1 Finalmente, irmãos, orai por nós, para que a palavra do Senhor se propague, e seja glorificada como também o é entre vós,

2 e para que sejamos libertados de homens perversos e malvados; porque a fé não é de todos.

3 Mas fiel é o Senhor que vos confirmará, e guardará do maligno.

4 Quanto a vós confiamos no Senhor que não só fazeis, mas fareis o que mandamos.

5 O Senhor, porém, vos dirija os corações no amor de Deus e na fortaleza de Cristo.

6 Nós vos mandamos, irmãos, em nome do Senhor Jesus Cristo, que vos aparteis de qualquer irmão que anda desordenadamente e não segundo a tradição que de nós recebestes.

7 Pois vós mesmos sabeis como deveis imitar-nos, porque não andamos desordenadamente entre vós,

8 nem comemos de graça o pão de homem algum, antes em trabalho e fadiga, trabalhando de noite e de dia para não sermos pesados a nenhum de vós;

9 não porque não tivéssemos o direito, mas para vos oferecer em nós um modelo que imitásseis.

10 Pois ainda quando estávamos convosco, isto vos mandamos, que, se alguém não quer trabalhar, não coma.

11 Temos ouvido que alguns andam entre vós desordenadamente, que nada fazem, antes se intrometem nos negócios alheios;

12 a estes tais ordenamos e rogamos no Senhor Jesus Cristo que, trabalhando sossegadamente, comam o seu pão.

13 Porém vós, irmãos, não vos canseis de fazer o bem.

14 Mas se alguém não obedecer à nossa palavra por esta epístola, notai-o, e não vos relacioneis com ele, a fim de que seja envergonhado;

15 todavia não o considereis como inimigo, mas admoestai-o como irmão.

16 O mesmo Senhor da paz vos dê a paz sempre e em toda a maneira. O Senhor seja com todos vós.

17 A saudação, escrevo-a eu, Paulo, por minha própria mão, que é o sinal em cada epístola; assim escrevo.

18 A graça de nosso Senhor Jesus Cristo seja com todos vós.

1 Dále pak, bratří, modlte se za nás, aby slovo Páně rozmáhalo se a slaveno bylo, jako i u vás,

2 A abychom vysvobozeni byli od nezbedných a zlých lidí. Neboť ne všech jest víra.

3 Ale věrnýť jest Pán, kterýž utvrdí vás a ostříhati bude od zlého.

4 Doufámeť pak v Pánu o vás, že to, což vám předkládáme, činíte i činiti budete.

5 Pán pak spravujž srdce vaše k lásce Boží a k trpělivému očekávání Krista.

6 Přikazujemeť pak vám, bratří, ve jménu Pána našeho Jezukrista, abyste se oddělovali od každého bratra, kterýž by se choval neřádně a ne podle naučení vydaného, kteréž přijal od nás.

7 Nebo sami víte, kterak jest potřebí následovati nás, poněvadž jsme se nechovali mezi vámi neslušně.

8 Aniž jsme darmo chleba jedli u koho, ale s prací a s těžkostí, ve dne i v noci dělajíce, abychom žádnému z vás nebyli k obtížení.

9 Ne jako bychom neměli k tomu práva, ale abychom se vám za příklad vydali, abyste nás následovali.

10 Nebo i když jsme byli u vás, to jsme vám předkládali: Kdož nechce dělati, aby také nejedl.

11 Slyšímeť zajisté, že někteří mezi vámi chodí nezpůsobně, nic nedělajíce, ale v neužitečné věci se vydávajíce.

12 Protož těm, kteříž takoví jsou, přikazujeme, a napomínáme jich skrze Pána našeho Jezukrista, aby pokojně pracujíce, svůj chléb jedli.

13 Vy pak, bratří, neoblevujte dobře činíce.

14 Pakli kdo neuposlechne skrze psaní řeči naší, toho znamenejte, a nemějte s ním nic činiti, ať by se zastyděl.

15 Avšak nemějte ho za nepřítele, ale napomínejte jako bratra.

16 Sám pak Pán pokoje dejž vám vždycky pokoj všelijakým způsobem. Pán budiž se všemi vámi.

17 Pozdravení mou vlastní rukou Pavlovou, což jest za znamení v každém listu. Takť obyčejně píši.

18 Milost Pána našeho Jezukrista budiž se všemi vámi. Amen. Druhý list k Tessalonicenským psán byl z Atén.