1 Disse Jeová a Moisés:
2 Envia homens, que espiem a terra de Canaã, que eu hei de dar aos filhos de Israel; de cada tribo de seus pais enviarás um homem, sendo cada qual príncipe entre eles.
3 Do deserto de Parã enviou-os Moisés à ordem de Jeová, todos eles homens que eram cabeças dos filhos de Israel.
4 Estes eram os seus nomes: da tribo de Rúben, Samua, filho de Zacur.
5 Da tribo de Simeão, Safate, filho de Hori.
6 Da tribo de Judá, Calebe, filho de Jefoné.
7 Da tribo de Issacar, Jigeal, filho de José.
8 Da tribo de Efraim, Oséias, filho de Num.
9 Da tribo de Benjamim, Palti, filho de Rafu.
10 Da tribo de Zebulom, Gadiel, filho de Sodi.
11 Da tribo de José, a saber, da tribo de Manassés, Gadi, filho de Susi.
12 Da tribo de Dã, Amiel, filho de Gemali.
13 Da tribo de Aser, Setur, filho de Micael.
14 Da tribo de Naftali, Nabi, filho de Vofsi.
15 Da tribo de Gade, Güel, filho de Maqui.
16 Estes são os nomes dos homens que Moisés enviou a espiar a terra. A Oséias, filho de Num, Moisés chamou Josué.
17 Moisés enviou-os a espiar a terra de Canaã, e disse-lhes: Subi ao Neguebe, e penetrai nas montanhas.
18 Vede a terra, que tal é; e o povo que nela habita, se é forte ou fraco, se são poucos ou muitos;
19 que tal é a terra em que habitam, se é boa ou má; que tais são as cidades em que habitam, se em arraiais ou em fortalezas;
20 e que tal é a terra, se gorda ou magra, se há nela lenha, ou não. Esforçai-vos por obter do fruto da terra. Ora e estação era a das uvas temporãs.
21 Assim subiram e espiaram a terra desde o deserto de Zim até Reobe, até a entrada de Hamate.
22 Subiram ao Neguebe, e foram a Hebrom, onde estavam Aimã, Sesai e Talmai, filhos de Enaque (Ora Hebrom foi edificada sete anos antes de Zoã no Egito).
23 Foram até o vale de Escol, e ali cortaram um ramo de vide com um só cacho, o qual dois homens levaram sobre uma padiola; levaram também romãs e figos.
24 Esse lugar se chamou o vale de Escol, por causa do cacho que ali cortaram os filhos de Israel.
25 Passados quarenta dias, voltaram de espiarem a terra.
26 Caminharam e vieram ter com Moisés, e com Arão e com toda a congregação dos filhos de Israel, ao deserto de Parã, a Cades; deram-lhes notícias a eles, e a toda a congregação, e mostraram-lhes o fruto da terra.
27 Deram-lhe conta, e disseram: Fomos à terra, a que nos enviaste, a qual, na verdade, mana leite e mel; este é o fruto da terra.
28 Todavia o povo que habita nessa terra é forte, e as cidades são fortificadas e mui grandes; também vimos ali os filhos de Anaque.
29 Amaleque habita na terra do Neguebe, os heteus, e os jebuseus, e os amorreus habitam nas montanhas e os cananeus habitam junto do mar à margem do Jordão.
30 Então Calebe fez calar o povo diante de Moisés, e disse: Subamos e possuamos a terra, porque bem podemos prevalecer contra ela.
31 Porém os homens que subiram com ele disseram: Não poderemos subir contra o povo, porque é mais forte do que nós.
32 Diante dos filhos de Israel infamaram a terra que haviam espiado, dizendo: A terra, por meio da qual passamos para a espiar, é terra que devora os seus habitantes; todo o povo que vimos nela são homens de grande estatura.
33 Ali vimos os nefilins (os filhos de Anaque são dos nefilins); éramos aos nossos próprios olhos como gafanhotos, e assim também o éramos aos seus olhos.
1 Potom pak bral se lid z Hazerot, a položil se na poušti Fáran.
2 I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:
3 Pošli sobě muže, kteříž by spatřili zemi Kananejskou, kterouž já dám synům Izraelským; jednoho muže z každého pokolení otců jejich vyšlete, ty, kteříž by byli přednější mezi nimi.
