1 Disse Jeová a Moisés:
2 Fala aos filhos de Israel, e dize-lhes: Quando entrardes na terra das vossas habitações, que eu vos hei de dar,
3 e fizerdes uma oferta queimada a Jeová, holocausto, ou sacrifício em cumprimento dum voto, ou como oferta voluntária, ou nas vossas festas fixas, para fazerdes um suave cheiro a Jeová, do gado ou do rebanho;
4 aquele que oferecer a sua oblação, oferecerá a Jeová uma oferta de cereais da décima parte duma efa de flor de farinha, amassada com a quarta parte dum him de azeite;
5 e de vinho para a oferta de libação prepararás a quarta parte de um him com o holocausto, ou para o sacrifício, de cada cordeiro.
6 Para um carneiro, prepararás como oferta de cereais, duas décimas partes duma efa de flor de farinha, amassada com a terça parte dum him de azeite;
7 e como oferta de libação oferecerás a terceira parte dum him de vinho, em suave cheiro a Jeová.
8 Quando preparares um novilho para holocausto, ou para sacrifício, em cumprimento dum voto, ou para ofertas pacíficas a Jeová,
9 com o novilho oferecerás uma oferta de cereais de três décimas partes duma efa de flor de farinha, amassada com meio him de azeite.
10 Como a oferta de libação oferecerás meio him de vinho, para oferta queimada, em suave cheiro a Jeová.
11 Assim se fará com cada novilho, ou cada carneiro, ou cada um dos cordeiros ou dos bodes.
12 Assim o fareis com cada um, conforme o número que oferecerdes.
13 Todos os naturais assim farão estas coisas, ao oferecerem uma oferta queimada, em suave cheiro a Jeová.
14 Se um estrangeiro peregrinar convosco, ou quem quer que estiver entre vós nas vossas gerações, e oferecer uma oferta queimada em suave cheiro a Jeová; como vós fizerdes, assim fará ele.
15 Quanto à assembléia, haverá um só estatuto para vós, e para o estrangeiro que peregrinar convosco, estatuto perpétuo nas vossas gerações; como vós sois, assim será o estrangeiro diante de Jeová.
16 Uma só lei e uma só ordenança haverá para vós, e para o estrangeiro que peregrinar convosco.
17 Disse Jeová a Moisés:
18 Fala aos filhos de Israel, e dize-lhes: Quando entrardes na terra, na qual vos hei de introduzir,
19 acontecerá que, quando comerdes o pão da terra, fareis uma oferta alçada a Jeová.
20 Das primícias da vossa massa oferecereis um bolo como oferta alçada; como a oferta alçada da eira, assim o oferecereis.
21 Das primícias da vossa massa fareis uma oferta alçada a Jeová durante as vossas gerações.
22 Quando errardes, e não observardes todos estes mandamentos, que Jeová tem falado a Moisés,
23 sim tudo quanto Jeová vos ordenou por intermédio de Moisés, desde o dia em que Jeová começou a dar os seus mandamentos e daí em diante durante as vossas gerações;
24 acontecerá que, se alguma coisa se fizer por ignorância sem o conhecimento da congregação, toda a congregação oferecerá um novilho para holocausto, em suave cheiro a Jeová, juntamente com a sua oferta de cereais, e com a sua oferta de libação, segundo a ordenança, e um bode para oferta pelo pecado.
25 O sacerdote fará expiação por toda a congregação dos filhos de Israel, e se lhes perdoará; pois foi erro, mas trouxeram a sua oblação, oferta queimada a Jeová, e a sua oferta pelo pecado perante a Jeová, por causa do seu erro.
26 Perdoar-se-á a toda a congregação dos filhos de Israel, e ao estrangeiro que peregrina entre eles; porque todo o povo participa do que se fez por ignorância.
27 Se alguma pessoa pecar por ignorância, oferecerá uma cabra dum ano como oferta pelo pecado.
28 O sacerdote fará expiação pela alma que erra, quando pecar por ignorância, diante de Jeová, para fazer expiação por ela, e se lhe perdoará.
