1 Demais, faze uma lamentação sobre os príncipes de Israel,
2 e dize: Que de leoa era tua mãe entre os leões! no meio dos leões novos deitou-se, nutriu os seus cachorrinhos.
3 Criou um dos seus cachorrinhos que, fazendo-se leão novo aprendeu a apanhar presa, e devorava homens.
4 Também as nações ouviram falar dele; foi apanhado na cova que elas fizeram, e levaram-no com argolas à terra do Egito.
5 Ora a leoa, vendo que já tinha esperado demais, e perdida toda a esperança, pegou em outro dos seus cachorrinhos, e fê-lo leão novo.
6 Ele andava entre os leões, e fez-se leão novo; aprendeu a apanhar presa, e devorava homens.
7 Conheceu os palácios deles, e devastou as suas cidades; ficou desolada a terra e a sua plenitude, por causa do som do seu rugir.
8 Então se ajuntaram contra ele as nações vindas das províncias de todos os lados; e estenderam sobre ele a sua rede, e ele foi apanhado na cova que elas fizeram.
9 Com argolas meteram-no numa gaiola, e levaram-no ao rei de Babilônia; fizeram-no entrar em lugares fortes, para que não se ouvisse mais a sua voz sobre os montes de Israel.
10 Tua mãe, à tua semelhança, era como uma vide plantada junto às águas; era frutífera e cheia de sarmentos por causa das muitas águas.
11 Tinha ela varas fortes para os cetros dos que dominavam, foi exaltada a sua estatura entre os espessos ramos, e foi vista na sua altura com a multidão dos seus ramos.
12 Porém em furor foi ela arrancada, e lançada por terra, e o vento oriental secou ao seu fruto. Foram quebradas e secaram as suas fortes varas; o fogo as consumiu.
13 Agora está plantada num deserto, numa terra árida e sedenta.
14 Das varas dos seus ramos saiu um fogo que consumiu ao seu fruto de maneira que não há mais nela vara forte que sirva de cetro para dominar. Isto é para lamentar, e servirá de lamentação.
1 Ty pak vydej se v naříkání nad knížaty Izraelskými.
2 A rci: Co byla matka tvá? Lvice mezi lvy odpočívající, a u prostřed dravých lvů vychovávala lvíčátka svá.
3 A když odchovala jedno z lvíčat svých, udělal se z něho dravý lev, tak že naučiv se bráti loupeže, žrával lidi.
4 To když uslyšeli národové, v jámě jejich polapen jest, a doveden v řetězích do země Egyptské.
5 To viduc lvice, že očekávaná zhynula jí naděje její, vzavši jedno z lvíčat svých, učinila z něho silného lva;
6 Kterýž ustavičně chodě mezi lvy, udělal se dravým lvem, a naučiv se bráti loupeže, žrával lidi.
7 Pobořil i pusté paláce jejich, a města jejich v poušť uvedl, tak že spustla země, i což v ní bylo, od hlasu řvání jeho.
8 I polékli na něj národové z okolních krajin, a rozestřeli na něj tenata svá, a do jámy jejich lapen jest.
9 I dali jej do klece v řetězích, a dopravili ho k králi Babylonskému, a uvedli jej do vězení nejtěžšího, aby nebyl slýchán hlas jeho více po horách Izraelských.
10 Matka tvá v čas pokoje tvého jako vinný kmen při vodách štípený; plodistvý a rozkladitý byl pro hojnost vod.
11 A měl pruty mocné k berlám panovníků, zrůst pak jeho vyvýšil se nad prostředek hustého větvoví, tak že patrný byl pro svou vysokost a pro množství ratolestí svých.
12 Ale vytržen jsa v prchlivosti, na zemi povržen jest, a vítr východní usušil ovoce jeho; vylomily se a uschly ratolesti silné jeho, oheň sežral je.
13 A nyní štípen jest na poušti, v zemi vyprahlé a žíznivé.
14 Nadto vyšed oheň z prutu ratolestí jeho, sežral ovoce jeho, tak že není na něm prutu mocného k berle panovníka. Toť jest naříkání, a budeť v naříkání.