4 Poslal je tedy Mojžíš z pouště Fáran, jakž byl rozkázal Hospodin; a všickni ti muži byli knížata mezi syny Izraelskými.
5 Tato jsou pak jména jejich: Z pokolení Ruben Sammua, syn Zakurův;
6 Z pokolení Simeon Safat, syn Huri;
7 Z pokolení Juda Kálef, syn Jefonův;
8 Z pokolení Izachar Igal, syn Jozefův;
9 Z pokolení Efraim Ozeáš, syn Nun;
10 Z pokolení Beniamin Falti, syn Rafův;
11 Z pokolení Zabulon Gaddehel, syn Sodi;
12 Z pokolení Jozef a z pokolení Manasses Gaddi, syn Susi;
13 Z pokolení Dan Amiel, syn Gemalův;
14 Z pokolení Asser Setur, syn Michaelův;
15 Z pokolení Neftalím Nahabi, syn Vafsi;
16 Z pokolení Gád Guhel, syn Máchův;
17 Ta jsou jména mužů, kteréž poslal Mojžíš, aby shlédli zemi. I přezděl Mojžíš Ozeovi, synu Nun, Jozue.
18 Tedy poslal je Mojžíš, aby prohlédli zemi Kananejskou, a řekl jim: Jděte tudyto při straně polední a vejděte na hory.
19 A shlédněte, jaká jest země ta, i lid, kterýž bydlí v ní, silný-li jest či mdlý? málo-li jich, či mnoho?
20 A jaká jest též země ta, v níž on bydlí, dobrá-li jest, či zlá? a jaká jsou města, v nichž přebývají, v staních-li, či v hrazených místech?
21 Tolikéž jaká jest země, úrodná-li, či neúrodná, jest-li na ní stromoví, či není? A buďte udatné mysli, a přineste nám z ovoce té země. A byl tehdáž čas, v němžto hroznové zaměkali.
22 Odšedše tedy, prohlédli tu zemi od pouště Tsin až do Rohob, kudy se jde do Emat.
23 I šli stranou polední, a přišli až do Hebronu, kdežto byli Achiman a Sesai a Tolmai, synové Enakovi. Hebron pak o sedm let prvé ustaveno jest, nežli Soan, město Egyptské.
24 Potom přišli až do údolí Eškol, a tu uřezali ratolest s hroznem jedním jahodek plným, a nesli jej na sochoře dva; též i jablka zrnatá i fíky té země.
25 I nazváno jest to místo Nehel Eškol, od hroznu, kterýž tu uřezali synové Izraelští.
26 Navrátili se pak zase, prošedše zemi, po čtyřidcíti dnech.
27 A jdouce, přišli k Mojžíšovi a k Aronovi i ke všemu množství synů Izraelských, na poušti Fáran v Kádes, a oznámili jim i všemu množství to, co spravili, a ukázali jim ovoce země té.
28 A vypravujíce jim, řekli: Přišli jsme do země, do kteréž jsi nás poslal, kteráž v pravdě oplývá mlékem a strdí, a toto jest ovoce její.
29 Než že lid jest silný, kterýž bydlí v zemi té, města také pevná jsou a veliká velmi, k tomu i syny Enakovy tam jsme viděli.
30 Amalech bydlí v kraji poledním, a Hetejský, Jebuzejský a Amorejský bydlejí na horách, Kananejský pak bydlí při moři a při břehu Jordánském.
31 I krotil Kálef lid bouřící se proti Mojžíšovi, a mluvil: Jděme předce, a opanujme zemi, nebo zmocníme se jí.
32 Ale muži ti, kteříž chodili s ním, pravili: Nikoli nebudeme moci vstoupiti proti lidu tomu, nebo silnější jest nežli my.
33 I zhaněli a zošklivili zemi shlédnutou synům Izraelským, mluvíce: Země, již jsme prošli a spatřili, jest země taková, ješto hubí obyvatele své; a všecken lid, kterýž jsme viděli u prostřed ní, jsou muži postavy vysoké velmi. [ (Numbers 13:34) Také jsme tam viděli obry, syny Enakovy, kteříž jsou větší než jiní obrové, ješto se nám zdálo, že jsme proti nim jako kobylky,a takoví jsme se i jim zdáli. ]