29 Tereis uma só lei para aquele que fizer alguma coisa por ignorância, tanto para o natural entre os filhos de Israel, como para o estrangeiro que peregrina entre eles.
30 Mas a pessoa que fizer alguma coisa afoitamente, ou seja natural, ou seja estrangeiro, ela blasfema a Jeová; tal pessoa será cortada dentre o seu povo.
31 Pois ela desprezou a palavra de Jeová, e violou o seu mandamento; essa pessoa certamente será cortada, sobre ela estará a sua iniqüidade.
32 Estando os filhos de Israel no deserto, acharam um homem apanhando lenha no dia de sábado.
33 Os que o acharam apanhando lenha, trouxeram-no a Moisés, a Arão e a toda a congregação.
34 Meteram-no em prisão, porque ainda não estava declarado o que se lhe devia fazer.
35 Então disse Jeová a Moisés: O homem certamente será morto; toda a congregação o apedrejará fora do arraial.
36 Toda a congregação o levou para fora do arraial e o apedrejou, e ele morreu; como Jeová ordenou a Moisés.
37 Disse mais Jeová a Moisés:
38 Fala aos filhos de Israel, e dize-lhes que nos cantos dos seus vestidos se lhes façam fímbrias durante as suas gerações, e que se ponham na fímbria de cada canto um fio azul.
39 Ser-vos-á por fímbria, para que, vendo-a, vos lembreis de todos os mandamentos de Jeová, e os observeis, para que não vos deixeis arrastar à infidelidade pelo vosso coração e pelos vossos olhos;
40 para que vos lembreis de todos os meus mandamentos, e os observeis, e sejais santos para com o vosso Deus.
41 Eu sou Jeová vosso Deus, que vos tirei da terra do Egito, para ser vosso Deus: eu sou Jeová vosso Deus.
1 Mluvil opět Hospodin k Mojžíšovi, řka:
2 Mluv k synům Izraelským a rci jim: Když vejdete do země přebývání vašich, kterouž já dám vám,
3 A budete chtíti obětovati obět ohnivou Hospodinu v zápal, aneb obět buď slíbenou, buď dobrovolnou, aneb při slavnostech vašich, abyste učinili vůni spokojující Hospodina, buďto z skotů, aneb z drobného dobytku:
4 Tedy kdož by koli obětoval dar svůj Hospodinu, obětuj obět suchou, desátý díl efi mouky bělné, zadělané olejem, jehož bude čtvrtý díl míry hin.
5 A vína v obět mokrou čtvrtinku hin obětovati budeš při zápalu, aneb při oběti vítězné k jednomu každému beránku.
6 Při beranu pak obětovati budeš obět suchou, mouky bělné dvě desetiny, zadělané olejem, třetinkou míry hin.
7 Vína také k oběti mokré třetí díl míry hin obětovati budeš u vůni spokojující Hospodina.
8 Jestliže pak obětovati budeš volka v obět zápalnou, aneb v obět k splnění slibu, aneb v obět pokojnou Hospodinu:
9 Tedy budeš obětovati spolu s volkem obět suchou, tři desetiny mouky bělné, zadělané olejem, jehož by byla půlka hin.
10 A vína k oběti mokré obětovati budeš půlku hin. Ta jest obět ohnivá vůně spokojující Hospodina.
11 Tak uděláte s každým volem i s každým skopcem, i s dobytčetem buď ono z ovec neb z koz.
12 Podlé toho, jakž mnoho jich obětovati budete, tak se zachováte při jednom každém z nich.
13 Všeliký obyvatel tak bude to vykonávati, aby obětoval obět ohnivou vůně spokojující Hospodina.
14 Takž bude-li u vás i příchozí, aneb kdokoli mezi vámi v pronárodech vašich, a bude obětovati obět ohnivou vůně spokojující Hospodina, jakž vy se při tom chováte, tak i on chovati se bude.
15 V shromáždění tomto ustanovení jednostejné buď vám i příchozímu, kterýž by u vás byl, ustanovení věčné v pronárodech vašich; jakož vy, tak příchozí bude před Hospodinem.
