito, de sorte que não levantarás os olhos para eles, nem te lembrarás mais do Egito.

28 Pois assim diz o Senhor Jeová: Eis que te entregarei nas mãos daqueles a quem odeias, nas mãos daqueles de quem está alienada a tua alma;

29 eles te tratarão com ódio, e te levarão todo o teu trabalho, e te deixarão nua e despida; a nudez das tuas fornicações será descoberta, tanto a tua luxúria como as tuas fornicações.

30 Estas coisas se te farão, porquanto fornicaste após os pagãos, e te contaminaste com os seus ídolos.

31 Andaste pelo caminho de tua irmã; portanto darei o seu cálice na tua mão.

32 Assim diz o Senhor Jeová: Beberás o cálice de tua irmã, o qual é fundo e largo; serás objeto de escárnio e de irrisão; o cálice leva muito.

33 De embriaguez e de dor te encherás, do cálice de espanto e de desolação; do cálice de tua irmã Samaria.

34 Tu o beberás e esgotarás até as fezes, e roerás os seus cacos, e te rasgarás os teus peitos; pois eu o falei, diz o Senhor Jeová.

35 Portanto assim diz o Senhor Jeová: Porque te esqueceste de mim, e me lançaste para trás das tuas costas, portanto leva também a tua luxúria e as tuas fornicações.

36 Disse-me mais Jeová: Filho do homem, julgarás tu a Oolá e a Oolibá? então declara-lhes as suas abominações.

37 Pois cometeram adultério, e se acha sangue nas suas mãos, e com os seus ídolos cometeram adultério; também fizeram passar pelo fogo para eles, a fim de serem consumidos, aos filhos que me geraram.

38 Ainda isto me fizeram: contaminaram no mesmo dia o meu santuário, e profanaram os meus sábados.

39 Pois quando tinham sacrificado seus filhos aos seus ídolos, no mesmo dia entraram no meu santuário para o profanarem, e eis que assim fizeram no meio da minha casa.

40 Além disto mandastes buscar homens que vieram de longe, aos quais fora enviado um mensageiro, e eis que vieram; por amor dos quais te lavaste, pintaste os teus olhos, e te enfeitaste dos teus adornos;

41 e te sentaste sobre um leito magnífico, diante do qual estava uma mesa preparada, sobre que puseste o meu incenso e o meu óleo.

42 Ouvia-se com ela a voz duma multidão que folgava, e na companhia de homens da classe baixa foram do deserto trazidos uns bêbados, que puseram braceletes nas mãos delas, e coroas formosas nas suas cabeças.

43 Então disse eu da que estava gasta em adultérios: Agora cometerão fornicação com ela, e ela com eles!

44 Entraram a estar com ela, como quem entra a estar com uma prostituta; assim entravam a estar com Oolá e Oolibá, mulheres perdidas.

45 E homens justos as julgarão com o juízo das adúlteras, e com o juízo das mulheres que derramam sangue; porque são adúlteras, e se acha sangue nas suas mãos.

46 Pois assim diz o Senhor Jeová: Farei subir contra elas uma assembléia, e as entregarei ao tumulto e ao saque.

47 Essa assembléia as apedrejará com pedras, e as matarão com as suas espadas; trucidarão seus filhos e suas filhas, e abrasarão as suas casas com fogo.

48 Assim farei cessar da terra a luxúria, para que todas as mulheres sejam ensinadas a não praticarem segundo a vossa luxúria.

49 A vós vos pagarão a vossa luxúria, e levareis os pecados dos vossos ídolos; e sabereis que eu sou o Senhor Jeová.

1 Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:

2 Synu člověčí, dvě ženy, dcery jedné mateře byly.

3 Ty smilnily v Egyptě, v mladosti své smilnily. Tam jsou mačkány prsy jejich, tam opiplány prsy panenství jejich.

4 Jména pak jejich: větší Ahola, sestry pak její Aholiba. Tyť jsou byly mé, a rozplodily syny a dcery. Jména, pravím, jejich jsou: Samaří Ahola, Jeruzaléma pak Aholiba.

5 Ale Ahola maje mne, smilnila a frejů hleděla s milovníky svými, s Assyrskými blízkými,

6 Oděnými postavcem modrým, s vývodami a knížaty, i všemi napořád mládenci krásnými, a s jezdci jezdícími na koních.

7 Vydala se, pravím, v smilství svá s nimi, se všemi nejpřednějšími syny Assyrskými, a se všemi, jimž frejovala, a poškvrnila se všemi ukydanými bohy jejich.

8 A tak smilství svých Egyptských nenechala; nebo ji zléhali v mladosti její, a oni mačkali prsy panenství jejího, a vylili smilství svá na ni.

9 Protož dal jsem ji v ruku frejířů jejích, v ruku Assyrských, jimž frejovala.

10 Oniť jsou odkryli nahotu její, syny i dcery její pobrali, ji pak samu mečem zamordovali. Takž vzata jest na slovo od jiných žen, když soudy vykonali při ní.

11 To viděla sestra její Aholiba, však mnohem více než onano frejovala, a smilství její větší byla než smilství sestry její.

12 S Assyrskými frejů hleděla, s vývodami a knížaty blízkými, oděnými nádherně, s jezdci jezdícími na koních, a všemi mládenci krásnými.

13 I viděl jsem, že se poškvrnila, a že cesta jednostejná jest obou dvou.

14 Ale tato ještě to přičinila k smilstvím svým, že viduc muže vyryté na stěně, obrazy Kaldejských vymalované barvou,

15 Přepásané pasem po bedrách jejich, a klobouky barevné na hlavách jejich, a že jsou všickni na pohledění jako hejtmané, podobní synům Babylonským v Kaldejské zemi, jejichž ona vlast jest,

16 I zahořela k nim z pohledění očima svýma, a vyslala posly k nim do země Kaldejské.

17 Tedy vešli k ní Babylonští na lůže nepoctivé, a poškvrnili ji smilstvím svým. A když se poškvrnila s nimi, odloučila se duše její od nich.

