1 Quanto à vinda de nosso Senhor Jesus Cristo e à nossa reunião com ele, nós vos rogamos, irmãos,

2 que não vos movais facilmente do vosso modo de pensar, nem tão pouco vos perturbeis, nem por espírito, nem por palavra, nem por epístola como enviada de nós, como se o dia do Senhor estivesse já perto.

3 Ninguém de modo algum vos engane; porque o dia não chegará sem que venha primeiro a apostasia e seja revelado o homem da iniqüidade, o filho da perdição,

4 aquele que se opõe e se levanta contra tudo o que se chama Deus ou é objeto de adoração, de sorte que se assenta no santuário de Deus, ostentando-se como Deus.

5 Não vos lembrais que eu vos dizia estas coisas, quando ainda estava convosco?

6 Agora sabeis aquilo que o detém, a fim de que seja revelado a seu tempo.

7 Pois o mistério da iniqüidade já opera; somente até que seja removido aquele que agora o detém.

8 Então será revelado o iníquo, a quem o Senhor Jesus matará com o assopro da sua boca e destruirá com a manifestação da sua vinda.

9 A vinda desse ímpio é segundo a operação de Satanás com todo o poder,

10 e com sinais e com prodígios mentirosos e com toda a sedução da injustiça para aqueles que perecem, porque não receberam o amor da verdade, a fim de serem salvos.

11 Por isso lhes envia Deus a operação do erro, para que dêem crédito à mentira,

12 a fim de que sejam julgados todos os que não deram crédito à verdade, antes tiveram prazer na injustiça.

13 Mas nós devemos sempre dar graças a Deus por vós, irmãos amados do Senhor, porque Deus vos escolheu desde o princípio para salvação na santificação do Espírito e na fé da verdade,

14 ao qual estado vos chamou pelo nosso Evangelho para alcançardes a glória de nosso Senhor Jesus Cristo.

15 Assim, pois, irmãos, estai firmes e conservai as tradições que aprendestes, seja por palavra, seja por epístola nossa.

16 O mesmo nosso Senhor Jesus Cristo, e Deus nosso Pai que nos amou e nos deu eterna consolação e boa esperança pela graça,

17 console os vossos corações e os confirme em toda a boa obra e palavra.

1 Prosímeť pak vás, bratří, skrze příští Pána našeho Jezukrista a naše shromáždění v něj,

2 Abyste se nedali rychle vyrážeti z mysli, ani kormoutiti, buď skrze ducha, buďto skrze řeč, neb skrze list, jako od nás poslaný, jako by nastával den Kristův.

3 Nesvodiž vás žádný nižádným obyčejem. Neboť nenastane den Páně, než až prve přijde odstoupení, a zjeven bude ten člověk hřícha, syn zatracení,

4 Protivící a povyšující se nade všecko, což slove Bůh, anebo čemuž se děje Božská čest, takže se posadí v chrámě Božím, tak sobě počínaje, jako by byl Bůh.

5 Nepomníte-liž, že ještě byv u vás, o tom jsem vám pravil?

6 A nyní co mešká, víte, totiž aby on teprv zjeven byl časem svým.

7 Nebo již tajemství nepravosti působí, toliko až by ten, jenž jej zdržuje nyní, z prostředku byl vyvržen.

8 A tehdážť zjeven bude ten bezbožník, kteréhož Pán zabije duchem úst svých a zkazí zjevením jasné přítomnosti své,

9 Kteréhožto nešlechetníka příští jest podle mocného díla satanova, se vší mocí a divy i zázraky lživými,

10 A se všelikým podvodem nepravosti v těch, jenž hynou, protože lásky pravdy nepřijali, aby spaseni byli.

11 A protož pošle jim Bůh mocné dílo podvodů, aby věřili lži,

12 A aby odsouzeni byli všickni, kteříž neuvěřili pravdě, ale oblíbili sobě nepravost.

13 Myť pak jsme povinni děkovati Bohu vždycky z vás, bratří Pánu milí, že vyvolil vás Bůh od počátku k spasení, v posvěcení Ducha a u víře pravdy,

14 K čemuž povolal vás skrze evangelium naše, k dojití slávy Pána našeho Jezukrista.

15 A protož, bratří, stůjtež a držtež se učení vydaného, jemuž jste se naučili, buďto skrze řeč, buďto i skrze list náš.

16 On pak Pán náš Ježíš Kristus, a Bůh i Otec náš, kterýž zamiloval nás a dal nám potěšení věčné a naději dobrou z milosti,

17 Potěšujž srdcí vašich a utvrdiž vás v každém slovu i skutku dobrém.