16 Zákon jednostejný a pořádek jednostejný bude vám i přichozímu kterýž by u vás byl.
17 Mluvil také Hospodin k Mojžíšovi, řka:
18 Mluv k synům Izraelským a rci jim: Když přijdete do země, do kteréž já uvedu vás,
19 Tedy, když počnete jísti chléb země, obětovati budete obět vzhůru pozdvižení Hospodinu.
20 Z prvotin těsta vašeho koláč obětovati budete v obět vzhůru pozdvižení; tak jako obět z humna, obětovati budete ji.
21 Z prvotin těsta vašeho dávati budete Hospodinu obět vzhůru pozdvižení, vy i potomci vaši.
22 A když byste pozbloudili, a neučinili všech přikázaní těch, kteráž mluvil Hospodin k Mojžíšovi,
23 Totiž všech věcí, kteréž přikázal Hospodin vám skrze Mojžíše, od toho dne, v kterémž přikázaní vydal Hospodin, i potom v pronárodech vašich:
24 Tedy jestliže z nedopatření všeho shromáždění to stalo se, obětovati bude všecko množství volka mladého jednoho v obět zápalnou, k vůni spokojující Hospodina, též obět suchou, a obět mokrou při něm podlé pořádku, a kozla jednoho v obět za hřích.
25 I očistí kněz všecko množství synů Izraelských, a odpuštěno jim bude; nebo poblouzení jest. A oni také obětovati budou obět svou, obět ohnivou Hospodinu, a obět za hřích svůj před Hospodinem za poblouzení své.
26 I bude odpuštěno všemu shromáždění synů Izraelských i příchozímu, kterýž jest pohostinu u prostřed nich; nebo všeho lidu poblouzení jest.
27 Jestliže by pak člověk jeden zhřešil z poblouzení, bude obětovati kozu roční v obět za hřích.
28 I očistí kněz duši pobloudilou, kteráž zhřešila poblouzením před Hospodinem; očistí ji, a budeť jí odpuštěno.
29 Domácímu mezi syny Izraelskými i příchozímu, kterýž pohostinu mezi nimi jest, zákon tento jednostejný bude vám, když by kdo zhřešil z poblouzení.
30 Člověk pak, kterýž by z pychu svévolně zhřešil, tak doma zrozený jako příchozí, takový potupil velice Hospodina; protož vyhlazen bude z prostředku lidu svého.
31 Nebo slovem Hospodinovým pohrdl, a přikázaní jeho za nic sobě položil; protož konečně vyhlazen bude člověk ten, a nepravost jeho zůstane na něm.
32 Stalo se pak, když synové Izraelští byli na poušti, že nalezli jednoho, an sbírá dříví v den sobotní.
33 A ti, kteříž ho nalezli sbírajícího dříví, přivedli jej k Mojžíšovi a k Aronovi i ke všemu množství.
34 I dali jej do vězení; nebo ještě nebylo jim oznámeno, co by s ním mělo činěno býti.
35 I řekl Hospodin Mojžíšovi: Smrtí ať umře člověk ten; nechať ho bez milosti ukamenuje všecko množství vně za stany.
36 A protož vyvedli jej všecko množství ven za stany, a uházeli ho kamením, až umřel, jakož rozkázal Hospodin.
37 I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:
38 Mluv k synům Izraelským a rci jim, ať sobě dělají třepení široké na podolcích oděvů svých všickni rodové jejich, a ať dávají nad třepením šňůrku modrou.
39 A to budete míti za premování, na něžto hledíce, rozpomínati se budete na všecka přikázaní Hospodinova, abyste je činili, a nepustíte se po žádosti srdce svého, a po očích svých, jichžto následujíce, smilnili byste,
40 Ale abyste pamatovali a činili všecka přikázaní má, a byli svatí Bohu svému.
41 Já jsem Hospodin Bůh váš, kterýž jsem vyvedl vás z země Egyptské, abych vám byl za Boha: Já Hospodin Bůh váš.