18 A odkryla smilství svá, odkryla též nahotu svou, i odloučila se duše má od ní, tak jako se odloučila duše má od sestry její.

19 Nebo rozmnožila smilství svá, rozpomínajíc se na dny mladosti své, v nichž smilnila v zemi Egyptské,

20 A frejovala s kuběnáři jejich, jejichž tělo jest jako tělo oslů, a tok jejich jako tok koňský.

21 A tak jsi zase navrátila se k nešlechetnosti mladosti své, když mačkali Egyptští prsy tvé z příčiny prsů mladosti tvé.

22 Protož ó Aholiba, takto praví Panovník Hospodin: Aj, já vzbudím frejíře tvé proti tobě, ty, od nichž se odloučila duše tvá, a přivedu je na tě odevšad,

23 Babylonské a všecky Kaldejské, Pekodské, a Šohejské, i Kohejské, všecky syny Assyrské s nimi, mládence krásné, vývody a knížata všecka, hejtmany a slovoutné, všecky jezdící na koních.

24 A přitáhnou na tě na vozích železných a přikrytých, i kárách, a to s zběří národů, s pavézami a štíty i lebkami, položí se proti tobě vůkol, i předložím jim právo, aby tě soudili soudy svými.

25 Vyleji zajisté horlení své na tebe, tak že naloží s tebou prchlivě, nos tvůj i uši tvé odejmou, a ostatek tebe mečem padne. Ti syny tvé i dcery tvé poberou, a ostatek tebe spáleno bude ohněm.

26 A vyvlekou tě z roucha tvého, a rozberou šperky okrasy tvé.

27 A tak přítrž učiním při tobě nešlechetnosti tvé, i smilství tvému z země Egyptské vzatému, a nepozdvihneš očí svých k nim, a na Egypt nezpomeneš více.

28 Nebo takto praví Panovník Hospodin: Aj, já dám tebe v ruku těch, kterýchž nenávidíš, v ruku těch, od nichž se odloučila duše tvá,

29 I budou nakládati s tebou podlé nenávisti, a poberou všecko úsilé tvé, a nechají tě nahé a obnažené. A tak bude zřejmá nahota smilství tvého a nešlechetnosti tvé, smilství, pravím, tvého.

30 Což vše učiní tobě proto, že jsi smilnila, následujíc pohanů, proto že jsi poškvrnila se ukydanými bohy jejich.

31 Cestou sestry své chodila jsi, protož dám kalich její v ruku tvou.

32 Takto praví Panovník Hospodin: Kalich sestry své píti budeš hluboký a široký; budeť sporý, tak že smích a žert budou míti z tebe.

33 Opilstvím a zámutkem naplněna budeš, kalichem pustiny a zpuštění, kalichem sestry své Samaří.

34 I vypiješ jej a vyvážíš, a než jej polámeš, snáze prsy své roztrháš; neboť jsem já mluvil, praví Panovník Hospodin.

35 Protož takto praví Panovník Hospodin: Z té příčiny, že jsi zapomenula na mne, a zavrhlas mne za hřbet svůj, i ty také vezmi za svou nešlechetnost, a za smilství svá.

36 I řekl Hospodin ke mně: Synu člověčí, budeš-liž zastávati Ahole neb Aholiby? Nýbrž oznam jim ohavnosti jejich,

37 Že cizoložily, a krev jest na rukou jejich, a s ukydanými bohy svými cizoložily. Také i syny své, kteréž mně zplodily, vodily jim, aby sežráni byli.

38 Ještě i toto činily mi, že zanečišťovaly svatyni mou v tentýž den, a sobot mých poškvrňovaly.

39 Nebo obětovavše syny své ukydaným bohům svým, vcházely do svatyně mé v tentýž den, aby ji poškvrnily. Aj hle, takť jsou činívaly u prostřed mého domu.

40 Nadto, že vysílaly k mužům, jenž by přišli zdaleka, kteříž, jakž posel vyslán k nim, aj, hned přicházívali. Jimž jsi se umývala, a tvář svou líčila, a okrašlovalas se okrasou.

41 A usazovalas se na loži slavném, před nímž stůl připravený byl, na něž jsi i kadidlo mé i masti mé vynakládala.

42 Když pak hlas toho množství poutichl, tedy i k mužům z obecného lidu vysílaly, jenž bývali přivozováni ožralí z pouště. I dávali náramky na ruce jejich, i koruny ozdobné na hlavy jejich.

43 A ačkoli jsem se domlouval na cizoložství té lotryně, a že oni jednak s jednou, jednak s druhou smilství provodí,

44 A že každý z nich vchází k ní, tak jako někdo vchází k ženě nevěstce: však vždy vcházeli k Ahole a Aholibě, ženám přenešlechetným.

45 Protož muži spravedliví, tiť je souditi budou soudem cizoložných a soudem těch, jenž vylévaly krev, proto že cizoložily, a krev jest na rukou jejich.

46 Nebo takto praví Panovník Hospodin: Přivedu na ně vojsko, a dám je v posmýkání i v loupež.

47 I uhází je to shromáždění kamením, a poseká je meči svými; syny jejich i dcery jejich pomordují, a domy jejich ohněm popálí.

48 A tak přítrž učiním nešlechetnosti v zemi této, i budou se tím káti všecky ženy, a nedopustí se nešlechetnosti podobné vaší.

49 Nebo vzložena bude na vás nešlechetnost vaše, a ponesete hříchy ukydaných bohů svých. I zvíte, že já jsem Panovník Hospodin.